V listopadu si tradičně v rámci Světového dne diabetu (14. 11.) připomínáme nemoc, která v Česku postihuje téměř 800 000 lidí, přitom zdaleka ji necharakterizuje „pouze" zvýšená hladina cukru v krvi. Lékaři varují, že „neviditelné" komplikace, jako jsou poškozená kůže, infekce a syndrom diabetické nohy, mohou mít tragické následky.
Lékaři připomínají, že péče o pokožku a nohy u diabetiků není kosmetika, ale nutnost
„Pacient s diabetem by neměl podceňovat péči o pokožku celého těla a už vůbec ne o nohy. Drobná prasklina či otlak mohou být vstupní branou k vážné vážnému problému. Denní kontrola, vhodná obuv, kvalitní hydratace a včasná návštěva specialisty jsou klíčem ke kvalitnímu životu i při cukrovce," MUDr. Petra Trojanová, vedoucí lékařka, primářka a soudní znalkyně v oboru zdravotnictví z Lékařského centra Lázně v Brně, která dlouhodobě upozorňuje, že právě pokožka bývá zrcadlem celkového stavu diabetika.
Podle dat International Diabetes Federation1 žije v České republice mezi dospělou populací asi 10 % diabetiků. Počet nemocných navíc každoročně stoupá - podle World Bank vzrostla prevalence diabetu v Česku z 5,3 % (2011) na více než 7 % (2021). Odhady organizace Inovace pro život naznačují, že do roku 2030 by se tento počet mohl přiblížit až 1,3 milionu pacientů.
Diabetes má zásadní vliv i na kůži
Podle odborníků postihují kožní komplikace 25 až 50 % diabetiků.2 U těchto pacientů je klíčová nejen dobrá glykémie, ale také precizní péče o pleť a nohy - není to kosmetická záležitost. Suchá, svědící kůže, plísňové infekce či pomalu se hojící ranky, to jsou typické projevy cukrovky na pokožce. Z dlouhodobého hlediska je však největším rizikem syndrom diabetické nohy, závažná komplikace, která se podle odborných studií objevuje u 5 až 10 % pacientů s cukrovkou. V průběhu života se s ní může setkat až 15 % diabetiků. Vyšetření rizika syndromu diabetické nohy by mělo být prováděno pravidelně u každého nemocného s diabetem. Pacienti v riziku by měli být dispenzarizováni diabetologem, a u vyššího rizika by měl jejich stav sledovat i podiatr.3
Odborníci doporučují, aby diabetici denně kontrolovali pokožku nohou, včetně prostoru mezi prsty a každý den aplikovali hydratační přípravky s ceramidy. Vyhýbat by se měli parfemovaným produktům a vysušujícím mýdlům.
Péče o pleť a nohy tak patří mezi základní pilíře prevence diabetických komplikací. Zanedbání těchto oblastí může vést k infekcím, ulceracím i k amputacím, které každoročně postihnou stovky českých pacientů.
„Správná péče o pokožku by měla být součástí diabetologické edukace stejně jako kontrola cukru v krvi. Často právě včasná péče rozhoduje o tom, zda pacient zůstane v plném zdraví," zdůrazňuje MUDr. Trojanová. Podle ní by se diabetici měli zaměřit na každodenní hydrataci pokožky přípravky s ureou, glycerinem či ceramidy, které posilují přirozenou ochrannou bariéru kůže.
„Kůže diabetika bývá suchá, křehká a má sklon k prasklinám. Ty mohou být vstupní branou infekce, proto je potřeba jí věnovat stejnou pozornost jako hladině cukru," doplňuje lékařka.
Doporučuje také pravidelnou kontrolu nohou, nošení vhodné obuvi a v případě jakéhokoliv zarudnutí či otlaku včasnou konzultaci s odborníkem. Jako doplněk běžné dermatologické péče lze využít i jemné přírodní prostředky, například masti s měsíčkem lékařským nebo rakytníkem, které napomáhají zklidnění a hojení pokožky.
„Přírodní složky mohou být vhodným doplňkem, ale ne náhradou léčby. Diabetici by měli volit pouze hypoalergenní přípravky bez alkoholu a syntetických parfemací, ideálně z lékárny," dodává MUDr. Trojanová.
Zdroj: Pavla Mudrochová, APRA
Reference:
1. https://idf.org/
2. Piťhová P. Kožní změny u diabetes mellitus. Dermatol. praxi 2020; 14(3): 136-141.
3. Fejfarová V, Koliba M, Jirkovská J, Kůsová H, Piťhová P, Jirkovská A, et al.. Podiatrická péče z pohledu ambulantních specialistů - diabetologů. Vnitr Lek. 2022;68(7):E3-10.
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu. Kód od Magazínu pro volný vstup je MAG25SL.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz