
V okamžiku početí dostává miminko pro zbytek života neměnný genetický kód - genom. Epigenetika formuje další genetický vývoj plodu, který je u každého jedince individuální. Až 75 %1 tohoto individuálního vývoje může být ovlivněno životním stylem matky.
Prenatální faktory, včetně mateřské stravy, mohou ovlivnit vývoj plodu
Až 20 % žen může být ohroženo rizikem vysoké hladiny homocysteinu v krvi.2 Spojitost mezi vysokými plazmatickýmí hladinami homocysteinu a komplikacemi v těhotenství, jako jsou např. rozštěpové vady neurální trubice, potvrdily publikované studie.3,4
Cholin, L- methylfolát a vitamin B12 podle EFSA přispívají k metabolismu homocysteinu, protože se podílejí na přeměně homocysteinu na methionin v krevním řečišti 2 metabolickými drahami. Pro organismus je totiž životně důležitá rovnováha mezi těmito dvěma sloučeninami.
Remethylace homocysteinu na methionin je katalyzována účinkem methionin syntházy za přítomnosti vitaminu B12.
Homocystein je endogenně vytvořená aminokyselina, která není poskytována stravou. Tvoří se v játrech, ledvinách a dalších orgánech z esenciální aminokyseliny methionin. Homocystein je považován za středně toxický produkt, který je třeba odstranit buď na methionin, cystein nebo S-adenosylhomocystein.
Folát, vitamin B12, vitamin B6 a betain (oxidační produkt cholinu) jsou nezbytné pro udržení normální hladiny homocysteinu v krvi, jak názorně ukazuje ilustrační video.
L-methylfolát a cholin:
XXIV. Světový kongres gynekologie a porodnictví FIGO, který se konal v Paříži v říjnu 2023, zdůraznil potřebu železa, vápníku, vitaminu D, cholinu, omega-3 mastných kyselin, vitaminů B a vitaminu C během těhotenství. Zkušenosti však ukazují, že ženy na celém světě nedosahují pouze stravou dostatečného příjmu těchto živin. V důsledku toho je nutné jejich doplňování, což zdůrazňuje význam jasných a na důkazech založených pokynů pro suplementaci. Příkladem je doporučení užívání folátů v dávce 400 mikrogramů alespoň měsíc před otěhotněním nebo stanovisko Americké pediatrické akademie, která uznala cholin jako jednu z klíčových složek podporujících vývoj mozku v průběhu prvních 1 000 dní života.5
Zdroje:
1. Teh et al., Genome Research, 2014;24(7):1064-1074.
2. De Martinis M et al. Int J Environ Res Public Health 2020.
3. Gaiday, A.N.; Tussupkaliyev, A.B.T.; Bermagambetova, S.K.; Zhumagulova, S.S.; Sarsembayeva, LK.; Dossimbetova, M.B.; ZhDaribay, Z. E_ect of homocysteine on pregnancy: A systematic review. Chem. Biol. Interact. 2018, 293, 70-76.
4. Felkner M, et al. Birth Defects Res A Clin Mol Teratol. 2009; 85(6):574-581.
5. Schwarzenberg SJ, Georgieff MK; COMMITTEE ON NUTRITION. Advocacy for Improving Nutrition in the First 1000 Days to Support Childhood Development and Adult Health. Pediatrics. 2018 Feb;141(2):e20173716.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.