V dubnu letošního roku zrealizovala výzkumná společnost Ipsos, na reprezentativním vzorku internetové populace ČR starší 15 let, další průzkum o zkušenosti Čechů s umělou inteligencí. Celkem se ho zúčastnilo 1232 respondentů prostřednictvím Ipsos online panelu Populace.cz.

Češi si stále více uvědomují, jak umělá inteligence (AI) vstupuje do jejich životů. „Skoro polovina populace má s AI spojena negativní očekávání, panují obavy z úpadku komunikace i možného zneužití" - to vyplynulo ze sociologického šetření, které společnosti Ipsos provedla před rokem ve spolupráci s Katedrou žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Průzkum navazoval na výzvu Elona Muska na konci března 2023 k pozastavení vývoje pokročilých systémů AI. Sám Musk ale založil novou společnost X.AI, která láká specialisty na AI od konkurence. Musk a jeho příznivci zejména rozporují schopnosti oblíbené platformy ChatGPT.

Ale například průzkum mezi 1 666 zaměstnanci v USA, Muskovými krajany, který provedl ResumeTemplates.com, zjistil, že 4 z 10 pracovníků, kteří používají ChatGPT, uvedli, že jim to pomohlo zajistit zvýšení platu. A 30 % uvedlo, že jim to pomohlo dokonce s povýšením.

ChatGPT vyzkoušela už třetina české populace

Zkušenost se systémem ChatGPT má v letošním šetření již třetina české populace, zatímco před rokem to bylo pouze 15 %. Lidé nejčastěji zkouší ChatGPT ze zvědavosti (83 %) a pro zábavu (72 %), zároveň však roste využívání pro řešení pracovních či studijních úkolů (59 % vs. 45 % v roce 2023).

Dvě pětiny z těch, kteří systém vyzkoušeli, ho používají několikrát za měsíc, pětina několikrát týdně, 10 % dokonce několikrát denně. Tři čtvrtiny uživatelů ho vnímají jako užitečný. Aktivnější ve využívání ChatGPT jsou muži, mladí lidé a také lidé s vyšším vzděláním.

............

V čase roste také využívání ostatních platforem na bázi AI, jejich využívání je však menší než u ChatGPT.

Konkrétně Microsoft Bing / Copilot vyzkoušelo 16 % populace, asi desetina pak má zkušenost s Canvou či Google Bard / Gemini.

............

Polovina Čechů očekává dopadu AI na své zaměstnání

Češi jsou si stále více vědomi dopadů, které budou mít technologie AI v příštích 5 letech na jejich zaměstnání. Významný dopad očekává 15 %, alespoň malý dopad pak další skoro třetina.

„Největší změny v důsledku rozvoje umělé inteligence Češi očekávají u povolání jako jsou grafičtí designeři a softwaroví inženýři, polovina populace také předpokládá významný dopad umělé inteligence na povolání novinářů. K lepší adaptaci na transformaci profesí v žurnalistice se snaží přispět náš výzkum podpořený TA ČR, ať již jde o používání syntézy řeči ve zpravodajství, automatizované generování textů či aplikaci nástrojů generativní umělé inteligence, v čele s ChatGPT," říká Václav Moravec z Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Polovina populace se setkává s AI každý den

Češi vnímají, že prvky AI prostupují do každodenních činností. Více než polovina (56 %) říká, že se s AI setkává každý den.

Z konkrétních příkladů lidé nejčastěji správně určili, že na bázi AI fungují chatboty odpovídající na dotazy zákazníků (56 %), fitness trackery analyzující pohyb a spánek (52 %), doporučování produktů při online nákupech (45 %) či doporučení seznamu skladeb k přehrání (40 %). V čase dochází k růstu povědomí o tom, že daná aktivita funguje na bázi AI.

Obavy ze zneužití AI

Skoro polovina populace (47 %) má s využitím AI v každodenním životě spojená i negativní očekávání, necelá čtvrtina (23 %) má pozitivní očekávání. Pozitivní vnímání je častější u mužů a mladých lidí.

„Důvodem negativního vnímání jsou zejména obavy z úpadku mezilidské komunikace, narušení digitálního soukromí a zneužití umělé inteligence, ať už lidmi nebo vládními či bezpečnostními složkami. Naopak pozitivní očekávání souvisí zejména s úsporou času a pomocí při práci a rutinních činnostech. Dvě třetiny vnímají AI jako součást nevyhnutelného pokroku," říká Michal Kormaňák, Account Director Ipsos Public Affairs.

Tři čtvrtiny Čechů upozorňují na nedostatečný dohled a regulaci AI. Největší míře regulace by podle nich měly podléhat zejména nástroje pro vojenské nasazení (třetina by zde využití AI úplně zakázala). Polovina Čechů také požaduje silnou regulaci nástrojů automaticky generující zvuk či obraz, nástrojů biometrického rozpoznávání a robotických asistentů při výkladu a aplikaci práva. 

AI a informace o zdraví

Výzkumníci z týmu IRTIS (Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti působící na Masarykově univerzitě v Brně) se ve svém loňském výzkumu zabývali ochotou českých dospělých používat AI k vyhledávání informací týkajících se zdraví a důvěrou v informace o zdraví, které AI poskytne. Výzkum vznikl v rámci projektu SYRI (Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik). Sběr dat probíhal v říjnu 2023 a celkem se ho zúčastnilo 4 775 uživatelů internetu ve věku 18 až 95 let. Výsledky ukázaly, že téměř třetina vzorku českých dospělých (28 %) použila nějaký systém umělé inteligence, jako například ChatGPT či Bard. 

Nejvíce lidí by použilo AI k vyhledávání informací o zdravém stravování (48 %), nejméně pro diagnózu nemoci (32 %).

„Jednou z možných příčin zdráhání se využití AI k vyhledávání informací o nemocech mohou být například obavy ohledně ochrany svého soukromí a citlivých zdravotních údajů," uvádí Mgr. et Mgr. Natálie Terčová, Ph.D., výzkumnice z institutu IRTIS.

Výzkum dále ukázal, že přesto, že jsou lidé ochotni využít AI k vyhledávání informací o zdraví, neznamená to automaticky, že těmto informacím věří. Například pouze 22 % z těch, kteří "spíše souhlasí", že by použili AI k vyhledávání informací o diagnóze nemoci, věří těmto doporučením (a 68 % má neutrální postoj).

-red-

Zdroje: Ipsos, irtis.muni.cz, iksz.fsv.cuni.cz

ZMĚNÍ UMĚLÁ INTELIGENCE MEDICÍNU?