PORUCHY UČENÍ A CHOVÁNÍ

Počet dětí se specifickými potížemi, které ovlivňují plnění jejich školních povinností, se stále zvyšuje. Tyto poruchy v chování se projevují u dětí napříč celým spektrem škály inteligenčního kvocientu. Často dokonce může jít o jedince, kteří mají nadprůměrné IQ. Potíže s koncentrací a plněním studijních požadavků má až 36 % dětí. Přitom je schopnost zpracovávat informace či chápat požadavky rodičů i učitelů nezbytnou podmínkou pro správný rozvoj a fungování dětí a dospívajících v budoucím životě. Přesto každé až páté dítě potřebuje v procesu vzdělávání individuální přístup.

Mezi nejčastější problémy patří:

• Poruchy učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie aj.)
• Poruchy rozvoje řeči (předškolní a mladší školní věk - mluvení v pozdním věku, vynechávání koncovek aj.)
• Hyperkinetické poruchy ¹ (poruchy pozornosti s hyperaktivitou - chyby z nepozornosti, malé soustředění, nedokončování úloh, zapomínání úkolů, nadměrná pohybová aktivita, aj.)

VÍCENENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY U PORUCH UČENÍ A CHOVÁNÍ

Nervový systém člověka obsahuje, hned po tukových tkáních, nejvyšší koncentrace lipidů, které tvoří až 60 % suché hmoty centrálního nervového systému. Díky mastným kyselinám rostou a zrají neurony a vytváří se nová synaptická spojení. Polynenasycená omega-3 mastná kyselina DHA tvoří důležitou stavební složku nervových tkání, zejména buněčných membrán neuronů. EPA, další významná vícenenasycená mastná kyselina, stabilizuje přítomnost DHA v membránách nervových buněk. Snížené množství DHA v buněčných membránách a v krevním séru bylo zjištěno u osob s ADHD, dyslexií nebo psychickými poruchami. V posledních letech jsou omega-3 mastné kyseliny oblastí zájmu právě psychiatrického a neurologického výzkumu.^2,3  

Řada studií naznačuje, že poruchy metabolismu omega-3 mastných kyselin mohou souviset s výskytem poruch učení, poruch nálad a chování.^3,4

Na vrcholu metabolického řetězce mastných kyselin omega-3 a omega-6 jsou ALA (kyselina alfa-linolenová) a LA (kyselina linolová). Obě musí náš organismus získávat ze stravy. V procesu metabolismu mastných kyselin přetváří organismus ALA a LA na další, vícenenasycené druhy: EPA (kys. eikosapentaneovou), DHA (kys. dokosahexaenovou) a GLA (kys. gama-linolenovou). Omega-3 DHA je důležitá jako stavební prvek, omega-3 EPA plní regulační roli pro správnou funkci nervového systému. Zdrojem EPA a DHA jsou hlavně tučné mořské ryby. Omega-6 GLA, která se nachází v olejích ze semen rostlin, například v pupalkovém či brutnákovém oleji, inhibuje zánětlivé procesy v nervových buňkách. 

Příčiny sníženého množství vícenenasycených mastných kyselin (PUFA) v buněčných membránách:

1. Nízký příjem ve stravě, zejména díky nedostatečné konzumaci tučných mořských ryb. Strava v mnoha evropských zemích nezaručuje dostatečný přísun omega-3 mastných kyselin. Příčinami jsou i způsob zpracovávání a konzervace potravin, ve snaze zajistit jejich dlouhodobou trvanlivost.

„Mastné kyseliny omega 3 a omega 6 patří mezi esenciální, tedy pro náš organismus nepostradatelné. Aby byl jejich účinek co nejlepší, je důležitá rovnováha mezi omeg-6 a omega-3. Pokud bude v naší stravě převažovat podíl omega-6 mastných kyselin, můžeme si přivodit zdravotní potíže", říká dietoložka PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.^*

Podle dlouhodobého monitoringu Státního zdravotního ústavu, převládá i ve stravě Čechů špatný poměr tuků s mastnými kyselinami (omega 6 : omega 3).^**

2. Porucha činnosti enzymů účastnících se látkové přeměny PUFA (zejména delta-6-desaturázy)

3. Zrychlený metabolismus a ztráta PUFA způsobená zvýšenou aktivitou enzymu fosfolipáza A2, který zodpovídá za uvolňování kyselin omega-3 DHA a omega-6 AA (kys. arachidonová) z buněčných membrán nervových buněk.⁵

CO UKAZUJÍ STUDIE? 

