Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PŘIPRAVTE SE NA SČÍTÁNÍ 2021



Jednou za 10 let provádí Český statistický úřad (ČSÚ) Sčítání lidu, domů a bytů, jehož výsledky jsou pak nejbohatším zdrojem informací o obyvatelstvu. Sčítání lidu, domů a bytů je tradiční a nedílnou součástí systému úředních statistik v každé zemi. Podobně, jako je tomu na našem území již od roku 1869, i ve většině zemí světa se koná pravidelně každých 10 let. Díky tomu výsledky sčítání umožňují srovnání současného stavu naší země s minulostí i se zbytkem světa.


Sčítání 2021 začíná o půlnoci z 26. na 27. 3. 2021.

Do 9. 4. 2021 má každý možnost sečíst se online prostřednictvím elektronického formuláře na https://www.czso.cz/csu/scitani2021/ nebo v mobilní aplikaci.

Kdo nevyplní online, má zákonnou povinnost od 17. 4. do 11. 5. 2021 odevzdat listinný sčítací formulář. Jeho distribuci a sběr zajišťují sčítací komisaři a síť kontaktních míst.

Výsledky Sčítání 2021 budou všem bezplatně k dispozici na přelomu roku 2021 a roku 2022.


Minisčítání jako předskokan

V říjnu 2020 odstartoval 5. ročník zábavně-vzdělávacího projektu Minisčítání 2020, který je určen pro děti ve věku 9 až 15 let. Minisčítání probíhalo od 1. 10. 2020 do 13. 12. 2020. Žákům se snaží přiblížit význam statistiky i chystaného Sčítání lidu. Co například děti prozradily o štědrovečerním hodování během Minisčítání 2020?

Kuřecí řízek ke štědrovečerní večeři je favoritem českých dětí

Nejčastějším štědrovečerním jídlem českých dětí je kuřecí řízek, druhé místo patří kaprovi, bronzovou příčku obsadily jiné druhy ryb. Výrazně méně obvyklý je na sváteční tabuli vepřový řízek či vinná klobása. O tom, co se obvykle jí o Štědrém večeru v českých rodinách, rozhodují i regionální zvyklosti. Takové jsou první výsledky zábavně-vzdělávací akce Minisčítání, které se na konci loňského roku zúčastnilo na 19 000 dětí (298 škol, 1 593 tříd).

Kuřecí řízek patří v českých rodinách mezi stálice. Už v roce 2018, při posledním Minisčítání, ho jako nejčastější štědrovečerní jídlo uvedlo 44 % dětí, letos je to 43 %. Nejčastěji ho mají na sváteční tabuli v Karlovarském kraji (65 %), v Ústeckém kraji (62 %) a v kraji Libereckém (58 %).

Naopak kapr se tradičně prosazuje na Vysočině, kde ho děti jedí o Štědrém večeru nejčastěji. Jako obvyklé štědrovečerní jídlo ho zde uvedlo 50 % respondentů. Oblibě se ale těší i v Jihočeském kraji, kde má kapra k večeři 44 % školáků. Naopak nejméně kaprů snědí děti v Ústeckém kraji (11 %) a v Libereckém kraji (13 %).

„Při porovnání s rokem 2018 se ukazuje, že celorepublikově konzumace kapra klesá. Zatímco před dvěma lety ho jedlo na Štědrý večer téměř 33 procent českých dětí, letos jich je jen 28 procent. Naopak se zvýšil podíl jiné ryby než kapra z necelých 10 procent v roce 2018 na letošních 12 procent," říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Regionální zvyklosti se nejvíce projevují tam, kde se jí na Štědrý večer vinná klobása. Tuhle pochoutku si dopřávají nejčastěji děti v Královéhradeckém kraji (14 %) i v kraji Libereckém (9 %). Naopak téměř nikdo neuvedl vinnou klobásu jako štědrovečerní jídlo v krajích Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském.

Jestliže kuřecí řízek kraluje štědrovečernímu menu po celé zemi, s řízkem vepřovým je to naopak. Jako štědrovečerní jídlo ho uvedlo pouze 7 % školáků. Přesto jeho obliba za poslední dva roky o dva procentní body stoupla. V roce 2018 ho uvádělo jen 5 % dětí.

Letošní Minisčítání skončilo 13. prosince. Kompletní výsledky projektu zveřejní ČSÚ 19. ledna 2021.

Více na www.czso.cz/csu/scitani2021/

Zpět

KONČÍ HLAVNÍ HYGIENIČKA SVRČINOVÁ

Vláda odvolala 24. dubna na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hlavního hygienika převezme kompetence ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení na tuto funkci bude vypsáno v nejbližších dnech. Pavla Svrčinová uvedla, že se chce v dalším období věnovat především pedagogické činnosti na Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.

NOVÝ ŘEDITEL SÚKL

MUDr. Tomáše Boráně jmenoval ministr zdravotnictví k 1. květnu 2024 novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Má mj. zajistit hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu. MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. LF UK. Od roku 2009 je zaměstnán v SÚKL, naposledy na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren, kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

STAN PROTI MELANOMU

Přijďte si zdarma a bez objednání vyšetřit pigmentová znaménka. Akce pro širokou veřejnost zaměřená na prevenci rakoviny kůže proběhne letos již po osmnácté. Generálním partnerem je lékárenská síť Dr. Max. V mobilních stanech vybavených nejmodernějšími dermatoskopy bude pro zájemce k dispozici nejen samotná diagnostika pigmentových znamének, ale také odborné poradenství ohledně vhodné ochrany před slunečním zářením. V loňském ročníku akce bylo vyšetřeno celkem 3 655 osob a odhaleno bylo 103 zhoubných nádorů. Stany se v dubnu 2024 otevřou vždy od 10 do 18 hodin: 22.–23. 4. Praha, Václavské náměstí; 29. 4. Brno, náměstí Svobody; 30. 4. Ostrava, Shopping Park Avion. Více na stan.denmelanomu.cz

LEGIONELÓZA NA VZESTUPU

Letos onemocnělo Legionelózou už 104 osob, meziročně nejvíc za posledních deset let. Odborníci ze SZÚ odhadují, že na vině může být častější snaha lidí ušetřit za ohřev vody. Bakterie Legionelly se množí velmi rychle při teplotách mezi 25 a 45 °C. Studenou vodu je proto potřeba držet pod 20 °C a teplou nad 50 - 60 °C s možností ji ještě přihřát, aby bakterie zahynuly. Bakterie Legionelly se šíří ve vodovodním potrubí, ale také klimatizací, aerosolem z domácích zvlhčovačů a fontán. Onemocnění obvykle začíná horečka, třesavka, bolení hlavy a svalová bolest. Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou a dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie. K redukci bakterie ve vodě lze dojít pravidelnou spotřebou, termickou úpravou (teplota vody optimálně nad 55°C na všech místech systému) či chemickou dezinfekcí. Základem je ale pravidelná kontrola a údržba vodovodního systému.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie