V předešlých dílech miniseriálu PharmDr. Jana Martina, Ph.D. byly postupně zmíněny účinky rutinu, aescinu a extraktů ze zeleného čaje či olivového listu na kardiovaskulární systém. Seriál zakončíme článkem o hlohu. Rostlině, která četně lemuje naše cesty, měla v historii řadu rituálních významů a její účinky na nervovou a cévní soustavu se stále opakovaně posuzují.

Posvátný i zatracovaný hloh

Jedním z nejposvátnějších stromů naší historie byl hloh. Původně, během antiky, se nevěsty zdobily jeho květy a ženiši si připínali jeho větvičku na šaty. Pak ale byla údajně z hlohových větví upletena Ježíšova trnová koruna a hloh se tak pro následná století stal symbolem smůly a smrti.

Jako léčivá rostlina doporučovaná mimo jiné při záchvatech vzteku u choleriků, s údajnými účinky na zklidnění duše i srdce, je známa od renesance.

Hloh (Crataegus spp.) je u nás v několika kultivarech hojně pěstován jako parková a alejová dřevina.

Pro fytoterapeutické účely se sbírají kvetoucí vrcholky větví, které obsahuji poměrně vysoká množství C-glykosidních flavonoidů, zejména vitexinu a orientinu. 

Nálev ze sušené drogy nebo standardizované extrakty se v současnosti doporučují při srdeční nedostatečnosti a u hypertenze. Rozšiřuje koronární cévy, zlepšuje prokrvení myokardu, snižuje krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum. Hloh bývá součástí i směsí na zklidnění nervové soustavy.

Problémem vědeckého zkoumání účinků hlohu je hlavně jeho používání v multikomponentních přípravcích. A studií, které by zkoumaly čistě účinky hlohu, není mnoho. Například vliv na mírné formy hypertenze byly zkoumány ve čtyřech menších klinických studiích (celkem 254 pacientů). K prokazatelnému snižování krevního tlaku docházelo do 12 týdnů od zahájení terapie, a to v dávkách 500 až 900 mg extraktu denně. Dá se též říci, že čím byla dávka vyšší, tím se účinek projevil dříve - v některých případech už po 6 týdnech.

Používání hlohu u srdeční nedostatečnosti je trochu více problematické

V meta-analýze starších klinických studií, která vyšla v roce 2008, byl sice účinek prokázán, ale ve stejné době se objevily dvě nové klinické studie, které naopak zjistily praktickou neúčinnost hlohu jako srdečního tonika. Rovněž tradovaný účinek na zklidnění CNS se prokázat zatím nepodařilo...Zde ale byla zatím provedena pouze jedna malá klinická studie.

Velkou výhodou hlohu je, že se neobjevují vážnější nežádoucí účinky. Vzhledem k účinkům hlohu ovšem může docházet k interakcím s léky ovlivňujícími srdeční činnost a krevní tlak.

V některých přípravcích na našem trhu se objevují sušené plody hlohu, a i jim se připisují shodné účinky. Vzhledem k řádově nižším obsahům účinných látek se jejich užívání při hypertenzi nezdá racionální. Obsahují však hodně vitamínu C a po přemrznutí i hodně volných sacharidů, takže byly našimi dávnými předky používány jako nouzová zimní potravina. A i dnes se občas plody hlohu využívají, příkladem může být třeba taková hložinková marmeláda.

PharmDr. Jan Martin, Ph.D.

Seriál Přírodní látky při prevenci a léčbě cévních onemocnění je připomínkou důležité úlohy fytoterapie v komplexním přístupu ke kardiovaskulárnímu a cerebrovaskulárnímu zdraví. Zároveň je pozvánkou na květnový on-line kongres Healthcomm Professional KARDIO 2024, kde autor, PharmDr. Jan Martin, Ph.D. přispěje do odborného programu svojí přednáškou „Rostlinná diuretika při léčbě hypertenze".

Kongres startuje 29. května a ČLnK přiznala odbornému programu celkem 13 bodů.

Předcházející díly seriálu najdete již nyní v záložce SERIÁLY