
Onemocnění dýchacích cest, jako je astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), zatěžuje každodenní život celé řady dospělých i dětí. Díky dnešní medicíně se však daří tyto nemoci držet pod dlouhodobou kontrolou, užívá-li pacient vhodné léky tak, jak má. Na astma, jehož příčinou je zánětlivá reakce v průduškové sliznici, nejlépe působí protizánětlivé kortikosteroidy.1 Pomocí inhalace se dostávají přímo do dýchacích cest, čímž se zvyšuje jejich účinnost.2 Přesto o kortikosteroidech ve společnosti kolují různé mýty. Pojďme se proto společně podívat na některé z nich a vysvětlit si, jak to s kortikosteroidy doopravdy je a proč jsou obavy při jejich inhalačním užívání neoprávněné.
Kortikosteroidy snižují zánět v těle, ale pomáhají i zmírnit otoky, svědění, zarudnutí nebo i jiné alergické reakce, a proto je lékaři často předepisují lidem trpícím astmatem, artritidou nebo alergiemi.3 Kortikosteroidy jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin. Lidé je však zaměňují za tzv. kortikoidy, což jsou uměle vytvořené obdoby těchto hormonů.4 Kortikosteroidy se podávají prostřednictvím pleťových krémů, očních kapek, injekcí, tobolek nebo právě pomocí inhalátorů při léčbě astmatu.3
Inhalační kortikosteroidy pomáhají pacientům již od konce 80. let 20. století. I přestože jsou dnes pokládány za nejúčinnější protizánětlivá antiastmatika,1 řada lidí z nich má obavy kvůli kolujícím mýtům.
Mýtus č. 1: Inhalační kortikosteroidy jsou zdraví škodlivé a mají spoustu negativních vedlejších účinků.
Pravda: Pro lidi trpící astmatem je výhodou, že se kortikosteroidy inhalováním dostávají do průdušek v malých dávkách, což snižuje možnost jakýchkoliv nežádoucích účinků a léky se mohou užívat i po mnoho let. Inhalační kortikosteroidy se navíc díky vdechnutí dostanou přímo do dýchacích cest, kde mají maximální léčebný účinek a zároveň se tímto přímým zacílením zvyšuje i jejich bezpečnost. Po použití inhalátoru si nezapomeňte vypláchnout ústa, aby vám tam zbytky kortikosteroidu nezůstaly a nezpůsobily různé záněty, které se mohou řadit mezi potenciální nežádoucí účinky.1,5
Mýtus č. 2: Kortikosteroidy snižují imunitu.
Pravda: Pacienti s astmatem užívající kortikosteroidy pomocí inhalátoru nemusí mít strach, že by léky snižovaly imunitu, čímž by pak spadali do rizikové skupiny například v období chřipek nebo současné koronavirové situace. Naopak je důležité, aby nadále pokračovali v předepsané léčbě a měli tím astma pod kontrolou. Riziko nakažení koronavirem pak není vyšší než u ostatních lidí.6
Mýtus č. 3: Užívání inhalačních kortikosteroidů způsobuje zvýšený růst svalů a vlasů.
Pravda: Kortikosteroidy podávané při léčbě astmatu jsou odlišným typem léčiv, než užívají lidé za účelem růstu svaloviny nebo vlasů. Kortikosteroid určený pro inhalování jde přímo do vašich plic, kde je potřeba, a nemá žádný vliv na svaly či vlasy.5
Mýtus č. 4: Užívání inhalačních kortikosteroidů zásadně brzdí vývoj a růst dětí.
Pravda: U dětí může dojít pouze k mírnému zpomalení růstu a tento vedlejší účinek léků je velmi vzácný. Pro většinu lidí je to navíc kompenzováno lepší schopností dýchat díky pozitivním účinkům léku. V celkovém vývoji dítěte pak nehrají kortikosteroidy žádnou roli.5
Mýtus č. 5: Inhalační kortikosteroidy způsobují různé psychické poruchy, deprese, nespavost, agresivitu, euforii a emoční labilitu.
Pravda: Psychiatrické poruchy u lidí užívajících inhalační kortikosteroidy jsou opět jen velmi vzácné a u většiny astmatiků nebyla jasně prokázána souvislost.1
Role kortikosteroidů je při léčbě astmatu klíčová
V současné době lze inhalační kortikosteroidy při léčbě astmatu podávat v nejrůznějších provedeních (inhalační, tabletové, injekční) a lékař tak může individuálně každému astmatikovi najít tu nejpohodlnější možnost k užívání léku.7 Přesto patří inhalační podání léku k těm výhodnějším, neboť působí nejrychleji přímo v místě problému.7 Je důležité si uvědomit, že léčba astmatu kortikosteroidy se musí podávat dlouhodobě a pravidelně. Jedině s tímto přístupem je terapie maximálně účinná a chronický zánět dýchacích cest potlačen.1 Aby ale léčba byla účinná, je důležité umět správně inhalovat. Více než 50 % lidí s diagnostikovaným astmatem nebo CHOPN totiž používá inhalátor špatným způsobem a jejich nemoci se tak nedostává potřebné léčby.8
Návody k různým typům inhalátorů lze nalézt na www.mujinhalator.cz.
Zdroj: Havas PR
Užité zdroje:
1. HUTYROVÁ, Beáta. Inhalační kortikosteroidy v léčbě bronchiálního astmatu - máme se jich bát, nebo být rádi za jejich efekt? In: Klinickafarmakologie.cz . Dostupné z: https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2015/03/05.pdf
2. Česká iniciativa pro astma. Průduškové astma - 4. díl. Jak se astma léčí . Dostupné z: https://www.cipa.cz/informace-o-astmatu/pruduskove-astma-4-dil-53
3. Healthline. Corticosteroids: What Are They? Dostupné z: https://www.healthline.com/health/corticosteroids-what-are-they
4. Zdravotnictví a medicína. Kortikoidy mají svá pro i proti. Jak působí na naše zdraví? Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/leky/kortikoidy-lecba-nezadouci-ucinky/
5. Michigan Medicine University of Michigan. Steroid Medicine for Asthma: Myths and Facts . Dostupné z: https://www.uofmhealth.org/health-library/abo6502
6. POHUNEK, Petr. Astma a koronavirová epidemie. Dostupné z: https://www.cipa.cz/dokumenty/astma-koronavirus.pdf
7. POHUNEK, Petr. Průduškové astma - 4. díl. Dostupné z: https://www.cipa.cz/informace-o-astmatu/pruduskove-astma-4-dil-53
8. Elsevier. Respiratory Medicine. 2018
CZ2012026288/12/2020
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.