
PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D., Ústav humánní farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta, Veterinární a Farmaceutická univerzita Brno
Chřipka=influenza se vyskytuje celosvětově, ročně onemocní přibližně 10 až 15 procent populace. Typicky probíhá v epidemiích, ke kterým většinou dochází v chladném období roku. V Evropě vzniká obvykle na počátku kalendářního roku a trvá zpravidla 4 až 8 týdnů. Vstupní branou infekce je výstelka nosohltanu a výjimečně i oční spojivky, postihuje převážně dýchací cesty (dráždivý kašel) a má výrazné celkové příznaky (horečka, bolesti svalů, kloubů, hlavy). Patologické změny při chřipce probíhají především v HCD, viry těžce poškozují řasinkový epitel dýchacích cest, a tím usnadňují průnik bakterií do dolní části respiračního traktu. Bakteriální komplikace jsou časté u rizikových skupin obyvatel (školáci, dospívající, senioři a osoby postižené závažným onemocněním).
Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, obvykle 1-3 dny. Vzhledem k tomu, že má chřipkový virus schopnost vydržet aktivní po určitou dobu i mimo hostitelský organismus, je možné se nakazit z předmětů, které jsou potřísněny sekrety nemocného.
Proti nejčastějším typům chřipky lze použít očkování.
V roce 2018 si připomínáme nejen 100 let od vzniku naší republiky, ale také 100 let od chřipkové pandemie 1918, která je známa pod označením „Španělská chřipka". Tato pandemie je největší zdokumentovanou chřipkovou pandemií v novodobé historii, během devíti měsíců trvání pandemie (v letech 1918-1919) zemřelo na celém světě 50 až 100 milionů osob, což je více, než činí počet obětí celé 1. světové války.
Dopad této necelý rok trvající pandemie (hlavní vlna) je devastující i při porovnání např. s důsledky infekce HIV, kdy za posledních 36 let je evidováno celkem 37 milionů osob zemřelých na AIDS.
V letošním roce si též připomínáme 50 let od další chřipkové pandemie, která svět postihla v roce 1968 (resp. v letech 1968-1969) a je známa pod označením „Hongkongská chřipka". Její dopad byl již podstatně méně devastující, odhady uvádí přibližně 1 milion zemřelých.
Zdroj: SZÚ, Chřipkové pandemie 1918 a 1968
Respirační infekce (akutní respirační infekce) jsou jedno z nejčastějších infekčních onemocnění postihující jak děti, tak i dospělé. Jsou snadno přenosné, výskyt řady z nich má sezónní ráz. Mohou být způsobena řadou virů. Vzhledem k množství původců nezabraňuje prodělání onemocnění opakování podobného infektu.
„Commoncold" - nachlazení je označením pro mírné virové infekce postihující sliznice horních cest dýchacích. Nachlazení je obvykle lehce probíhající onemocnění, ovšem u oslabených jedinců se mohou vyskytnout další komplikace.
Často se respirační viróza nesprávně označuje jako chřipka. Mimo chřipkovou epidemii lze virus chřipky ojediněle izolovat při sporadických onemocněních horních dýchacích cest. Odlišení těchto sporadických onemocnění od ostatních virových akutních respiračních infekcí je však možné pouze laboratorními testy.
Symptomy vyskytující se u chřipky a nachlazení
Režimová opatření
Symptomatická léčba
POZOR! ATB léčba - indikována pouze při klinickém obrazu bakteriální infekce!
Výběr symptomatické terapie závisí na převaze převládajících příznaků.
HOREČKA
Antipyretika se obvykle doporučují podávat při horečce vyšší než 38,5°C. Antipyretika mezi sebou nekombinujeme, vybíráme dle indikací a kontraindikací, zachováváme minimální odstup mezi jednotlivými dávkami, v rámci léčby je nutné zajistit dostatečnou hydrataci. Analgetika-antipyretika jsou efektivní při snižování horečky a ovlivnění bolestivých symptomů (bolest hlavy, svalů a kloubů), nemají efekt na další příznaky spojené s nachlazením a nemají žádný vliv na závažnost, nebo trvání nemocí z nachlazení.
BOLEST V KRKU
Bolest v krku je provázená zarudnutím, otokem, škrábáním, pálením, chrapotem nebo potížemi při polykání. Symptomatická léčba bolesti v krku je indikována jako samostatná léčba u zánětlivých onemocnění primárně virové etiologie.
Protizánětlivá léčiva: lokální protizánětlivá léčiva se řadí mezi nesteroidní antiflogistika. Klinické použití protizánětlivých léčiv je dáno především lékovou formou, ve které je účinná látka obsažená. Bukální tablety, pastilky a roztoky se používají u zánětlivých afekcí dutiny ústní a hltanu, doprovázených zarudnutím, otokem a bolestí. Zánět můžeme ovlivnit podáním lokálně působících přípravků s obsahem benzydaminu nebo flurbiprofenu.
