Pravlastí kávy je Etiopie, konkrétně její jihozápadní oblast Kaffa, podle které je pravděpodobně černý nápoj pojmenován. Je zde stále zachována značná genetická diverzita kávovníku. V roce 2010 byla část této oblasti, známá jako Kafa Biosphere Reserve, zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO.

Pěstování kávy se následně rozšířilo do Arábie, kde se začala kultivovat a Arabové si ji bedlivě střežili proti vývozu. Do Evropy se tak káva dostala asi až v 17. století, a to zejména díky benátským kupcům. V roce 1645 byla v Benátkách otevřena první kavárna. Pak se káva rychle šířila do dalších evropských zemí a často se prodávala i v lékárnách jako léčivo s povzbuzujícím účinkem

Existují zmínky, že se asi o 40 let později káva dostala do velkých českých měst. Bylo to po bitvě Habsburků proti Osmanské říši (u Vídně v roce 1683), kdy byla káva součástí válečné kořisti.

Je káva pomocník nebo nepřítel? Jak na tuto „věčnou" otázku nahlíží lékaři různých specializací? 

Praktický lékař MUDr. Vojtěch Mucha, předseda Mladých praktiků

Co se kávy týče, často se setkáváme hlavně s informacemi o jejích negativních účincích. Káva má však řadu benefitů. Pijeme-li kávu s mírou, může mít pozitivní účinky na srdce a cévy, snižuje riziko srdečního selhání, zabraňuje výskytu cukrovky, a především prodlužuje dožití. Maximální doporučená denní dávka kávy jsou tři až čtyři šálky denně. Dle posledních poznatků se může káva započítávat do denního příjmu tekutin, je však vhodné jí spíše doplňovat ostatní tekutiny, které přijímáme, ideálně čistou vodu.

Internista MUDr. Tomáš Vacek, primář Interního oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou

O kávě často slýcháváme, že zvyšuje tlak. Není to tak úplně pravda - sice tlak o něco málo zvedne, ale jen na chvíli. U hypertoniků může dojít k mírnému nárůstu, ale ani jim kávu zcela nezakazujeme. Když si dají jeden až dva šálky denně, je to v pořádku. Stejně to platí i pro ty, co mají naopak tlak dlouhodobě nižší. Lidé s nižším krevním tlakem by také neměli překračovat doporučované množství kávy, které si můžeme představit například jako čtyři espressa denně. Je důležité dát si pozor na kombinaci kávy a energetických nápojů, které mají ještě vyšší množství kofeinu než káva.

Gastroenterolog prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta klinického centra ISCARE

Káva má pozitivní vliv na zažívání. Usnadňuje trávení potravy, prokrvuje ledviny a má psychostimulační účinky. Hodně záleží i na typu, například turek působí na žaludek agresivněji než espresso anebo filtrovaná káva. Kávu je dobré pít s mlékem, protože mléko neutralizuje kyselinu, která se po kávě v žaludku tvoří. Pozor si samozřejmě musí dát ti, co trpí intolerancí na laktózu. U kávy, na rozdíl od alkoholu, není prokázáno, že by způsobovala a zvyšovala výskyt rakoviny v trávicím ústrojí.

Kardiolog MUDr. Jiří Veselý, vedoucí lékař kardiologické ambulance EDUMED

Konzumace kávy spíš pomáhá, než škodí. Podle nejnovějších výzkumů dokonce pití kávy snižuje riziko úmrtí na srdeční onemocnění, především u lidí, kteří si ji dopřávají v ranních nebo dopoledních hodinách. Lidé, kteří konzumují alespoň dva šálky denně, umírají na srdeční onemocnění o 31 % méně často než ti, kteří kávu nepijí.

MaVe PR