Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) informuje aktuálně na svých stránkách o nebezpečí invazních druhů komárů, kterým se daří v dříve nedotčených oblastí v EU. Evropa zažívá trend oteplování, což vytváří příznivější podmínky pro invazivní druhy komárů, jako jsou Aedes albopictus a Aedes aegypti.

Podle nejnovějších údajů ECDC se druh komárů Aedes albopictus v Evropě rozšiřuje dále na sever a na západ

Tento druh, známý jako „tygří" komár nebo „lesní" komár, pochází z tropických a subtropických oblastí jihovýchodní Asie. Od poloviny 60. let se rozšířil do Evropy, Ameriky, Karibiku, Afriky a na Střední východ. Od roku 2008 byl podle Global Invasive Species Database jedním ze 100 nejhorších invazních druhů na světě.  Od roku 2022 se také vyskytuje na Kypru a může se šířit i do dalších evropských zemí. Je epidemiologicky důležitý pro přenos mnoha virových patogenů včetně viru žluté zimnice, horečky dengue a horečky Chikungunya. Aedes albopictus je schopen hostit virus Zika, který je primárně přenášen příbuznými druhy Aedes aegypti. Před deseti lety se tygří komár vyskytoval v 8 zemích EU/EHP a zasaženo bylo 114 regionů. V roce 2023 byl jeho výskyt již ve 13 zemích a 337 regionech.

„V posledních letech jsme zaznamenali geografické rozšíření invazních druhů komárů do dříve nedotčených oblastí v EU/EHP," uvedla Dr. Andrea Ammon, ředitelka ECDC.

„Jestliže tento trend bude pokračovat, můžeme očekávat více případů a možná i úmrtí na nemoci, jako je dengue, chikungunya a západonilská horečka. Naše úsilí se musí zaměřit na způsoby kontroly populací komárů, posílení surveillance a prosazování používání osobních ochranných opatřen", dodává ředitelka ECDC, která před nástupem do ECDC zastávala pozici vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí v Institutu Roberta Kocha v Berlíně.

Výskyt nemocí přenášených komáry v Evropě

V roce 2022 bylo v EU/EHP hlášeno 1133 případů onemocnění a 92 úmrtí na západonilskou horečku, z nichž 1112 onemocnění bylo autochtonních v 11 zemích, což je nejvyšší počet případů od roku 2018, kdy byla epidemie největší. Autochtonní případy hlásila Itálie (723), Řecko (286), Rumunsko (47), Německo (16), Maďarsko (14), Chorvatsko (8), Rakousko (6), Francie (6), Španělsko (4), Slovensko (1) a Bulharsko (1).

V roce 2022 bylo v pevninských zemích EU/EHP zaznamenáno 71 případů autochtonní dengue což odpovídá celkovému počtu případů nahlášených v letech 2010 až 2021. Případy dengue byly hlášeny z Francie (65 případ) a ze Španělska (6 případů).

Mezi udržitelné způsoby kontroly populací komárů patří eliminace stojatých vodních zdrojů, kde se komáři rozmnožují, používání larvicidů šetrných k životnímu prostředí a podpora povědomí veřejnosti o kontrole komárů.

Osobní ochranná opatření

Preventivní opatření zahrnují používání moskytiér (nejlépe insekticidně ošetřených) nebo spaní a odpočinek ve stíněných nebo klimatizovaných místnostech, používání okenních sítí, nošení oděvů, které pokrývají většinu těla, a použití repelentu proti komárům. Zásadní význam má rovněž zvyšování povědomí široké veřejnosti, zdravotnických pracovníků a cestujících o nemocech přenášených komáry.

Ochrana před poštípáním komáry je základem prevence mnoha onemocnění jak na území České republiky, tak v zahraničí a zahrnuje: 

• ochranný oděv (světlá barva) s dlouhými rukávy a nohavicemi,
• repelenty mají být aplikovány na kůži, která není chráněna oděvem, lze je aplikovat i na oděv; doporučené účinné repelenty obsahují DEET (diethyltoluamid) nebo IR 3535 nebo Icaridin, repelenty musí být aplikovány přesně podle doporučení výrobce. Pokud komáři začínají kousat, použijte repelent opakovaně,
• použití bariér jako jsou sítě v oknech, zavřená okna, zavřené dveře,
• používání insekticidů v místnosti (elektrické odpařovače). Není-li místnost klimatizovaná, spát či odpočívat pod moskytiérou (nejlépe impregnovanou repelentem) i během dne,
• vyhledávání a ničení potenciálních líhnišť komárů vyprázdněním, vyčištěním a zakrytím nádob a předmětů, kde mohou zůstávat i velmi malá množství vody

Ochrana by měla respektovat období, kdy jsou komáři nejaktivnější:
- komáři přenášející Dengue, žlutou zimnici, Ziku a chikungunya od svítání do soumraku, ale i během noci
- komáři přenášející malárii, západonilskou horečku a japonskou encefalitidu od soumraku do svítání

Zdroj: https://szu.cz/tema/prevence/infekcni-nemoci/nemociprenasene-hmyzem-a-roztoci/ochrana-pred-postipanim-komary/

NEMOCI PŘENÁŠENÉ KOMÁRY

Horečku dengue přenášejí komáři Aedes (zejména Aedes aegypti globálně a Aedes albopictus v Evropě). Horečka dengue je také známá jako „horečka lámající kosti" - podle bolesti, kterou nemocní popisují. Onemocnění se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech, je endemické ve více než 100 zemích světa; v Africe, Americe, jižní a jihovýchodní Asii a západním Tichomoří. V posledních desetiletích výskyt dengue celosvětově dramaticky vzrostl. V roce 2021 hlásilo 27 zemí EU/EHP celkem 428 případů dengue, z nichž 410 (96 %) bylo potvrzených. Počet případů dengue se ve srovnání s předchozími roky snížil. Incidence v zemích EU/EHP v roce 2021 činila 0,1 případů na 100 000 obyvatel. Nejvíc případů bylo u mužů i žen ve věku 25-44 let, s maximálním výskytem v červnu. Z případů se známou zemí infekce bylo 48 % importováno z Afriky. V loňském roce 2022 evropské země podle ECDC zaznamenaly téměř stejně lokálních nákaz horečky dengue jako za předchozích 11 let. Od dubna 2023 je již na českém trhu k dispozici vakcína.¹

......

Virus západonilské horečky je přenášen mezi ptáky prostřednictvím infikovaných komárů Culex a prostřednictvím komárů se mohou nakazit také lidé a další savci (např. koně). Inkubační doba trvá zpravidla 3 až 6 dnů od sání komára. Asi 80 % infekcí západonilskou horečkou u lidí probíhá asymptomaticky. Nejčastějším klinickým projevem onemocnění je horečka. Onemocnění se vyznačuje náhlým nástupem příznaků, které mohou zahrnovat bolest hlavy, malátnost, horečku, myalgii, zvracení, vyrážku, únavu a bolest očí. Vyšší riziko vzniku neuroinvazivního onemocnění, které může být fatální, je u osob starších a imunokompromitovaných. Neexistuje žádná specifická profylaxe, očkování nebo léčba onemocnění. Na území Československé republiky byl tento virus poprvé prokázán v roce 1972 na západním Slovensku. Od začátku sezóny 2023 ke dni 21. června 2023 země EU nehlásily žádné případy infekce u lidí. Země sousedící s EU také nehlásily žádné případy infekce. Od začátku sezóny přenosu 2023 bylo v Itálii hlášeno jedno ohnisko mezi ptáky. V České republice byla méně nebezpečná linie tohoto viru poprvé izolována již v roce 1997 na Jižní Moravě. Od roku 2014 byl pak na území ČR (Jižní Morava a Jižní Čechy - přenašeči Culex modestus a Culex pipiens) potvrzen u komárů i výskyt nejvíce virulentní linie. První potvrzené případy onemocnění člověka vyvolaného tímto virem pak byly zaznamenány v roce 2018. Přestože prevalence viru v komárech je nízká a komáři Culex primárně nevyhledávají člověka jako hostitele, doporučuje se osobní ochranu proti komárům nepodceňovat ani na území České republiky.

