Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PRAVDA A MÝTY O KORTIKOSTEROIDECH



Onemocnění dýchacích cest, jako je astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), zatěžuje každodenní život celé řady dospělých i dětí. Díky dnešní medicíně se však daří tyto nemoci držet pod dlouhodobou kontrolou, užívá-li pacient vhodné léky tak, jak má. Na astma, jehož příčinou je zánětlivá reakce v průduškové sliznici, nejlépe působí protizánětlivé kortikosteroidy.1 Pomocí inhalace se dostávají přímo do dýchacích cest, čímž se zvyšuje jejich účinnost.2 Přesto o kortikosteroidech ve společnosti kolují různé mýty. Pojďme se proto společně podívat na některé z nich a vysvětlit si, jak to s kortikosteroidy doopravdy je a proč jsou obavy při jejich inhalačním užívání neoprávněné. 

Kortikosteroidy snižují zánět v těle, ale pomáhají i zmírnit otoky, svědění, zarudnutí nebo i jiné alergické reakce, a proto je lékaři často předepisují lidem trpícím astmatem, artritidou nebo alergiemi.3 Kortikosteroidy jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin. Lidé je však zaměňují za tzv. kortikoidy, což jsou uměle vytvořené obdoby těchto hormonů.4 Kortikosteroidy se podávají prostřednictvím pleťových krémů, očních kapek, injekcí, tobolek nebo právě pomocí inhalátorů při léčbě astmatu.3

Inhalační kortikosteroidy pomáhají pacientům již od konce 80. let 20. století. I přestože jsou dnes pokládány za nejúčinnější protizánětlivá antiastmatika,1 řada lidí z nich má obavy kvůli kolujícím mýtům. 

Mýtus č. 1: Inhalační kortikosteroidy jsou zdraví škodlivé a mají spoustu negativních vedlejších účinků.

Pravda: Pro lidi trpící astmatem je výhodou, že se kortikosteroidy inhalováním dostávají do průdušek v malých dávkách, což snižuje možnost jakýchkoliv nežádoucích účinků a léky se mohou užívat i po mnoho let. Inhalační kortikosteroidy se navíc díky vdechnutí dostanou přímo do dýchacích cest, kde mají maximální léčebný účinek a zároveň se tímto přímým zacílením zvyšuje i jejich bezpečnost. Po použití inhalátoru si nezapomeňte vypláchnout ústa, aby vám tam zbytky kortikosteroidu nezůstaly a nezpůsobily různé záněty, které se mohou řadit mezi potenciální nežádoucí účinky.1,5

Mýtus č. 2: Kortikosteroidy snižují imunitu.

Pravda: Pacienti s astmatem užívající kortikosteroidy pomocí inhalátoru nemusí mít strach, že by léky snižovaly imunitu, čímž by pak spadali do rizikové skupiny například v období chřipek nebo současné koronavirové situace. Naopak je důležité, aby nadále pokračovali v předepsané léčbě a měli tím astma pod kontrolou. Riziko nakažení koronavirem pak není vyšší než u ostatních lidí.6

Mýtus č. 3: Užívání inhalačních kortikosteroidů způsobuje zvýšený růst svalů a vlasů.

Pravda: Kortikosteroidy podávané při léčbě astmatu jsou odlišným typem léčiv, než užívají lidé za účelem růstu svaloviny nebo vlasů. Kortikosteroid určený pro inhalování jde přímo do vašich plic, kde je potřeba, a nemá žádný vliv na svaly či vlasy.5

Mýtus č. 4: Užívání inhalačních kortikosteroidů zásadně brzdí vývoj a růst dětí.

Pravda: U dětí může dojít pouze k mírnému zpomalení růstu a tento vedlejší účinek léků je velmi vzácný. Pro většinu lidí je to navíc kompenzováno lepší schopností dýchat díky pozitivním účinkům léku. V celkovém vývoji dítěte pak nehrají kortikosteroidy žádnou roli.5

Mýtus č. 5: Inhalační kortikosteroidy způsobují různé psychické poruchy, deprese, nespavost, agresivitu, euforii a emoční labilitu.

Pravda: Psychiatrické poruchy u lidí užívajících inhalační kortikosteroidy jsou opět jen velmi vzácné a u většiny astmatiků nebyla jasně prokázána souvislost.1

Role kortikosteroidů je při léčbě astmatu klíčová

V současné době lze inhalační kortikosteroidy při léčbě astmatu podávat v nejrůznějších provedeních (inhalační, tabletové, injekční) a lékař tak může individuálně každému astmatikovi najít tu nejpohodlnější možnost k užívání léku.7 Přesto patří inhalační podání léku k těm výhodnějším, neboť působí nejrychleji přímo v místě problému.7 Je důležité si uvědomit, že léčba astmatu kortikosteroidy se musí podávat dlouhodobě a pravidelně. Jedině s tímto přístupem je terapie maximálně účinná a chronický zánět dýchacích cest potlačen.1 Aby ale léčba byla účinná, je důležité umět správně inhalovat. Více než 50 % lidí s diagnostikovaným astmatem nebo CHOPN totiž používá inhalátor špatným způsobem a jejich nemoci se tak nedostává potřebné léčby.8

Návody k různým typům inhalátorů lze nalézt na www.mujinhalator.cz.

Zdroj: Havas PR

Užité zdroje:

1. HUTYROVÁ, Beáta. Inhalační kortikosteroidy v léčbě bronchiálního astmatu - máme se jich bát, nebo být rádi za jejich efekt? In: Klinickafarmakologie.cz . Dostupné z: https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2015/03/05.pdf

2. Česká iniciativa pro astma. Průduškové astma - 4. díl. Jak se astma léčí . Dostupné z: https://www.cipa.cz/informace-o-astmatu/pruduskove-astma-4-dil-53

3. Healthline. Corticosteroids: What Are They?  Dostupné z: https://www.healthline.com/health/corticosteroids-what-are-they

4. Zdravotnictví a medicína. Kortikoidy mají svá pro i proti. Jak působí na naše zdraví? Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/leky/kortikoidy-lecba-nezadouci-ucinky/

5. Michigan Medicine University of Michigan. Steroid Medicine for Asthma: Myths and Facts . Dostupné z:  https://www.uofmhealth.org/health-library/abo6502

6. POHUNEK, Petr. Astma a koronavirová epidemie. Dostupné z: https://www.cipa.cz/dokumenty/astma-koronavirus.pdf

7. POHUNEK, Petr. Průduškové astma - 4. díl. Dostupné z: https://www.cipa.cz/informace-o-astmatu/pruduskove-astma-4-dil-53

8. Elsevier. Respiratory Medicine. 2018

CZ2012026288/12/2020

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME