Porucha autistického spektra (autism spectrum disorder, česká zkratka PAS) zahrnuje řadu neuro-vývojových poruch. Autismus je poruchou vývoje sociální interakce a komunikace. Jde o vrozenou odlišnost ve vývoji a fungování mozku, která bývá zpravidla diagnostikována u dětí do tří let věku. V ČR je téměř 12000 lidí s diagnózou autismu, reálný počet dětí i dospělých s poruchou autistického spektra může být ale vyšší.

Střevo autistů je "jiné"

Do etiologie PAS je zapojeno více než 100 genů, a pokud dojde k selhání některého z nich, může nastat porucha vývoje CNS i ENS (nervové tkáně v trávicí soustavě). Mezi environmentální faktory, které přispívají k rozvoji PAS, patří oxidativní stres, fyzická kondice a také střevní bakterie. Lidská střeva obsahují více než 100 bilionů mikroorganismů a 500 známých druhů bakterií. To je dohromady asi desetkrát více, než má lidské tělo celkem buněk. Složení mikrobiomu se stabilizuje během prvních 2-3 let života a nejcitlivějším obdobím pro ovlivnění vývoje jedince mikrobiotou je doba po narození, kdy dochází k osidlování slizničních i kožních povrchů. Proto je velmi důležité, jakým způsobem probíhá porod a zda matka dítě kojí.

„Mnoho chronických chorob je důsledkem narušení nebo poruch ve složení mikrobioty. Jde o choroby, jejichž incidence v posledních desetiletích prudce stoupá, například alergie a autoimunitní onemocnění," říká prof. MUDr. Helena Tlaskalová-Hogenová, DrSc. z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

„V posledních desetiletích se intenzivně studuje účast střevní mikrobioty i u psychiatrických chorob. Osa střevo - mozek je obousměrný komunikační systém, kde jsou zapojeny neurální, imunitní a endokrinní mechanismy. Složení mikrobiomu hraje při poruchách regulace nervového systému výraznou roli," doplňuje imunoložka, která se dlouhodobě zaměřuje na význam střevní mikroflóry pro vznik chronických onemocnění.

Dnes již víme, že mikroorganismy ve střevech hrají zásadní roli v procesu trávení. Výzkumy posledních let ukázaly, že střevní mikrobiom v lidském těle ovlivňuje ale daleko více procesů, například hormonální změny, imunitní systém, ale i nervovou soustavu. Právě studium vlivu střevního mikrobiomu na nervovou soustavu přináší novou naději v léčbě psychických onemocnění, jako jsou deprese, úzkosti nebo autismus. Je prokázáno, že neuro-vývojové poruchy jsou spojeny s GIT symptomy (nadýmání, průjem, bolesti břišní krajiny). U dětí trpících PAS byly identifikovány změny ve složení střevní mikrobioty a změny v metabolismu. Narušení střevní mikrobioty, zasahující do vývoje mozku a mozkové aktivity, může přispět k behaviorálním deficitům vyskytujícím se u PAS.

„Bylo prokázáno, že střeva mají částečně nezávislou nervovou soustavu a dokážou komunikovat s mozkem, tedy že signály vysílá nejen mozek ke střevům, ale též střeva ovlivňují činnost mozku. V této souvislosti se hovoří o ose střevo-mozek. Střevní mikroflóra totiž vytváří a reguluje vznik neurotransmiterů, látek zodpovědných za přenos nervových vzruchů - například adrenalinu, serotoninu či dopaminu. Bakterie obývající lidské střevo tak mohou mít přímý vliv na chování a náladu svého hostitele," vysvětluje MUDr. Lukáš Jirka, generální ředitel společnosti Neuraxpharm Bohemia.

Probiotika a psychobiotika

Složení střevního mikrobiomu jedince je významně ovlivněno životním stylem - skladbou stravy, expozicí stresu, nebo množstvím spánku. Někteří proto zastávají názor, že jedním z důvodů zvýšeného výskytu psychických onemocnění v dnešní populaci může být současný životní styl s nevhodnou stravou a nedostatkem zdravého pohybu a odpočinku. V návaznosti na studium střevní mikroflóry se rozšířil pojem probiotika označující kultury živých organismů, které jsou při podávání v dostatečném množství člověku prospěšné. V souvislosti se zjištěním vztahu mezi střevním mikrobiomem a lidskou psychikou se nově zavádí termín psychobiotika, jež jsou podskupinou probiotik, která zlepšují psychický stav člověka.

„Hovoříme o možnosti regulovat duševní zdraví prostřednictvím podávání vybraných probiotik. Tento vědecký objev odhaluje komplexitu fungování lidského organismu a nabízí dosud netušené možnosti úvah o řešení psychologických problémů," dodává k tématu MUDr. Jirka

Psychobiotikum definujeme jako živý organismus, který po požití v dostatečném množství přináší zdravotní přínos pacientům trpícím psychiatrickým onemocněním.

Jako třída probiotik jsou tyto bakterie schopny produkovat a dodávat neuroaktivní látky, jako je kyselina gama-aminomáselná a serotonin, které působí na osu mozku.

Účinky mohou být zprostředkovány vaginálním nervem, míchou nebo neuroendokrinním systémem¹. 

Jedním z objevů na poli psychobiotik je probiotický kmen Lactobacillus Plantarum PS128^TM. Profesor Ying-Chieh Tsa z univerzity Yang-Ming na Tchaj-wanu potvrdil vliv těchto bakterií na množství neurotransmiterů v organismu, konkrétně schopnost tohoto kmene PS128^TM zvyšovat v těle množství dopaminu a serotoninu, tzv. hormonů štěstí. Klinická studie² ověřující účinky PS128^TM na projevy poruchy autistického spektra (PAS) prokázala zmírnění projevů úzkosti, repetitivního chování a vzdorovitosti, a naopak nárůst sociálního kontaktu při měsíčním podávání probiotického kmene Lactobacillus plantarum PS128^TM. 

Na základě těchto prvotních pozitivních výsledků provedené studie byl vyvinut první produkt s obsahem tohoto kmene pod názvem NeuraxBiotic Spectrum^® a v roce 2019 byl uveden na evropský trh. V České republice je možné tento produkt zakoupit od ledna 2020.

„Jsme přesvědčeni o převratnosti objevu Lactobacillus plantarum PS128^TM a jsme rádi, že můžeme výstupy nejnovějších vědeckých poznatků zprostředkovat i na český trh. Pevně doufáme, že se tento doplněk stravy stane další šancí na zlepšení alespoň některých symptomů u pacientů s poruchou autistického spektra." uzavírá MUDr. Lukáš Jirka.

Zdroje a literatura: Tisková konference Poruchy autistického spektra u dětí, 28. 1. 2020

1. Dinan TG, Stanton C, Cryan JF. Psychobiotics: a novel class of psychotropic. Biol Psychiatry. 2013 Nov 15;74(10):720-6. doi: 10.1016/j.biopsych.2013.05.001.

2. https://psychobiotika.info/inc/data/1_Lactobacillusplantarumps128amelioratesdoi-inducedticlikebehaviorsviaitsinfluenceonthemicrobiota-gut-brainaxis_2019.pdf