Očními chorobami u nás trpí stále víc lidí - nejen seniorů, jak by se mohlo zdát, ale i dětí. Nárůst se proti minulým letům pohybuje v desítkách procent.

Stoupá počet starších osob s diagnózami, které mohou vést k trvalému poškození věku, rychle přibývá i krátkozrakost u dětí. Podle evropských dat má až 70 procent dospívajících zhoršené vidění a k lékaři nejde, protože má z počítače nebo mobilu unavené oči.

OZP porovnala data svých pojištěnců z roku 2020 a 2024: „Zjistili jsme," říká MUDR. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby této pojišťovny, „že šedým zákalem trpí o 25 procent víc osob, zeleného zákalu je o 14 procent víc, makulární degenerací trpí o polovinu víc lidí a odchlípení sítnice řešili oftalmologové - ve srovnání s uvedenými lety - u 28 procent navíc."

Glaukom a VPMD

Pojišťovny hradí preventivní prohlídky. Podle dat z letošního roku asi polovina postižených, pokud na ně nechodí, vůbec netuší, že má glaukom. Až tehdy, když se jim začne zužovat zorné pole, zajde k lékaři, ale vzniklé postižení je potom už nevratné.

Podobné je to i s věkem podmíněnou makulární degenerací s deformacemi ve středním zorném poli, která postihuje asi desetinu osob nad 65 let věku. Podle posledních výzkumů zvyšuje riziko VPMD kouření, a to až čtyřnásobně.

Krátkozrakost u dětí a dospívajících

Podle MUDr. Valéra Vojníka, oftalmologa a očního chirurga z Očního centra v Poděbradech, se počet děti s diagnostikovanou myopií zvýšil o asi 40 procent, a to především u dětí mezi 7 až 12 lety, a to často s progresí o více než jednu dioptrii ročně. Podle zahraničních výzkumů mají děti, které tráví méně než hodinu denně venku, až trojnásobné riziko vzniku krátkozrakosti.

Syndrom suchého oka

Tento problém se výrazně týká mladých dospělých - uživatelů digitálních zařízení. Až 60 procent pracujících s možností home office sice přiznává potíže, ale málokdy vyhledá odbornou pomoc.

Včasná prevence má smysl

Většina nemocných navštíví očního lékaře až ve chvíli, kdy má výraznější potíže, a to je v mnoha případech pozdě, především u chronických onemocnění sítnice nebo u glaukomu. Pro některé nemocné je obtížné nalézt očního lékaře, ale například OZP má nasmlouvanou spolupráci s více než devíti stovkami očních odborníků.

Na oční vyšetření bychom měli chodit aspoň  jednou za čtyři roky, diabetici každý rok. Rozhodně je nepodceňujte a hned se objednejte v případě, že máte deformované vidění, výpadky v zorném poli, záblesky nebo skvrny, pokud se vám náhle zhorší zrak anebo vás trápí přetrvávající bolest oka.

...................................

Mýty a pravda

• Čtení ve slabém světle? Nepoškozuje zrak, jen způsobí únavu očí nebo bolesti hlavy.
• Časté „používání" očí? Nesmysl, může se objevit pálení, slzení... a po odpočinku se stav upraví.
• Brýle oslabují oči? Není to pravda, nosme brýle, pokud nám to odborník doporučí.
• Dlouhé sledování televize škodí? Ne, a to ani když se na ni díváme zblízka. Moderní obrazovky nevyzařují škodlivou radiaci.
• Karotka napraví zrak? Betakaroten je sice pro zdraví očí, ale nezlepší krátkozrakost anebo dalekozrakost. Xeroftalmie - poškození očí vdůsledku nedostatku vitaminu A - se vyskytuje jen vněkterých oblastech Afriky a Asie, u nás je na ni třeba myslet jen u lidí sporuchou vstřebávání tuků.
• Modré světlo zobrazovek poškozuje zrak? Ne, může ale narušit spánkový rytmus a způsobit unavené oči. Při velkém soustředění na obrazovku se ale snižuje frekvence mrkání, což vede k suchým a unaveným očím i rozmazanému vidění. Je tzv. syndrom digitální únavy a je to prý nejčastější civilizační onemocnění mladých dospělých.
• Myopie ve školním věku je neškodná? Naopak, pokud není kontrolovaná, může vést k závažným komplikacím.

...................................

Mgr. Jana Ulíková