Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PORODNÍ TRAUMA NENÍ JEDINOU PŘÍČINOU DUŠEVNÍ NEPOHODY RODIČEK



Těhotenství a poporodní období může být jedním z nejstresovějších a nejzranitelnějších období v životě ženy, které s sebou nese také riziko vzniku nebo relapsu duševní poruchy - nejčastěji deprese nebo úzkosti. Existují přitom faktory, které duševní pohodu žen po porodu výrazně ovlivňují. Problémem je, že většina dosavadních studií se na tyto faktory neptá samotných žen. Nový výzkum odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) tento přístup zásadně změnil a problematiku analyzuje z pohledu samotných žen v perinatálním období.

Vědci z Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ oslovili ženy mezi 18 a 45 lety v perinatálním období, které se potýkaly s duševní nepohodou a z nichž 53 % vyhledalo odbornou pomoc. Odborníci následně analyzovali odpovědi 188 zúčastněných žen.

 „V mediálním prostoru se často skloňuje tématika porodního traumatu. Negativní zážitky při porodu mohou mít samozřejmě velký vliv na psychický stav žen, nejedná se ale o jedinou příčinu duševní nepohody po porodu - často se totiž opomíjejí faktory, které působí dlouhodobě a mají velmi výrazný vliv," popisuje Antonín Šebela, vedoucí Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ. 

Problémy s těhotenstvím a porodem i chování okolí

Mezi nejčastěji zmiňované faktory duševní nepohody patří problémy spojené s těhotenstvím, porodem či kojením, o nichž referovalo 35 % respondentek. Na stejnou část respondentek působí problematicky chování nejbližšího okolí, kdy si ženy nejčastěji stěžují na nedostatek podpory a komunikace a přílišný tlak spolu s pocity, že žena musí zvládat všechno sama.  14 % respondentek vnímalo problematicky přístup personálu v porodnici a část si stěžovala také na bagatelizaci jejich duševních problémů v perinatálním období.

„Velmi často bylo zmiňováno kojení, a to navzdory faktu, že je uváděno jako protektivní faktor duševního zdraví a je známa celá řada jeho pozitivních aspektů jak pro matku, tak pro dítě. Nicméně některé ženy nemohou kojit přirozeně nebo jim kojení působí značné obtíže a bolesti. Kojení tedy není vždy ochranným faktorem, a pokud žena zažívá tyto problémy, může mít kojení potenciálně negativní dopad na její duševní zdraví, a v důsledku tak působit i na dítě. Negativní dopad problémů spojených s kojením na duševní zdraví ženy zhoršuje kritika, odsuzování a tlak okolí," vysvětluje Kristýna Hrdličková z NUDZ. Právě chování blízkého okolí je druhou nejčastěji uváděnou příčinou duševní nepohody v perinatálním období. Podle vědců je tak třeba motivovat partnery, rodinné příslušníky a další blízké osoby k psychické i sociální podpoře a aktivnímu zapojení do péče o novorozence a chod domácnosti.

Podpora blízkých a zlepšení péče

„Výzkum ukázal, že je třeba se zaměřit více na to, aby ženy, které pociťují svůj porod jako náročný, měly možnost o této zkušenosti s někým mluvit, ideálně ihned v porodnici. Důležitým zjištěním také je, že nemalá část žen identifikovala jako spouštěče své psychické nepohody chování svých blízkých. Znalosti ze získaných dat tak potvrdily, že v ČR je nutná postupná cesta k integraci tělesné a psychosociální péče o ženy po porodu, tak jak to ostatně doporučuje i Světová zdravotnická organizace. Odpovědí na tento požadavek je například integrující program péče o psychosociální zdraví rodiček, který naše výzkumné centrum postupně zavádí ve spolupráci s českými a moravskými porodnicemi. Důležité je také odstranění stigmatu, které s duševními obtížemi v perinatálním období souvisí," uzavírá Antonín Šebela. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopisu Journal of the American Psychiatric Nurses Association.

................................................

V současnosti podle odborníků roste počet žen, které musí v období gravidity pravidelně užívat psychofarmaka z důvodu duševního onemocnění. Většina psychofarmak ale přechází přes placentu do oběhu plodu, a tak mohou ovlivňovat jeho vývoj. Nicméně i neléčené duševní onemocnění v těhotenství představuje rizikový faktor pro narušení průběhu gravidity, vývoje plodu a horší poporodní adaptaci novorozence.

Součástí dialogu mezi ošetřujícím lékařem a pacientkou má být zejména posouzení nutnosti užívání antidepresiv. Například u žen léčících se s depresivní poruchou, které zažily v minulosti 4 a více depresivních epizod, je riziko relapsu během těhotenství hodnoceno jako velmi vysoké, a to i přestože je žena před těhotenstvím dlouhodobě stabilizovaná. V takových případech se farmakoterapie antidepresivy během těhotenství nedoporučuje přerušovat.

