Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PRAVDA A MÝTY O KORTIKOSTEROIDECH



Onemocnění dýchacích cest, jako je astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), zatěžuje každodenní život celé řady dospělých i dětí. Díky dnešní medicíně se však daří tyto nemoci držet pod dlouhodobou kontrolou, užívá-li pacient vhodné léky tak, jak má. Na astma, jehož příčinou je zánětlivá reakce v průduškové sliznici, nejlépe působí protizánětlivé kortikosteroidy.1 Pomocí inhalace se dostávají přímo do dýchacích cest, čímž se zvyšuje jejich účinnost.2 Přesto o kortikosteroidech ve společnosti kolují různé mýty. Pojďme se proto společně podívat na některé z nich a vysvětlit si, jak to s kortikosteroidy doopravdy je a proč jsou obavy při jejich inhalačním užívání neoprávněné. 

Kortikosteroidy snižují zánět v těle, ale pomáhají i zmírnit otoky, svědění, zarudnutí nebo i jiné alergické reakce, a proto je lékaři často předepisují lidem trpícím astmatem, artritidou nebo alergiemi.3 Kortikosteroidy jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin. Lidé je však zaměňují za tzv. kortikoidy, což jsou uměle vytvořené obdoby těchto hormonů.4 Kortikosteroidy se podávají prostřednictvím pleťových krémů, očních kapek, injekcí, tobolek nebo právě pomocí inhalátorů při léčbě astmatu.3

Inhalační kortikosteroidy pomáhají pacientům již od konce 80. let 20. století. I přestože jsou dnes pokládány za nejúčinnější protizánětlivá antiastmatika,1 řada lidí z nich má obavy kvůli kolujícím mýtům. 

Mýtus č. 1: Inhalační kortikosteroidy jsou zdraví škodlivé a mají spoustu negativních vedlejších účinků.

Pravda: Pro lidi trpící astmatem je výhodou, že se kortikosteroidy inhalováním dostávají do průdušek v malých dávkách, což snižuje možnost jakýchkoliv nežádoucích účinků a léky se mohou užívat i po mnoho let. Inhalační kortikosteroidy se navíc díky vdechnutí dostanou přímo do dýchacích cest, kde mají maximální léčebný účinek a zároveň se tímto přímým zacílením zvyšuje i jejich bezpečnost. Po použití inhalátoru si nezapomeňte vypláchnout ústa, aby vám tam zbytky kortikosteroidu nezůstaly a nezpůsobily různé záněty, které se mohou řadit mezi potenciální nežádoucí účinky.1,5

Mýtus č. 2: Kortikosteroidy snižují imunitu.

Pravda: Pacienti s astmatem užívající kortikosteroidy pomocí inhalátoru nemusí mít strach, že by léky snižovaly imunitu, čímž by pak spadali do rizikové skupiny například v období chřipek nebo současné koronavirové situace. Naopak je důležité, aby nadále pokračovali v předepsané léčbě a měli tím astma pod kontrolou. Riziko nakažení koronavirem pak není vyšší než u ostatních lidí.6

Mýtus č. 3: Užívání inhalačních kortikosteroidů způsobuje zvýšený růst svalů a vlasů.

Pravda: Kortikosteroidy podávané při léčbě astmatu jsou odlišným typem léčiv, než užívají lidé za účelem růstu svaloviny nebo vlasů. Kortikosteroid určený pro inhalování jde přímo do vašich plic, kde je potřeba, a nemá žádný vliv na svaly či vlasy.5

Mýtus č. 4: Užívání inhalačních kortikosteroidů zásadně brzdí vývoj a růst dětí.

Pravda: U dětí může dojít pouze k mírnému zpomalení růstu a tento vedlejší účinek léků je velmi vzácný. Pro většinu lidí je to navíc kompenzováno lepší schopností dýchat díky pozitivním účinkům léku. V celkovém vývoji dítěte pak nehrají kortikosteroidy žádnou roli.5

Mýtus č. 5: Inhalační kortikosteroidy způsobují různé psychické poruchy, deprese, nespavost, agresivitu, euforii a emoční labilitu.

Pravda: Psychiatrické poruchy u lidí užívajících inhalační kortikosteroidy jsou opět jen velmi vzácné a u většiny astmatiků nebyla jasně prokázána souvislost.1

Role kortikosteroidů je při léčbě astmatu klíčová

V současné době lze inhalační kortikosteroidy při léčbě astmatu podávat v nejrůznějších provedeních (inhalační, tabletové, injekční) a lékař tak může individuálně každému astmatikovi najít tu nejpohodlnější možnost k užívání léku.7 Přesto patří inhalační podání léku k těm výhodnějším, neboť působí nejrychleji přímo v místě problému.7 Je důležité si uvědomit, že léčba astmatu kortikosteroidy se musí podávat dlouhodobě a pravidelně. Jedině s tímto přístupem je terapie maximálně účinná a chronický zánět dýchacích cest potlačen.1 Aby ale léčba byla účinná, je důležité umět správně inhalovat. Více než 50 % lidí s diagnostikovaným astmatem nebo CHOPN totiž používá inhalátor špatným způsobem a jejich nemoci se tak nedostává potřebné léčby.8

Návody k různým typům inhalátorů lze nalézt na www.mujinhalator.cz.