......

Virové onemocnění Chikungunya přenáší komáři infikovaní virem z čeledi Togaviridae. Nemoc je rozšířená v tropických a subtropických oblastech. Obvykle se projevuje vysokou horečkou, myalgií, kožní vyrážkou a výraznou artralgii. Chronická artralgie může přetrvávat týdny nebo měsíce. V roce 2021 bylo hlášeno celkem 12 případů onemocnění, z nichž všechny byly potvrzeny (z Německa 4x, Francie 3x, Belgie 2x, Švédska 2x a Španělska 1x). Jedná se o nejnižší počet případů nahlášených na úrovni EU/EHP od roku 2017. Incidence v zemích EU/EHP byla menší než 0,1 případů na 100 000 obyvatel, všechny případy onemocnění se vyskytly u osob ve věku 25-64 let, většina z nich byla pravděpodobně infikována v Africe.

......

Onemocnění virem Zika (ZIKV) je onemocnění přenášené komáry infikovanými virem z čeledi Flaviviridae. Nejčastěji se jedná o akutní horečnaté onemocnění s myalgií, kožní vyrážkou, artralgií a neurologickými příznaky. Průběh onemocnění je často subklinický nebo asymptomatický. Virus Zika byl poprvé rozpoznán v Ugandě v roce 1947. Je rozšířen v Africe, v roce 2007 se objevil v Mikronésii, následovaly ohniska v dalších zemích a oblastech v Tichomoří (2013-2014). V roce 2015 způsobil virus na americkém kontinentu epidemii nebývalého rozsahu, která vedla k rozpoznání teratogenních účinků ZIKV na plod. V roce 2020 devět zemí EU/EHP nahlásilo 22 případů onemocnění virem Zika. V roce 2021 hlásily tři země EU/EHP celkem sedm případů nákazy virem Zika.

......

Malárie je akutní nebo subakutní infekční onemocnění přenášené komáry rodu Anopheles, infikovanými jedním ze šesti druhů protozoí rodu Plasmodium: P. falciparum, P. vivax, P. ovale wallikeri, P. ovale curtisi, P. malariae a P. knowlesi. K přenosu infekce může dojít i krevní transfuzí, transplantací orgánů, sdílením jehel nebo je možný i přenos z matky na plod. První symptomy se objevují 9-14 dní od infekce. Malárie je jedním z hlavních globálních problémů veřejného zdraví. V roce 2021 bylo hlášeno 247 milionů infekcí v 84 endemických zemích a přibližně 619 000 úmrtí. Malárie se vyskytuje převážně ve Střední a Jižní Americe, Africe, Asii a Oceánii. Proti malárii bojují zejména Lékaři bez hranic na svých misích. V oblastech, kde je nemoc endemická, distribuují mj. Lékaři bez hranic moskytiéry těhotným ženám a dětem do pěti let, které jsou nejnáchylnější k těžké malárii.

V roce 2021 bylo v EU hlášeno 4856 případů malárie, z nichž 4855 (> 99 %) bylo potvrzených. U 4257 případů se známým statusem importu byla 99,7 % případů souvislost s cestováním. V EU bylo nahlášeno třináct potvrzených případů (čtyři v Řecku a devět ve Francii). Ve všech zemích byl pozorován výrazný sezónní trend (červenec - září), který souvisel s cestováním do endemických zemí malárie. Stejně jako v předchozích letech byla celková incidence malárie vyšší u mužů než u žen. Přestože na území nynější České republiky (Jižní Morava) se až do padesátých let minulého století vyskytovala malárie přenášená komáry rody Anopheles, těsně po 2. světové válce byla tato nemoc eliminována. Od té doby se u nás malárie nevyskytla, kromě importovaných případů u cestovatelů z endemických oblastí.

Zdroje:

https://www.ecdc.europa.eu

https://szu.cz/tema/prevence/infekcni-nemoci

https://www.lekari-bez-hranic.cz/malarie

Literatura:
1. Horečka dengue - popis, příznaky, léčba, zdroj nákazy. www.ockovacicentrum.cz