Mgr. Radim Šlachta, Ph.D.
Fyziolog, výzkumný pracovník zaměřený na zkoumání vlivu pohybu na zdraví a životní styl

Vědecký svět má další silný důkaz o tom, co fyziologové a trenéři opakují už léta: pravidelný pohyb není jen prevencí, ale aktivním nástrojem pro prodloužení života.

Čerstvě publikovaná studie v medicínském časopise New England Journal of Medicine¹ sledovala téměř 900 pacientů po léčbě rakoviny (s resekovaným karcinomem tlustého střeva, kteří v letech 2009 až 2024 dokončili adjuvantní terapii na 55 místech v 6 zemích). Byli náhodně rozděleni do dvou skupin: jedna měla nastavený plán silového tréninku, druhá se účastnila pouze zdravotně-vzdělávacích aktivit. Po téměř osmi letech sledování se ukázalo, že právě skupina s pravidelným, tříletým strukturovaným tréninkem měla výrazně delší období bez návratu nemoci a celkově vyšší šanci na přežití.

Tato studie je výjimečná nejen svým rozsahem a délkou sledování, ale i důrazem na systematický a strukturovaný přístup k pohybu. Nešlo o obecné doporučení „více se hýbat", ale o tréninkový plán.

"Konzultant fyzické aktivity spolupracoval s pacienty na vytvoření předpisu cvičení na základě aktivit a životního stylu daného jedince," vysvětlil Christopher M. Booth, profesor onkologie z kanadské Queen's University a první autor studie.²

"To může zahrnovat libovolný počet aerobních forem cvičení, od plavání, přes jízdu na kole, jízdu na kajaku, běh na lyžích nebo běh. Většina pacientů však podstoupila program chůze a mohla splnit své cíle přidáním 45 až 60 minut rychlé procházky 3 až 4krát týdně, " doplnil prof. Booth.

Výsledky jsou jednoznačné: cílený pohyb mění trajektorii zdraví. Po osmi letech žilo 90,3 % pacientů ze cvičící skupiny, oproti 83,2 % ve skupině bez tréninku - rozdíl 7,1procentního bodu je statisticky významný. Riziko úmrtí bylo ve skupině s tréninkem o 37 % nižší. To jsou čísla, která nelze ignorovat.

Je však fér zmínit i limity - studie se zaměřila na specifickou skupinu, přeživší rakoviny, a nelze ji bez výhrad zobecnit na celou populaci. Navíc, účastníci byli motivovaní a pod odborným dohledem, což není běžné nastavení pro většinu lidí. Přesto je zpráva jasná: cílený pohyb má potenciál zásadně ovlivnit vývoj zdravotního stavu člověka.

SILOVÝ TRÉNINK A LONGEVITY

Už dřívější metaanalýzy ukázaly, že pravidelný silový trénink snižuje riziko předčasného úmrtí, a to napříč věkovými skupinami. Zvláště silový trénink má unikátní efekt - pomáhá udržet svalovou hmotu, zejména po 30. roce života, kdy při nedostatečném zatěžování dochází k jejímu postupnému úbytku. Pravidelná stimulace svalů navíc podporuje hormonální rovnováhu a snižuje zánětlivost organismu.

Z pohledu fyziologie je to logické. Svalová hmota není „okrasa", ale metabolicky aktivní tkáň, která ovlivňuje imunitní systém, metabolismus a v konečném důsledku i psychiku. Pravidelný trénink, zejména ten silový, je tak jedním z mála nástrojů, jak proces postupného rozpadu svalové tkáně zpomalit nebo zvrátit. A právě ve vyšším věku je silový trénink často důležitější než dlouhé hodiny kardia - přestože si mnozí stále myslí opak.

Fyzická aktivita navíc pozitivně ovlivňuje i kognitivní funkce, kvalitu spánku, psychickou odolnost a celkovou vitalitu. V době, kdy se stále více lidí zajímá o „longevity", je pravidelný pohyb jedním z nejefektivnějších a nejdostupnějších nástrojů, jak toho dosáhnout.

VĚDĚT O PROBLÉMECH DŘÍVE, NEŽ SE PROJEVÍ

Dnes vznikají specializované programy, které pomáhají lidem nastavit trénink tak, aby byl dlouhodobě udržitelný, bezpečný a přinášel skutečné výsledky. 

„V naší praxi, například v rámci vývoje náramku Elonga, vidíme, jak zásadní roli hraje individualizace, odbornost a důslednost. A právě tato studie je dalším silným potvrzením, že vědecky podložený přístup k dlouhověkosti má smysl," reaguje na výsledky kanadské studie Mgr. Radim Šlachta, Ph.D., jehož dlouholetý výzkum vyústil v realizaci unikátního snímače Elonga spolu s aplikací. 

Náramek Elonga měří jednou denně, ráno po probuzení po dobu 3 minut variabilitu srdečního rytmu, která odráží stav autonomního nervového systému. Stav tohoto systému se následně odráží v jednotlivých výstupech z měření - v hodnotách regenerace, stresu a readiness (připravenost k aktivitě). Výsledky tak reagují v podstatě na všechny podněty, které ze svého okolí dennodenně dostáváme - ať už jde o stres, únavu nebo třeba přicházející nemoc. Pokud nám tedy regenerace a stres opakovaně kolísají bez zjevné příčiny, může to signalizovat, že naše tělo bojuje třeba s infekcí, ačkoliv ještě necítíme žádné fyzické příznaky. Například opakovaný pokles readiness (pod 30) může předpovídat vypuknutí onemocnění. Pokud se nedaří najít běžnou příčinu zhoršení, jako je například horší spánek, zvýšený stres nebo větší fyzická námaha a pokles hodnot přetrvává několik dní po sobě, je velmi pravděpodobné, že za špatnými výsledky je právě nemoc.

Výstupem Elonga je i funkční věk. Tento ukazatel porovnává biologický věk (na který se naše tělo skutečně cítí) s věkem kalendářním. Nižší funkční věk znamená, že jsme na tom lépe než průměr naší věkové skupiny a tělo tak umí dobře odolávat stresu a zátěži.

Správný pohyb ve správný čas je nejefektivnější cesta, jak předcházet civilizačním onemocněním, zlepšovat spánek, zvládat stres a zvyšovat kondici. Elonga může doporučit i týdenní personalizovaný pohybový plán ve třech intenzitách (lehká, střední, vysoká) na základě našeho aktuálního i dlouhodobého stavu, přičemž uživatel dostane konkrétní doporučení vhodného pohybu i pro každý den.

Zdroje: FYI Prague, https://www.elonga.com/

 Literatura:
1. Courneya KS, Vardy JL, O'Callaghan CJ, et al. Strukturované cvičení po adjuvantní chemoterapii pro rakovinu tlustého střeva. N Engl J Med. Publikováno online 1. června 2025.
2. Booth CM, Vardy JL, O'Callaghan CJ a kol. Randomizovaná studie fáze III dopadu strukturovaného cvičebního programu na přežití bez onemocnění (DFS) u rakoviny tlustého střeva ve stadiu 3 nebo vysoce rizikovém stadiu 2: Canadian Cancer Trials Group (CCTG) CO.21 (CHALLENGE). J Clin Oncol. 2025; 43 (suppl 17).