
Vědci výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity v Brně zveřejnili v srpnu první velkoplošná populační data o přítomnosti protilátek proti onemocnění COVID-19 v české populaci.
V České republice bylo od počátku epidemie COVID-19 potvrzeno PCR testem téměř 1,7 milionu případů nákazy virem SARS-CoV-2, což znamená, že podle oficiální statistiky bylo infikováno asi 17 % obyvatel. Tato statistika však nezahrnuje ty, kteří prodělali infekci asymptomaticky anebo s lehkým průběhem a nikdy se nenechali testovat.
Zatímco v první vlně pandemie COVID-19 bylo v Česku za tři měsíce jen 87 potvrzených případů na 100 tisíc obyvatel, na vrcholu druhé vlny bylo potvrzeno více než 100 nových případů na 100 tisíc osob denně a Česká republika se ocitla mezi nejvíce postiženými zeměmi v Evropě i na světě. Skutečný počet lidí, kteří se během druhé fáze pandemie nakazili a vyvinuli protilátky, je však možné odhadnout jedině na základě národní seroprevalenční studie, při které se u reprezentativního vzorku populace testuje přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2. Bylo publikováno několik studií popisujících postup nákazy COVID-19 během druhé vlny pandemie, ovšem žádná se zatím netýkala těžce postiženého středo- a východoevropského regionu.
Vědci výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity zveřejnili 18. srpna 2021 výsledky první fáze dlouhodobé prospektivní studie PROSECO sledující dynamiku hladin protilátek proti SARS-CoV-2 v české populaci. Studii umožnila Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, která ze svého fondu prevence podpořila opakované měření protilátek proti SARS-CoV-2 v krvi dobrovolníků z řad svých klientů. Studie byla plánována jako třífázová, přičemž první fáze začala v říjnu 2020 a nábor účastníků byl ukončen v březnu 2021 před začátkem masivní vakcinační kampaně. Více než 30 000 účastníkům starším 18 let byly v síti akreditovaných laboratoří QualityLab odebrány vzorky krve a změřeny hladiny protilátek s cílem sledovat dynamiku serokonverze IgG protilátek proti SARS-CoV-2 v imunologicky naivní a neočkované populaci.
„Velice nás těší, že jsme společně se zdravotní pojišťovnou ZP MV ČR nalezli společnou cestu, jak zrealizovat tento projekt, který je první vlaštovkou v realizaci prevence v měření ochranných protilátek v těle pacienta na výskyt onemocnění covid-19 hrazený z fondu prevence. Do této chvíle bylo možné z prostředků zdravotních pojišťoven hradit jen indikované vyšetření na PCR test covid-19. Pevně doufáme, že nejen projekt, ale i celá studie s tím spojená přispějí k budoucí národní strategii v boji proti tomuto virovému onemocnění," zmínil v říjnu 2020 předseda představenstva Asociace laboratoří QualityLab Bc. Kamil Doležel.
Na analýze a interpretaci získaných dat se kromě pracovníků centra RECETOX podíleli epidemiologové z partnerského pracoviště na University College London, kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice a Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
„Výsledky první fáze studie ukázaly rychlý nárůst seropozitivity demonstrující rozsáhlou expozici české populace viru SARS-CoV-2 během dramaticky probíhající druhé vlny pandemie: zatímco v říjnu a listopadu 2020 mělo sledované protilátky pouze 28 % dobrovolníků, v prosinci 2020 a lednu 2021 to bylo 43 % a v únoru a březnu 2021 už 51 %. To znamená, že v březnu 2021 už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunologicky naivní", komentoval výsledky prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D., imunolog z Masarykovy univerzity, který nad studií převzal odbornou záštitu.
„Rostoucí trend souhlasí s celostátními daty o kumulativním počtu pozitivních PCR testů a potvrzuje průběžně zveřejňovanou dynamiku vývoje epidemie. Naměřená data nicméně indikují, že procento populace, které bylo do března 2021 exponováno viru SARS-CoV-2 bylo významně větší, než by vyplývalo z přímých odhadů založených pouze na datech z PCR testování", dodal Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS.
......
Nejméně jedna třetina účastníků, u kterých byly nalezeny protilátky, nezaznamenala žádné příznaky onemocnění a 28 % seropozitivních jedinců nikdy nebylo na PCR testu.
Tato čísla demonstrují význam velkoplošných serologických studií popisujících rozsah expozice a šíření viru v populaci.
......
Předmětem studie je zjišťování hladiny protilátek IgG odběrem vzorku krve. Lidský organismus si obvykle po 3-5 dnech nakažení virem začne vyrábět protilátky typu IgM, následně za 2-3 týdny protilátky typu IgA a IgG: „Protilátky IgG zůstávají v těle po několik měsíců až let. Právě ty budeme během studie v krevních vzorcích hledat. Ani fakt, že jste nemoc covid-19 prodělali, totiž automaticky neznamená, že proti němu máte vytvořenu imunitu, a že nemůžete onemocnět znovu," upřesnil zájemcům o testování v sérologické prospektivní studii profesor Thon.
V březnu 2021 začala v Česku masivní očkovací kampaň s cílem proočkovat celou dospělou populaci proti SARS-CoV-2 do konce září 2021. Od března do září budou proto všem účastníkům znovu měřeny protilátky s cílem zmapovat dynamiku tvorby protilátek ve sledovaném vakcinačním období. Ve třetí fázi vyšetření plánované na období od října 2021 do března 2022 se bude dále sledovat přetrvání či pokles paměťových IgG protilátek proti SARS-CoV-2 u jedinců, kteří prodělali infekci, a těch, kteří byli očkováni.
„Studie PROSECO přispěje k lepší epidemiologické a serologické charakterizaci infekce SARS-CoV-2 a poskytne cenná dlouhodobá data o šíření viru SARS-CoV-2 a dynamice rozvoje protilátek u reprezentativního vzorku populace" řekl o studii šéf české pobočky Světové zdravotnické organizace Srdan Matič.
„Statistika potvrzených případů a úmrtí, která se běžně uvádí, může pomoci při monitorování rychlosti šíření nemoci, ale není ideální pro odhad „promořenosti" populace. Obecně platí, že pacienti s mírným průběhem nebo bezpříznakovým průběhem nebyli vyšetřeni. Výsledkem je podhodnocený počet potvrzených SARS-CoV-2 infekcí. Z těchto důvodů jsou další studie maximálně důležité pro odhad velikosti části populace, která má již vytvořeny protilátky proti viru SARS-CoV-2 a může být potenciálně chráněna proti další infekci," uzavírá imunolog Thon.
Zdroje: recetox.muni.cz, zpmvcr.cz
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.