Přestože byl u dětí s příznaky ADHD pozorován nedostatek DHA, její podávání nepřineslo očekávané zlepšení.⁶ Podávání omega-3 DHA nemělo vliv ani na poznávací funkce u dětí zdravých.⁷ Pokud byla ale podána DHA ve spojení s jinými mastnými kyselinami, došlo k mírnému zlepšení u dětí s poruchami chování a pozornosti.³ Podávání mastných kyselin se značnou převahou kyseliny omega-3 EPA přináší pozitivní výsledky u dětí s příznaky ADHD, s poruchami učení a s poruchami chování. ^4,8

Volba vhodného přípravku pohledem lékárníka v ukázce z Educomm.cz

SPRÁVNÝ POMĚR JE ZÁKLADEM ZDRAVÍ 

Kombinace omega-3 a omega-6 zajišťuje jejich vyvážené využití v metabolických drahách mastných kyselin. Poměr příjmu omega-6 a omega-3 ve stravě by měl být optimální, ideálně 5 : 1. Z důvodu vysokého příjmu omega-6 a příliš nízké konzumaci ryb, převažují v naší stravě omega-6 mastné kyseliny (15 až 20 : 1). Když v našem jídelníčku převládají omega-6 mastné kyseliny, omezují svým nadbytkem přeměnu omega-3 tím, že „využijí" pro sebe enzymy důležité pro metabolismus omega-3 mastných kyselin. Metabolické dráhy mastných kyselin jsou rovněž citlivé na vlivy okolního prostředí, jako je například stres, infekce a vysoký obsah nasycených tuků ve stravě. Tyto jevy jsou obecně stále častější, což se projevuje nejen v nárůstu tzv. civilizačních chorob, ale také ve zvyšujícím se procentu poruch chování a poruch učení u mladší populace.

-red-

Proč je klinické zlepšení viditelné po podání kyseliny omega-3 EPA, a nikoli omega-3 DHA? 

PUFA se mohou podílet na preventivním působení proti rozvoji některých psychických poruch (deprese, ADHD, některé demence a další poruchy). Navíc, pokud jsou podávány s některými psychofarmaky, mohou působit aditivně, a tak zlepšovat efekt farmakoterapie.³ Protože omega-3 DHA je nejčetnější mastnou kyselinou v nervových tkáních a její nízké hladiny byly detekovány u osob s ADHD, dyslexií nebo psychickými poruchami, dalo by se předpokládat, že se její suplementací docílí zlepšení stavu pacientů s uvedenými potížemi. Studie, kde byla podávána DHA nebo kombinace mastných kyselin s převahou omega-3 DHA, nepřinesly však očekávané výsledky.⁶  Vyplývá to ze skutečnosti, že za deficitem není jen menší příjem a produkce omega-3 DHA (a omega-6 AA), ale i jejich zrychlené uvolňování z membrán nervových buněk díky enzymu fosfolipáza A2.⁵ Podávání omega-3 EPA přináší výrazné zlepšení, protože EPA snižuje aktivitu fosfolipázy A2 a zpomaluje uvolňování DHA z membrán nervových buněk mozku. EPA se v procesu metabolismu může rovněž přeměnit na omega-3 DHA. Enzym fosfolipáza A2 uvolňuje strukturální mastné kyseliny omega-3 DHA a omega-6 AA z buněčných membrán. EPA plní vyrovnávací úlohu - pomáhá udržet strukturální mastné kyseliny na příslušném místě. Pokud je potřeba, může být EPA snadno přeměněna na DHA a odehrát strukturální roli, ale naopak DHA nemůže být přeměněna zpět na EPA. EPA zpomaluje uvolňování strukturálních mastných kyselin z buněčných membrán nervových buněk a podporuje správnou činnost mozku. 

Zdroje:

1. Paclt Ivo: Hyperkinetická porucha a poruchy chování. Grada, 2007

2. Jirák R., Zeman M. Vliv omega-3 a omega-6 nenasycených mastných kyselin na psychické poruchy. Čes. a slov. Psychiat., 103, 2007, No. 8, pp. 420-426.

3. Richardson AJ, Puri BK. A randomized double-blind, placebo-controlled study of the effects of supplementation with highly unsaturated fatty acids on ADHD-related symptoms in children with specific learning difficulties. Progress in Neuro-Psychopharmacology & Biological Psychiatry 2002; 26: 233-239.

4. Portwood M. M „The role of dietary fatty acids in children's behaviour and learning" Nutrition and Health. 2006; 18: 233-247.

5. Green, K. N., Martinez-Coria, H., Khashwji, H. et al.: Dietary docosahexaenoic acid and docosapentaenoic acid ameliorace anuloid-beta and tau patology via a mechanism involving presenilin 1 levels. The Journal of Neuroscience, 27, 2007, 17, pp. 4385-4395.

6. Hirayama S, Hamazaki T, Terasawa K. The effect of docosahexaenoic acid-containing food administration on symptoms of attention-deficit/ hyperactivity disorder - a placebo-controlled, double-blind study. Eur J Clin Nutrition 2004; 58: 467-473.

7. Ryan AS, Nelson EB. Assessing the Effect of  Docosahexaenoic Acid on Cognitive Functions in Healthy Preschool Children: A Randomized, Placebo-Controlled, Double-Blind Study. Clin Paediatr 2008; 47(4), 355-362.

8. Sinn N, Bryan J. Eff ect of Supplementation with Polyunsaturated Fatty Acids and Micronutrients on Learning and Behavior Problems Associated with Child ADHD. J Dev Behav Pediatr. 2007; 28: 82-91.

Firemní prezentace