Antiseptika: desinfekční látky s dostatečně nízkou toxicitou vůči buňkám hostitele, mají nespecifický bakteriostatický účinek, některé působí i proti kvasinkám a některým virům (jod a jeho deriváty, amylmetakresol, dichlorobenzenmethanol, benzoxon, benzalkonium, chlorhexidinaj.)
RÝMA
Akutní rinitida je typickým projevem běžného nachlazení, u chřipky není běžná a vyskytuje se sekundárně, až jako následek superinfekce. Na začátku bývá suché stádium s nepříjemným pálením a suchostí v nose a nosohltanu, po 12 - 24 hodinách se obvykle rozvine katarální stádium s vodnatou nebo hlenovitou sekrecí. Dezintegrace respiračního epitelu a porucha mukociliárního transportu zpřístupní nosní sliznice bakteriální superinfekci pyogenními mikroby. Katarální změny sliznic postihují v menší míře i vedlejší nosní dutiny hlavně u dětí.
Symptomatická terapie využívá dekongestiv se sympatomimetickou aktivitou, snižuje překrvení a otok nosní sliznice s rychlým a výrazným nástupem účinku (nafazolin, oxymetazolin, xylometazolin, tramazolin, phenylephrin, pseudoefedrin a efedrin).
Dlouhodobá aplikace sympatomimetik může však vést ke zduření nosní sliznice s významným zhoršením ucpání (obstrukce) nosní dutiny vedoucí až k rozvoji rhinitis medicamentosa. Není proto vhodné tyto léky podávat déle než jeden týden bez vědomí lékaře. U malých dětí (do 1 roku věku) není vhodná aplikace přesahující 3 dny bez souhlasu lékaře.
Zdravotnické prostředky ovlivňující symptomaticky rýmu zahrnují solné roztoky - isotonické a hypertonické. Zvlhčují nosní sliznici, čistí a uvolňují dýchací cesty. Obsah minerálů a stopových prvků přispívá k regeneraci, prokrvení a obranyschopnosti nosní sliznice.
KOMBINOVANÉ PŘÍPRAVKY V SYMPTOMATICKÉ LÉČBĚ CHŘIPKY A NACHLAZENÍ
Kombinované přípravky obsahují vedle hlavní účinné látky ze skupiny analgetik - antipyretik (ve většině případů paracetamol, ibuprofen a ASA) i další účinné látky z různých farmakologických skupin. V kombinovaných přípravcích se objevují nejčastěji sympatomimetika (fenylefrin, pseudoefedrin), antitusika a expektorancia (kodein, dextrometorfan, guaifenezin, terpin), vitamin C, kofein, analgetika (propyfenazon) a antihistaminika (chlorfenamin). Většina kombinovaných přípravků jsou volně prodejné léky, přípravky s obsahem pseudoefedrinu jsou v režimu volně prodejný lék s omezením, přípravky obsahující kodein jsou na lékařský předpis.
Přípravky obsahující více účinných látek jsou pro pacienty výhodou, neboť zvyšují efektivnost léčby a compliance pacienta. Při výběru a doporučování kombinovaných přípravků, musí lékárník upozornit na riziko duplicitního použití dalších analgetik-antipyretik, antitusik a expektorancií.
Kombinované přípravky obecně nejsou vhodné pro děti, těhotné, kojící a polymorbidní osoby.
Riziko lékových interakcí narůstá s počtem dalších léků, které pacient užívá.
Doporučené postupy
KDY KONTAKTOVAT LÉKAŘE?
Závěr
Lékárna by v případě pacientů s onemocněním dýchacích cest měla plnit funkci pracoviště, které na jedné straně poradí se samoléčbou při nezávažných projevech tohoto onemocnění, a na druhé straně rozezná nebezpečí prognosticky závažných onemocnění dýchacích cest, které je nutné léčit pod lékařským dohledem. V případě rozhodovacího procesu, kdy lékárník doporučuje přípravek na symptomatickou léčbu nachlazení a chřipky je nutné, aby ke konkrétnímu pacientovi směřoval konkrétní lék, který zohlední jeho aktuální zdravotní stav, věk, přidružené diagnózy a další užívané léky.
TANTOGRIP®: Rychleji do akce z chřipky i nachlazení! NOVINKA ve dvou příchutích - citrón a pomeranč.
Nápoj je rozpustný jak v teplé, tak i studené vodě.
Ulevuje od příznaků chřipky i nachlazení do 20 minut.
Vhodný pro dospělé a dospívající od 12 let.
Doba použitelnosti 3 roky.
Obsahuje paracetamol (600 mg) a fenylefrin (20 mg).
ilustrační foto v úvodu: Created by Freepik
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.