Děti exponovány během těhotenství antidepresivům se v průměru rodí o 3 dny dříve, váží v průměru o 75 gramů méně a mají APGAR skóre v průměru o 0,5 nižší. 

Na začátku projektu https://www.perinatal.cz/ stál MUDr. Antonín Šebela, PhD., český psychiatr a odborník na mateřskou psychiku, který průkopnicky přivedl screening psychosociálního stresu do prvních českých porodnic. Ve spolupráci s Úsměvem mámy pak vznikl i návazný systém péče, který se snaží přiblížit maminkám v riziku podporu i odbornou pomoc. Obojí je součástí projektu, který realizuje Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s Úsměvem mámy.

Zdroje: Tisková zpráva NUDZ, perinatal.cz, usmevmamy.cz 

Zpět

ČESKO ZASÁHLA VLNA ŽLOUTENKY

V ČR přibývá nemocných se žloutenkou typu A i C. Loni testy odhalily hepatitidu C u 1 452 osob – nejvíce za posledních deset let. Do konce srpna letošního roku přibylo dalších 935 případů. Současně se ale navíc objevila plošná epidemie žloutenky A. Od začátku roku bylo hlášeno 1 348 nemocných, což je několikanásobně více než v předchozích letech. „Naše populace je vůči viru hepatitidy A velmi vnímavá, protože od poslední velké epidemie v roce 1979 uplynulo více než 45 let. Většina lidí se tak s virem nikdy nesetkala a nemá protilátky. Proto je ohrožena prakticky celá společnost,“ říká MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. Hepatitida A má akutní průběh s příznaky podobnými chřipce (únava, teplota, nechutenství, nevolnost, bolesti břicha), následně zežloutne kůže a bělmo očí. Žloutenka typu C naopak postupuje nenápadně a roky ničí játra. Řada lidí tak o své infekci vůbec neví, protože onemocnění probíhá bez bolesti a bez výraznějších příznaků. Testování na hepatitidu C provádějí praktičtí lékaři i specialisté. Anonymně a zdarma je možné nechat se otestovat také v checkpointech, které fungují po celé republice. Vyšetřuje se zde HIV, hepatitida C a syfilis. Hepatitida A se zde netestuje – pokud má člověk podezření na infekci virem hepatitidy A, musí se obrátit na svého praktického lékaře.

ZA VŠÍM HLEDEJ IMUNITU

Druhý tematický on-line kongres tohoto roku spustila společnost Healthcomm Professional 3. 9. 2025. Na webu www.healthcomm.cz poběží celých 30 dní. 2D tematický on-line kongres IMUNITA je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Akreditováno u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Stále se můžete registrovat. Využijte kód pro přihlášení PHAR25IM a vstup v hodnotě 1000 Kč máte zcela zdarma.

SVĚTOVÝ DEN SEXUÁLNÍHO ZDRAVÍ

S datem 4. září je spojen Světový den sexuálního zdraví (World Sexual Health Day), který od roku 2010 vyhlašuje a celosvětově propaguje World Association for Sexual Health - organizace na podporu sexuálního zdraví jako základního lidského práva. Motto pro rok 2025 zní: „Sexuální spravedlnost: Co pro to můžeme udělat?“ Sexuologický ústav VFN se k letošnímu Světovému dni připojuje zveřejněním edukačních materiálů na webu a sociálních sítích, zahájením kampaně k otevření nízkoprahového Centra psychosexuální pomoci a současně i nabídkou bezplatné anonymní on-line konzultace pro nové zájemce během září 2025. Pro zajištění prvního kontaktu funguje specifická e-mailová adresa: SexPomoc@vfn.cz. Tato možnost slouží jako první vstupní brána pro klienty, kteří se často nacházejí v psychosexuální krizi a potřebují anonymitu.

OČKOVÁNÍ V BENU LÉKÁRNÁCH

Pilotní projekt preventivního očkování proti chřipce proběhne v oddělených konzultačních místnostech Center prevence s poradenstvím v rámci vybraných lékáren BENU v Praze, Brně a Ostravě. Očkování bude provádět vždy praktický lékař, a to během říjnových víkendů od 4. do 26. 10. 2025 v čase 10-18 hodin. Cena za očkovací látku a její aplikaci bude 629 Kč. Pacient bude hradit platbu na místě v lékárně. Očkování proti chřipce mají z veřejného zdravotního pojištění plně hrazeno pouze pojištěnci nad 65 let a zákonem stanovené skupiny. Od 1. září 2025 si mohou dospělí samoplátci ve věku 18–65 let rezervovat termín očkování proti chřipce prostřednictvím webových stránek benuprevence.cz

DOPORUČUJEME