Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PŘÍRODOVĚDCI A INFORMATICI TESTOVALI ZNÁMÉ LÉKY NA NOVÝ KORONAVIRUS



V boji proti nemoci COVID-19 pomáhá umělá inteligence. K testování vědci z Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) využili vlastní software a našli několik léčiv, která mohou virus blokovat.

„Pomocí vlastního software CaverDock jsme se zaměřili na počítačové studium proteinu, který je klíčový v šíření viru SARS-CoV-2 v lidském organismu," popsal Jiří Damborský z Přírodovědecké fakulty MU a vedoucí výzkumného týmu Proteinové inženýrství FNUSA-ICRC. Jde o virový glykoprotein S, jehož trimer (molekula ze tří monomerů) tvoří výběžky obalu koronaviru SARS-CoV-2 a váže se na lidské hostitelské buňky.

Celosvětová pandemie nemoci COVID-19 ovlivnila životy milionů lidí na celém světě. Vědecké týmy zabývající se výzkumem v oblasti zdravotnictví často radikálně změnily své plány a vrhly velkou část své kapacity na výzkum tohoto onemocnění s cílem co nejrychlejšího nalezení účinné pomoci. Se zajímavou iniciativou přišli vědci z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU, Ústavu výpočetní techniky MU, výzkumného centra RECETOX a FNUSA-ICRC.

Výzkumníci provedli u 4 359 schválených léků tzv. virtuální screening, aby zjistili jejich účinnost na tento konkrétní protein.

V tomto projektu jsme námi vyvíjený program CaverDock poprvé použili ke studiu takto vysokého počtu molekul. Program prokázal vynikající, prakticky stoprocentní robustnost, a tím se zařadil mezi nejspolehlivější nástroje ve své kategorii," uvedl autor algoritmů Jiří Filipovič z Ústavu výpočetní techniky MU. Program CaverDock byl vyvinut díky podpoře interní grantové agentury MU financující interdisciplinární výzkum a je poskytován široké uživatelské komunitě národní infrastrukturou ELIXIR.CZ.


CaverDock je softwarový nástroj pro rychlou analýzu transportních procesů v proteinech 1,2.

Moduluje transport ligandu - substrátu, produktu, inhibitoru, kofaktoru nebo pomocného rozpouštědla - z vnějšího prostředí do aktivního nebo vazebného místa proteinu a naopak.


„Provedli jsme hned několik simulací změn molekulového uspořádání tohoto proteinu tak, abychom zjistili, který ze známých léků by mohl mít největší účinnost," uvedl Gaspar Pinto z Loschmidtových laboratoří MU a FNUSA-ICRC. Jelikož podobný postup generuje enormní množství dat, využívají se metody strojového učení a umělá inteligence pro jejich analýzu. „Podali jsme také grantovou žádost do programu firmy Microsoft pro použití cloudu Azure," dodal Pinto.

Na základě těchto výpočtů již bylo navrženo několik schválených léčiv, které mohou blokovat funkci tohoto proteinu a zabránit tak vazbě viru na lidskou hostitelskou buňku. „Umělá inteligence dokáže také nabídnout nové struktury léků, které by se vázaly na protein ještě účinněji," upozornil Pinto. Podle něj jde o novou oblast výzkumu nemoci COVID-19, kdy se tvoří softwarová řešení pro urychlení vývoje nových léků.

Zdroje a reference: www.em.muni.cz/veda-a-vyzkum, RECETOX MUN, ELIXIR.CZ

1. Vavra, O., Filipovic, J., Plhak, J., Bednar, D., Marques, SM, Brezovsky, J., Stourac, J., Matyska, L., Damborsky, J., 2019: CaverDock: A Molecular Dokovací nástroj pro analýzu transportu ligandů prostřednictvím proteinových tunelů a kanálů. Bioinformatika . DOI: 10.1093 / bioinformatika / btz386

2. Filipovic, J., Vavra, O., Plhak, J., Bednar, D., Marques, SM, Brezovsky, J., Matyska, L., Damborsky, J., 2019: CaverDock: Nová metoda pro rychlou analýzu Ligand Transport. Transakce IEEE / ACM v oblasti výpočetní biologie a bioinformatiky . DOI: 10.1109 / TCBB.2019.2907492 .

 

Zpět

KONČÍ HLAVNÍ HYGIENIČKA SVRČINOVÁ

Vláda odvolala 24. dubna na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hlavního hygienika převezme kompetence ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení na tuto funkci bude vypsáno v nejbližších dnech. Pavla Svrčinová uvedla, že se chce v dalším období věnovat především pedagogické činnosti na Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.

NOVÝ ŘEDITEL SÚKL

MUDr. Tomáše Boráně jmenoval ministr zdravotnictví k 1. květnu 2024 novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Má mj. zajistit hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu. MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. LF UK. Od roku 2009 je zaměstnán v SÚKL, naposledy na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren, kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

STAN PROTI MELANOMU

Přijďte si zdarma a bez objednání vyšetřit pigmentová znaménka. Akce pro širokou veřejnost zaměřená na prevenci rakoviny kůže proběhne letos již po osmnácté. Generálním partnerem je lékárenská síť Dr. Max. V mobilních stanech vybavených nejmodernějšími dermatoskopy bude pro zájemce k dispozici nejen samotná diagnostika pigmentových znamének, ale také odborné poradenství ohledně vhodné ochrany před slunečním zářením. V loňském ročníku akce bylo vyšetřeno celkem 3 655 osob a odhaleno bylo 103 zhoubných nádorů. Stany se v dubnu 2024 otevřou vždy od 10 do 18 hodin: 22.–23. 4. Praha, Václavské náměstí; 29. 4. Brno, náměstí Svobody; 30. 4. Ostrava, Shopping Park Avion. Více na stan.denmelanomu.cz

LEGIONELÓZA NA VZESTUPU

Letos onemocnělo Legionelózou už 104 osob, meziročně nejvíc za posledních deset let. Odborníci ze SZÚ odhadují, že na vině může být častější snaha lidí ušetřit za ohřev vody. Bakterie Legionelly se množí velmi rychle při teplotách mezi 25 a 45 °C. Studenou vodu je proto potřeba držet pod 20 °C a teplou nad 50 - 60 °C s možností ji ještě přihřát, aby bakterie zahynuly. Bakterie Legionelly se šíří ve vodovodním potrubí, ale také klimatizací, aerosolem z domácích zvlhčovačů a fontán. Onemocnění obvykle začíná horečka, třesavka, bolení hlavy a svalová bolest. Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou a dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie. K redukci bakterie ve vodě lze dojít pravidelnou spotřebou, termickou úpravou (teplota vody optimálně nad 55°C na všech místech systému) či chemickou dezinfekcí. Základem je ale pravidelná kontrola a údržba vodovodního systému.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie