Zatímco v dospělosti postihují alergie o něco více ženy než muže, v dětství jsou alergici naopak častěji chlapci. Vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se pokusili zjistit proč. Zaměřili se na buňky, které vznikají během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm a které hrají klíčovou roli v toleranci vůči alergenům. Vzorky z pupečníkové krve ukázaly, že chlapci mají těchto buněk při narození méně než dívky. Zjištění by mohlo v budoucnu přispět k možnostem screeningu a prevence alergií.
„Výskyt alergických onemocnění roste, a tím i zatížení socio-ekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit. Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní," vysvětluje RNDr. MUDr. Viktor Černý, Ph.D. z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN, proč se s kolegy zaměřili právě na novorozence.
Druhým důvodem byla skutečnost, že u chlapců se alergie v raném věku objevují častěji než u dívek. Studie prokázaly u mužského pohlaví v předpubertálním věku vyšší výskyt různých respiračních, kožních nebo potravinových alergií, a dokonce i anafylaktických reakcí. Najít odlišnost, která to způsobuje, by mohlo znamenat najít biologický parametr, na jehož základě by šlo zvýšené riziko alergie předpokládat.
Pupečníková krev byla podle vědců pro takovýto výzkum zvlášť vhodný materiál. „Lze ji získat šetrně ihned po narození, aniž bychom zatěžovali krevní oběh malého dítěte. Pokud ji rodiče nenechají zmrazit kvůli kmenovým buňkám, stává se odpadním materiálem," podotýká doktor Černý.
Chlapci mají méně vyspělou imunitu
Autoři studie, která vyšla v časopise Biomedicines1, se při zkoumání pupečníkové krve zaměřili na regulační T lymfocyty, jež jsou pro udržení rovnováhy imunitního systému zásadní. Posuzují totiž škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Když se to u některého potenciálního alergenu nepodaří, může vzniknout alergie - ať už potravinová, respirační nebo jiná.
Regulační T lymfocyty se dělí na přirozené a získané neboli indukované, které vznikají po setkání s vnějšími podněty. Zpočátku máme těch získaných mnohem méně než těch přirozených, protože před narozením dochází k malému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod ovšem nejsou sterilní, a regulační buňky tak vznikají již během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm. Jejich počet a funkčnost vypovídá o vyspělosti imunitních regulačních mechanismů. „Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý, a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie," shrnuje Černý.
............
Do studie byly zařazeny zdravé a alergické matky s fyziologickým těhotenstvím, které porodily děti císařským řezem v řádném termínu v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě. Mezi alergickými a zdravými matkami nebyl pozorován žádný rozdíl v délce těhotenství.1
............
Probiotika, která podpoří dozrávání imunity
Podle vědců z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK lze předpokládat, že by počet a funkčnost těchto regulačních imunitních buněk mohly představovat ukazatel budoucího rizika rozvoje alergií.
„Nejsme ovšem ve stádiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání," upozorňuje doktor Černý, ale připouští, že v budoucnu by nová zjištění mohla přispět k možnostem screeningu alergií a zlepšení léčebných postupů. „Na našem pracovišti se například zabýváme důležitým kmenem Escherichia coli O83:K24:H31, který se podává jako tzv. „probiotická vakcína" do 48 hodin od narození. Po podání tohoto preparátu měly děti menší množství opakovaných infekcí a nižší riziko rozvoje alergií. Mikroorganismů, které by šlo takto využívat, je však daleko větší množství a my zjišťujeme, jak reagují s regulačními T lymfocyty. Zjednodušeně řečeno hledáme probiotika, která budou podporovat dozrávání imunitního systému," uzavírá Viktor Černý.
Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK
Literatura:
1. Černý, V.; Novotná, O.; Petrásková, P.; Hudcová, K.; Boráková, K.; Prokešová, L.; Kolářová, L.; Hrdý, J. Lower Functional and Proportional Characteristics of Cord Blood Treg of Male Newborns Compared with Female Newborns. Biomedicines 2021, 9, 170. https://doi.org/10.3390/biomedicines9020170
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz