Potíže s močovými cestami potrápí aspoň jedenkrát za život až 60 % žen. Jsou také nejčastějším důvodem návštěvy urologa a druhým nejčastějším důvodem návštěvy praktického lékaře. I když je většina potíží nekomplikovaná a dobře řešitelná, až 25 % pacientek se potkalo s opakováním potíží do jednoho roku od první epizody.¹ Diskomfort v močových cestách se vyskytuje napříč všemi věkovými skupinami a není jen ryze ženskou záležitostí, i když anatomie uspořádání urogenitálního traktu žen a hormonální vliv předurčují ženám častější výskyt než mužům.

Typické příznaky:

• nucení na močení (urgence)
• časté močení (polakisurie) s malou porcí moči
• nepříjemné močení s pálením ke konci mikce
• v moči se objevuje krev (hemoragická cystitida)
• bolesti v podbřišku
• teplota nepatří k běžným příznakům

Prevence infekcí močových cest (IMC) hraje důležitou roli hlavně u pacientů s rizikovými faktory (Tab. 1) a dále u těch, kteří trpí opakovanými infekcemi.² Zahrnuje správnou hygienu (správná technika očišťování genitálu po stolici), pitný režim (voda, urologické čaje), nezadržování moči a domočování a nefarmakologickou podporu správného fungování urogenitálního traktu a zdraví epitelu močových cest. 

Nejčastějším projevem IMC u žen je akutní nekomplikovaná cystitida, u níž je v 80-90 % původcem E. coli. Infekce je způsobena téměř vždy ascendentní infekcí, kdy bakteriurii většinou vždy předchází kolonizace vaginy a periuretrální sliznice patogenem, který posléze vyvolá infekci močového měchýře.⁵ Akutní nekomplikovaná cystitida je indikací k antibiotické léčbě. Léčba akutní nekomplikované cystitidy u ženy trvá zpravidla 1-5 dnů (1-3-5denní režim).³ Léčba zahrnuje antibiotika podávaná 1-5 dnů, při recidivě je potřeba léčit cíleně podle citlivosti původců a léčba trvá déle.^1,3 Z dalších, méně častých původců, to mohou být např. Staphylococcus saprophyticus, Proteus, Klebsiella, Pseudomonas nebo Enterobacter.² Střevní bakteriální flóra je rezervoárem bakteriálních kmenů, které kolonizují periuretrální oblast a postupují do močových cest (a ascendentní cestou i do vyšších oddílů).^5.6

V ČR je ročně předepsáno až 900 tisíc kusů antibiotik a na IMC připadá víc jak 15 % veškeré antibiotické léčby^*, ne u všech typů IMC je ale léčba antibiotiky indikována. Například asymptomatická bakteriurie, při které je přítomnost signifikantního množství bakterií v moči při absenci symptomů IMC, se ATB neléčí. Neuvážená farmakoterapie antibiotiky vede k rozvoji antibiotické rezistence! 

Základní dělení IMC:

• Horní (pyelonefritis - zánět ledvin) x Dolní (zánět sliznice - uretritis, cystitis)
• Asymptomatická (ABU= asymptomatická bakteriurie) x Symptomatická (typické příznaky)
• Akutní x Rekurentní (minimálně 3× za rok v posledních třech letech nebo 2× za poslední půlrok)

          - reinfekce (infekce způsobená odlišným bakteriálním kmenem)
          - relaps (infekce způsobená identickým kmenem bakterie jako infekce původní)

• Nekomplikovaná x Komplikovaná
• Specifické x Nespecifické

Akutní nekomplikovaná cystitida může u některých mladých žen probíhat rekurentně. Užívání antibiotik je spojeno s rizikem nežádoucích účinků, proto jsou v doporučených postupech některých evropských zemí (např. Německo) pro terapii rekurentní močové infekce jako první volba upřednostněny alternativní léčebné režimy za využití zejména D-manózy a dalších. Při selhání tohoto postupu je následně doporučeno využití konvenčního léčebného režimu s antibiotiky.⁷

Látky, které mají vliv na zdraví močových cest

Pro zdravé močové cesty je v první řadě žádoucí redukovat uropatogenní mikroorganismy v rezervoárech, ve kterých se nacházejí (pochva, střevo), a zamezit tak jejich přechodu do močového traktu. V posledních letech se jako velmi zajímavá ukazuje D-manóza - tělu vlastní monosacharid, který je součástí epitelu močových cest (tzv. urotelu). Najdeme ji na povrchu sliznic vnitřní stěny močového měchýře a močových cest. D-manóza brání původci infekce přilnout na stěnu močové soustavy (obr. 1). Obsadí bakteriální adheziny E. coli a brání navázání na vrstvu uroplakinu buněk epitelu močových cest.⁸ Za období 12/2021 až 11/2022 se prodalo v ČR 580 000 kusů přípravků s obsahem D-manózy.^** K oblibě D-manózy přispívá i fakt, že se prakticky nemetabolizuje, snadno se vstřebává do krve a odkud se ledvinami dostává přímo do moči. Také to, že je užívání vhodné pro diabetiky, pacienty s celiakií i těhotné. Navíc nehrozí vznik antibakteriální rezistence - tolik obávané a celosvětově vnímané zdravotní hrozby.

Mikrobiom a probiotika

Probiotika jsou další skupinou vhodnou k podpůrné terapii i prevenci urogenitálních infekcích (např. přípravky s Lactobacillus Rhamnosus, Bifidobacterium breve, Saccharomyces boulardii aj.). V zásadě platí, že zdravý mikrobiom gastrointestinálního traktu (GIT) hraje klíčovou roli v imunitní obraně celého organismu.⁹ Antibiotika mohou způsobovat nerovnováhu mikrobiomu tím, že ničí bakterie bez ohledu na to, zda se jedná o bakterie škodlivé nebo prospěšné. Podávání probiotik je proto vhodné při antibiotické léčbě. Doporučuje se začít užívat probiotika hned při zahájení léčby antibiotiky, následně pak ještě 14 dní po jejich vysazení. Compliance léčby bývá ztížena faktem, že většina probiotik je třeba užívat s minimálním odstupem 2-3 hodiny od antibiotik, aby neztratila účinnost.

Probiotický kmen Saccharomyces cerevisiae var. boulardii není ovlivňován působením antibiotik a může tak být užíván současně s nimi. Jedná se o kvasinku - eukaryotickou buňku, která je chráněna více membránami (je lépe chráněna před žaludeční kyselinou a trávicími enzymy). S. boulardii může být velmi prospěšná pro správnou funkci gastrointestinální bariéry a celkové zdraví střev.^10,11 S. boulardii může snižovat množství uropatogenů (např. E. coli), navíc produkuje bílkoviny, které přispívají k inhibici patogenů a jejich toxinů (např. 63-kDa fosfatázu pho8, která inhibuje endotoxin E. coli).¹² Saccharomyces boulardii má tedy výhodu oproti probiotikům Lactobacillus díky odolnosti vůči antibakteriálním antibiotikům. Tato charakteristika spolu s údaji o snížení uropatogenní E. coli ve střevním rezervoáru byla základem pro zařazení do profylaktického režimu u rekurentní IMC. ^12,13

Extrakt z brusinek obsahuje aktivní látky PAC (proanthocyanidiny) typu A, které jsou známé vlastnostmi omezujícími adherenci bakterií k epitelu močových cest.¹⁴ Při profylaxi nekomplikovaných IMC lze využít extraktů z brusinek pro omezení adherence bakterií k epitelu močových cest a následnou kolonizaci patogeny.¹⁵ (obr.2)

Vitamín D má význam při obraně proti infekcím. Adekvátní hladina vitamínu D podporuje buněčnou a protilátkovou obranyschopnost kožního a slizničního povrchu.¹⁶ Vitamín D aktivuje diferenciaci monocytů na makrofágy, blokuje uvolnění prozánětlivých cytokinů a chemokinů.^17,18 A protože individuální obranyschopnost hraje velkou roli ve zvládání všech nemocí, potíže s močovými cestami nevyjímaje, užívání vitamínu D správné funkci imunitního systému prospěje.

-red-

Literatura a reference:
1. Ryšánková M: Léčba a prevence recidivujících infekcí močových cest. Solen, Urol.praxi 2019;20(2):54-57
2. Svobodová O, Turjap M: Zánět močových cest-možnosti prevence a samoléčby. Solen, Prakt. lékáren.2018;14(2):86-89
3. Ryšánková M: Akutní nekomplikované infekce dolních močových cest u žen. Solen, Urol.praxi 2020;21(3)107-109
4. https://www.diastyl.cz/infekce-mocovych-cest-u-diabetiku/
5. Kladenský J. Infekce dolních močových cest u žen - možnosti diferencovaného přístupu léčby a prevence. Urolog. pro praxi 2010, 11(5): 238
6. Kladenský J: Akutní infekce močových cest - diagnostické a léčebné možnosti v ordinaci praktického lékaře. Solen, Med.praxi 2012;90(10):395-398
7. Rutar P: Recidivující infekce močových cest. Solen, Med.praxi 2019; 16(3):196-198
8. Matuszewski MA, Tupikowski K, Dołowy Ł, Szymańska B, Dembowski J, Zdrojowy R. Uroplakins and their potential applications in urology. Cent European J Urol. 2016;69(3):252-257. doi: 10.5173/ceju.2016.638. Epub 2016 Jul 8. PMID: 27729990; PMCID: PMC5057044.
9. Frühauf P: Střevní mikrobiota a možnosti ovlivnění. Solen.Pediatr. praxi. 2017; 18(4): 239-242
10.  Moré MI, Swidsinski A. Saccharomyces boulardii CNCM I-745 supports regeneration of the intestinal microbiota after diarrheic dysbiosis - a review. Clin Exp Gastroenterol. 2015 Aug 14;8:237-55. doi: 10.2147/CEG.S85574. PMID: 26316791; PMCID: PMC4542552.
11. Perpetuini G, Waché Y, Tofalo R: Yeasts as Probiotics and their Functional Roles, onlinelibrary.wiley.com, publ. Jan07 2022 https://doi.org/10.1002/9781119702160.ch5
12. Madden-Fuentes RJ, Arshad M, Ross SS, Seed PC. Efficacy of Fluoroquinolone/Probiotic Combination Therapy for Recurrent Urinary Tract Infection in Children: A Retrospective Analysis. Clin Ther. 2015 Sep;37(9):2143-7. doi: 10.1016/j.clinthera.2015.06.018. Epub 2015 Jul 29. PMID: 26233470; PMCID: PMC4915914. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4915914/
13. Akil I, Yilmaz O, Kurutepe S, Degerli K, Kavukcu S. Influence of oral intake of Saccharomyces boulardii on Escherichia coli in enteric flora. Pediatr Nephrol. 2006 Jun;21(6):807-10. doi: 10.1007/s00467-006-0088-4. Epub 2006 Apr 20. PMID: 16703374. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16703374/
14. Nováčková M, Chmel R: Brusinky a probiotika- prevence a adjuvantní léčba recidivujících uroinfekcí. Solen, Prakt.lékaren.2012;8(3):110-112
15. Das, S. Natural therapeutics for urinary tract infections-a review. Futur J Pharm Sci 6, 64 (2020). https://doi.org/10.1186/s43094-020-00086-2
16. Matějovská Kubešová &kol: Vitamín D a frailty. Solen, Interní Med. 2011; 13(9): 329-333
17. Šterzl I: Vliv vitaminu D na imunitní mechanizmy. Solen, Interní Med. 2014; 16(3): 110-112 https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2014/03/06.pdf
18. Vranová V: Možnosti prevence a terapie virových onemocnění respiračního traktu. Solen, Pediatr. praxi. 2022;23(5):331-335

Inzerce