Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PŘIPRAVTE SE NA SČÍTÁNÍ 2021



Jednou za 10 let provádí Český statistický úřad (ČSÚ) Sčítání lidu, domů a bytů, jehož výsledky jsou pak nejbohatším zdrojem informací o obyvatelstvu. Sčítání lidu, domů a bytů je tradiční a nedílnou součástí systému úředních statistik v každé zemi. Podobně, jako je tomu na našem území již od roku 1869, i ve většině zemí světa se koná pravidelně každých 10 let. Díky tomu výsledky sčítání umožňují srovnání současného stavu naší země s minulostí i se zbytkem světa.


Sčítání 2021 začíná o půlnoci z 26. na 27. 3. 2021.

Do 9. 4. 2021 má každý možnost sečíst se online prostřednictvím elektronického formuláře na https://www.czso.cz/csu/scitani2021/ nebo v mobilní aplikaci.

Kdo nevyplní online, má zákonnou povinnost od 17. 4. do 11. 5. 2021 odevzdat listinný sčítací formulář. Jeho distribuci a sběr zajišťují sčítací komisaři a síť kontaktních míst.

Výsledky Sčítání 2021 budou všem bezplatně k dispozici na přelomu roku 2021 a roku 2022.


Minisčítání jako předskokan

V říjnu 2020 odstartoval 5. ročník zábavně-vzdělávacího projektu Minisčítání 2020, který je určen pro děti ve věku 9 až 15 let. Minisčítání probíhalo od 1. 10. 2020 do 13. 12. 2020. Žákům se snaží přiblížit význam statistiky i chystaného Sčítání lidu. Co například děti prozradily o štědrovečerním hodování během Minisčítání 2020?

Kuřecí řízek ke štědrovečerní večeři je favoritem českých dětí

Nejčastějším štědrovečerním jídlem českých dětí je kuřecí řízek, druhé místo patří kaprovi, bronzovou příčku obsadily jiné druhy ryb. Výrazně méně obvyklý je na sváteční tabuli vepřový řízek či vinná klobása. O tom, co se obvykle jí o Štědrém večeru v českých rodinách, rozhodují i regionální zvyklosti. Takové jsou první výsledky zábavně-vzdělávací akce Minisčítání, které se na konci loňského roku zúčastnilo na 19 000 dětí (298 škol, 1 593 tříd).

Kuřecí řízek patří v českých rodinách mezi stálice. Už v roce 2018, při posledním Minisčítání, ho jako nejčastější štědrovečerní jídlo uvedlo 44 % dětí, letos je to 43 %. Nejčastěji ho mají na sváteční tabuli v Karlovarském kraji (65 %), v Ústeckém kraji (62 %) a v kraji Libereckém (58 %).

Naopak kapr se tradičně prosazuje na Vysočině, kde ho děti jedí o Štědrém večeru nejčastěji. Jako obvyklé štědrovečerní jídlo ho zde uvedlo 50 % respondentů. Oblibě se ale těší i v Jihočeském kraji, kde má kapra k večeři 44 % školáků. Naopak nejméně kaprů snědí děti v Ústeckém kraji (11 %) a v Libereckém kraji (13 %).

„Při porovnání s rokem 2018 se ukazuje, že celorepublikově konzumace kapra klesá. Zatímco před dvěma lety ho jedlo na Štědrý večer téměř 33 procent českých dětí, letos jich je jen 28 procent. Naopak se zvýšil podíl jiné ryby než kapra z necelých 10 procent v roce 2018 na letošních 12 procent," říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Regionální zvyklosti se nejvíce projevují tam, kde se jí na Štědrý večer vinná klobása. Tuhle pochoutku si dopřávají nejčastěji děti v Královéhradeckém kraji (14 %) i v kraji Libereckém (9 %). Naopak téměř nikdo neuvedl vinnou klobásu jako štědrovečerní jídlo v krajích Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském.

Jestliže kuřecí řízek kraluje štědrovečernímu menu po celé zemi, s řízkem vepřovým je to naopak. Jako štědrovečerní jídlo ho uvedlo pouze 7 % školáků. Přesto jeho obliba za poslední dva roky o dva procentní body stoupla. V roce 2018 ho uvádělo jen 5 % dětí.

Letošní Minisčítání skončilo 13. prosince. Kompletní výsledky projektu zveřejní ČSÚ 19. ledna 2021.

Více na www.czso.cz/csu/scitani2021/

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME