
Pro většinu z nás, a pro lékárníky obzvlášť, bude následující informace málo uvěřitelná; z výzkumu vyplynulo, že asi 20 procent mužů, především mladšího věku, se domnívá, že mohou přestat s užíváním antibiotik, když je jim už lépe.
A stejný výzkum (Engage Hill a REMMARK) z července letošního roku dokládá, že více než 52 procent mladých mužů i žen si myslí, že antibiotika umějí zkrátit dobu nachlazení, téměř 30 procent ze skupiny 2000 respondentů je přesvědčeno o tom, že působí proti virům a že vyléčí nachlazení. Češi zkrátka stále mají o těchto lécích zkreslené představy.
Antibiotická rezistence
Tento pojem možná většina pacientů už slyšela, ale až polovina z nich přesto antibiotika neužívá správně:
„Pojem antibiotická rezistence, tedy odolnost bakterií na antibiotika, začal získávat větší pozornost ke konci minulého století. Od roku 1998 je považován za vážný problém, který ohrožuje populaci, a často se o něm jedná na zasedáních mezinárodních organizací, jako například ve WHO, ale i OSN," uvádí doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
Téměř polovina ATB je podávána špatně
„Zcela zásadní je náš přístup k antibiotikům, především širokospektrálním. Uvádí se, že až polovina z nich je podávána nesprávně, hlavně na podzimní respirační potíže. Přibližně 70 procent infekcí horních dýchacích cest, tedy většina z nich, je virového původu. Jedině CRP vyšetření odhalí, zda nejsou potíže způsobené bakteriemi, a na ně potom antibiotika zabírají, na virové infekty ne."
Lékárníci poradí základní pravidla užívání:
(Ne)nahraditelný lék
Alexandr Fleming objevil penicilin v roce 1928, a od té doby tento lék zachránil život statisícům osob. Kvůli špatnému zacházení však mohou antibiotika svou funkci ztratit. Bakterie přestávají na jejich účinky reagovat a stávají se vůči nim rezistentní. Tento fakt se týká každého z nás, nejen těch, kteří tyto léky užívají často. Účinná antibiotika jsou nenahraditelná i v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických výkonů a nezbytná v oborech, kde může mít infekce doslova fatální následky. Samoléčba antibiotiky je naprosto nevhodná, o jejich podání by měl v každém případě rozhodnout odborník.
Léčbu zánětů močových cest ohrožuje odolnost vůči antibiotikům
Zánět močových cest je druhým nejčastějším infekčním onemocněním vůbec a lékaři ho obvykle řeší antibiotiky. Problém je v tom, že se záněty ženám často vrací, stávají se vleklou, chronickou chorobou, a navíc hrozí, že antibiotika časem přestanou zabírat. Právě rezistence vůči antibiotikům a jejich nadužívání trápí české urology nejvíce, proto téma řešili i na říjnové, 67. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP.
„Nárůst rezistence na antibiotika je obecně obrovský problém. Některé druhy antibiotik, které dobře fungovaly před pár lety, se dnes už tolik nepředepisují, protože fungovat přestávají. Právě infekce močových cest jsou po respiračních infekcích druhým nejčastějším komunitním infekčním onemocněním. Významným způsobem tak ovlivňují předepisování antibiotik," upozorňuje MUDr. Marcela Čechová z Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole.
Ke zlepšení situace podle ní nepřispívají například ani praktiční lékaři, kteří mnohdy léčí pacientky s opakujícími se záněty pouze pomocí antibiotik bez dalšího vyšetření.
„Pokud se u ženy záněty opakují, patří jednoznačně do péče urologa. Muži by měli urologa navštívit už při prvním zánětu," dodává MUDr. Čechová.
Právě urolog je schopen provést důkladnější vyšetření a zjistit možné příčiny zánětu. Nedílnou součástí je i vyšetření vzorku moči. Díky němu se dá zjistit typ a citlivost bakterie, která zánět způsobila, a následně nasadit nebo upravit léčbu „na míru." Alternativ, jak záněty močových cest léčit, je naštěstí celá řada.
„Důležitý je v léčbě hlavně přísun tekutin. Pokud se na to bude dotyčná soustředit, dokáže zánět rozpít. V pokročilejších fázích lze onemocnění léčit například podáváním D-manosy, výplachy močového měchýře kyselinou hyaluronovou či podáváním vakcín vytvořených z bakterií, které infekce v populaci či u konkrétního pacienta nejčastěji vyvolávají," vysvětluje MUDr. Michaela Matoušková z Urocentra Praha.
V boji se zánětem mohou pomoci také potraviny s vysokým podílem vody jako hroznové víno či vodní meloun a přírodní přípravky z brusinek, propolisu či ibišku, které brání množení bakterií v močovém měchýři.
Prevence antibiotické rezistence
Letos na podzim u nás začíná kampaň, která má za cíl podpořit zodpovědný přístup k antibiotikům, snížit jejich užívání (povedlo se to například ve Francii) a zlepšit informovanost populace. Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav.
......
Evropský den informovanosti o antibiotikách neboli Evropský antibiotický den (EAAD) si klade za cíl poskytnout platformu a podporu pro národní kampaně za obezřetné používání antibiotik. Myšlenkou je zvýšit povědomí o hrozbách, které představují bakterie rezistentní vůči antibiotikům a o uvážlivém používání antibiotik. EAAD připadá každoročně na 18. listopadu a jeho příprava je již od roku 2008 koordinována Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí.
Státní zdravotní ústav připravuje každý rok řadu informačních materiálů pro pacienty a lékaře předepisující antibiotika. Většinu z nich je možné umístit v ordinacích, čekárnách a v lékárnách.
......
Mgr. Jana Ulíková
Zdroje: www.cus.cz, Evropský antibiotický den (EAAD), SZÚ, MaVePR
Druhý březnový týden tradičně startuje festival Týden mozku, který přibližuje veřejnosti nejnovější poznatky o fungování lidské mysli. Akademie věd ČR zve zájemce od 9. do 15. března 2026 na přednášky, workshopy, debaty i interaktivní vystoupení v Praze, Brně a v dalších městech po celé ČR. Festival je součástí celosvětové iniciativy Brain Awareness Week. Do Týdnu mozku se zapojují nejen ústavy Akademie věd ČR, ale také univerzity a další instituce. Vstup na všechny akce je zdarma, na některé je nutná předchozí registrace. Kompletní a průběžně aktualizovaný program je k dispozici na webu www.tydenmozku.cz.
První prezenční Pharmacy event roku 2026 se konal 11. února v srdci Brna, v hotelu International. Vzdělávací akce byla určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům nejen z Brna. Účastníci mohli za obě části programu, dopolední a odpolední, získat rekordních 15 bodů do CVL od ČLnK. Brněnský kongres zaznamenal rekordní počet přihlášených od roku 2019. Dopolední program absolvovalo 197 účastníků, odpolední program přilákal 176 odborníků. Největší zastoupení měli lékárníci z nezávislých lékáren, následovali je zaměstnanci z řetězců BENU a Dr.Max.
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.