
Vědci výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity v Brně zveřejnili v srpnu první velkoplošná populační data o přítomnosti protilátek proti onemocnění COVID-19 v české populaci.
V České republice bylo od počátku epidemie COVID-19 potvrzeno PCR testem téměř 1,7 milionu případů nákazy virem SARS-CoV-2, což znamená, že podle oficiální statistiky bylo infikováno asi 17 % obyvatel. Tato statistika však nezahrnuje ty, kteří prodělali infekci asymptomaticky anebo s lehkým průběhem a nikdy se nenechali testovat.
Zatímco v první vlně pandemie COVID-19 bylo v Česku za tři měsíce jen 87 potvrzených případů na 100 tisíc obyvatel, na vrcholu druhé vlny bylo potvrzeno více než 100 nových případů na 100 tisíc osob denně a Česká republika se ocitla mezi nejvíce postiženými zeměmi v Evropě i na světě. Skutečný počet lidí, kteří se během druhé fáze pandemie nakazili a vyvinuli protilátky, je však možné odhadnout jedině na základě národní seroprevalenční studie, při které se u reprezentativního vzorku populace testuje přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2. Bylo publikováno několik studií popisujících postup nákazy COVID-19 během druhé vlny pandemie, ovšem žádná se zatím netýkala těžce postiženého středo- a východoevropského regionu.
Vědci výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity zveřejnili 18. srpna 2021 výsledky první fáze dlouhodobé prospektivní studie PROSECO sledující dynamiku hladin protilátek proti SARS-CoV-2 v české populaci. Studii umožnila Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, která ze svého fondu prevence podpořila opakované měření protilátek proti SARS-CoV-2 v krvi dobrovolníků z řad svých klientů. Studie byla plánována jako třífázová, přičemž první fáze začala v říjnu 2020 a nábor účastníků byl ukončen v březnu 2021 před začátkem masivní vakcinační kampaně. Více než 30 000 účastníkům starším 18 let byly v síti akreditovaných laboratoří QualityLab odebrány vzorky krve a změřeny hladiny protilátek s cílem sledovat dynamiku serokonverze IgG protilátek proti SARS-CoV-2 v imunologicky naivní a neočkované populaci.
„Velice nás těší, že jsme společně se zdravotní pojišťovnou ZP MV ČR nalezli společnou cestu, jak zrealizovat tento projekt, který je první vlaštovkou v realizaci prevence v měření ochranných protilátek v těle pacienta na výskyt onemocnění covid-19 hrazený z fondu prevence. Do této chvíle bylo možné z prostředků zdravotních pojišťoven hradit jen indikované vyšetření na PCR test covid-19. Pevně doufáme, že nejen projekt, ale i celá studie s tím spojená přispějí k budoucí národní strategii v boji proti tomuto virovému onemocnění," zmínil v říjnu 2020 předseda představenstva Asociace laboratoří QualityLab Bc. Kamil Doležel.
Na analýze a interpretaci získaných dat se kromě pracovníků centra RECETOX podíleli epidemiologové z partnerského pracoviště na University College London, kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice a Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
„Výsledky první fáze studie ukázaly rychlý nárůst seropozitivity demonstrující rozsáhlou expozici české populace viru SARS-CoV-2 během dramaticky probíhající druhé vlny pandemie: zatímco v říjnu a listopadu 2020 mělo sledované protilátky pouze 28 % dobrovolníků, v prosinci 2020 a lednu 2021 to bylo 43 % a v únoru a březnu 2021 už 51 %. To znamená, že v březnu 2021 už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunologicky naivní", komentoval výsledky prof. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D., imunolog z Masarykovy univerzity, který nad studií převzal odbornou záštitu.
„Rostoucí trend souhlasí s celostátními daty o kumulativním počtu pozitivních PCR testů a potvrzuje průběžně zveřejňovanou dynamiku vývoje epidemie. Naměřená data nicméně indikují, že procento populace, které bylo do března 2021 exponováno viru SARS-CoV-2 bylo významně větší, než by vyplývalo z přímých odhadů založených pouze na datech z PCR testování", dodal Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS.
......
Nejméně jedna třetina účastníků, u kterých byly nalezeny protilátky, nezaznamenala žádné příznaky onemocnění a 28 % seropozitivních jedinců nikdy nebylo na PCR testu.
Tato čísla demonstrují význam velkoplošných serologických studií popisujících rozsah expozice a šíření viru v populaci.
......
Předmětem studie je zjišťování hladiny protilátek IgG odběrem vzorku krve. Lidský organismus si obvykle po 3-5 dnech nakažení virem začne vyrábět protilátky typu IgM, následně za 2-3 týdny protilátky typu IgA a IgG: „Protilátky IgG zůstávají v těle po několik měsíců až let. Právě ty budeme během studie v krevních vzorcích hledat. Ani fakt, že jste nemoc covid-19 prodělali, totiž automaticky neznamená, že proti němu máte vytvořenu imunitu, a že nemůžete onemocnět znovu," upřesnil zájemcům o testování v sérologické prospektivní studii profesor Thon.
V březnu 2021 začala v Česku masivní očkovací kampaň s cílem proočkovat celou dospělou populaci proti SARS-CoV-2 do konce září 2021. Od března do září budou proto všem účastníkům znovu měřeny protilátky s cílem zmapovat dynamiku tvorby protilátek ve sledovaném vakcinačním období. Ve třetí fázi vyšetření plánované na období od října 2021 do března 2022 se bude dále sledovat přetrvání či pokles paměťových IgG protilátek proti SARS-CoV-2 u jedinců, kteří prodělali infekci, a těch, kteří byli očkováni.
„Studie PROSECO přispěje k lepší epidemiologické a serologické charakterizaci infekce SARS-CoV-2 a poskytne cenná dlouhodobá data o šíření viru SARS-CoV-2 a dynamice rozvoje protilátek u reprezentativního vzorku populace" řekl o studii šéf české pobočky Světové zdravotnické organizace Srdan Matič.
„Statistika potvrzených případů a úmrtí, která se běžně uvádí, může pomoci při monitorování rychlosti šíření nemoci, ale není ideální pro odhad „promořenosti" populace. Obecně platí, že pacienti s mírným průběhem nebo bezpříznakovým průběhem nebyli vyšetřeni. Výsledkem je podhodnocený počet potvrzených SARS-CoV-2 infekcí. Z těchto důvodů jsou další studie maximálně důležité pro odhad velikosti části populace, která má již vytvořeny protilátky proti viru SARS-CoV-2 a může být potenciálně chráněna proti další infekci," uzavírá imunolog Thon.
Zdroje: recetox.muni.cz, zpmvcr.cz
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.