Zdroj: Havas PR

Užité zdroje:

1. HUTYROVÁ, Beáta. Inhalační kortikosteroidy v léčbě bronchiálního astmatu - máme se jich bát, nebo být rádi za jejich efekt? In: Klinickafarmakologie.cz . Dostupné z: https://www.klinickafarmakologie.cz/pdfs/far/2015/03/05.pdf

2. Česká iniciativa pro astma. Průduškové astma - 4. díl. Jak se astma léčí . Dostupné z: https://www.cipa.cz/informace-o-astmatu/pruduskove-astma-4-dil-53

3. Healthline. Corticosteroids: What Are They?  Dostupné z: https://www.healthline.com/health/corticosteroids-what-are-they

4. Zdravotnictví a medicína. Kortikoidy mají svá pro i proti. Jak působí na naše zdraví? Dostupné z: https://zdravi.euro.cz/leky/kortikoidy-lecba-nezadouci-ucinky/

5. Michigan Medicine University of Michigan. Steroid Medicine for Asthma: Myths and Facts . Dostupné z:  https://www.uofmhealth.org/health-library/abo6502

6. POHUNEK, Petr. Astma a koronavirová epidemie. Dostupné z: https://www.cipa.cz/dokumenty/astma-koronavirus.pdf

7. POHUNEK, Petr. Průduškové astma - 4. díl. Dostupné z: https://www.cipa.cz/informace-o-astmatu/pruduskove-astma-4-dil-53

8. Elsevier. Respiratory Medicine. 2018

CZ2012026288/12/2020

Zpět

KONČÍ HLAVNÍ HYGIENIČKA SVRČINOVÁ

Vláda odvolala 24. dubna na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hlavního hygienika převezme kompetence ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení na tuto funkci bude vypsáno v nejbližších dnech. Pavla Svrčinová uvedla, že se chce v dalším období věnovat především pedagogické činnosti na Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.

NOVÝ ŘEDITEL SÚKL

MUDr. Tomáše Boráně jmenoval ministr zdravotnictví k 1. květnu 2024 novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Má mj. zajistit hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu. MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. LF UK. Od roku 2009 je zaměstnán v SÚKL, naposledy na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren, kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

STAN PROTI MELANOMU

Přijďte si zdarma a bez objednání vyšetřit pigmentová znaménka. Akce pro širokou veřejnost zaměřená na prevenci rakoviny kůže proběhne letos již po osmnácté. Generálním partnerem je lékárenská síť Dr. Max. V mobilních stanech vybavených nejmodernějšími dermatoskopy bude pro zájemce k dispozici nejen samotná diagnostika pigmentových znamének, ale také odborné poradenství ohledně vhodné ochrany před slunečním zářením. V loňském ročníku akce bylo vyšetřeno celkem 3 655 osob a odhaleno bylo 103 zhoubných nádorů. Stany se v dubnu 2024 otevřou vždy od 10 do 18 hodin: 22.–23. 4. Praha, Václavské náměstí; 29. 4. Brno, náměstí Svobody; 30. 4. Ostrava, Shopping Park Avion. Více na stan.denmelanomu.cz

LEGIONELÓZA NA VZESTUPU

Letos onemocnělo Legionelózou už 104 osob, meziročně nejvíc za posledních deset let. Odborníci ze SZÚ odhadují, že na vině může být častější snaha lidí ušetřit za ohřev vody. Bakterie Legionelly se množí velmi rychle při teplotách mezi 25 a 45 °C. Studenou vodu je proto potřeba držet pod 20 °C a teplou nad 50 - 60 °C s možností ji ještě přihřát, aby bakterie zahynuly. Bakterie Legionelly se šíří ve vodovodním potrubí, ale také klimatizací, aerosolem z domácích zvlhčovačů a fontán. Onemocnění obvykle začíná horečka, třesavka, bolení hlavy a svalová bolest. Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou a dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie. K redukci bakterie ve vodě lze dojít pravidelnou spotřebou, termickou úpravou (teplota vody optimálně nad 55°C na všech místech systému) či chemickou dezinfekcí. Základem je ale pravidelná kontrola a údržba vodovodního systému.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie