Atopický ekzém je chronické zánětlivé onemocnění kůže spojené s úporným svěděním a bolestí. Vzniká nejčastěji kombinací několika faktorů: oslabená ochranná vrstva kůže, imunologická reakce, vliv životního prostředí a v neposlední řadě také genetická predispozice. Pokud má jeden z rodičů atopický ekzém, riziko potíží u jeho dítě je asi 30 %. V případě onemocnění u obou rodičů riziko šplhá až na 75 %.
Atopickým ekzémem trpí v Česku desítky tisíc lidí, z toho čtvrtina dětí a dospívajících. S těžkou formou atopického ekzému se pak potýká asi 10 % z nich. Nemoc provází rovněž úzkosti a deprese, ale i další zdravotní potíže jako mírné astma či potravinové alergie.
Přestože existuje moderní cílená terapie, dostane se k ní jen zlomek pacientů. Na problém spojený s podléčeností upozorňují odborníci u příležitosti Světového dne atopického ekzému, který připadá na 14. září. Téma roku 2025 je: „Naše kůže, naše cesta."
„Víme, že se v Česku pomocí moderní cílené léčby loni léčilo 2 020 osob. Pokud bereme v potaz, že téměř 10 % lidí s atopickým ekzémem má jeho těžkou formu, tak zde máme několik tisíc pacientů, kterým by moderní léčba pomohla," upozorňuje prof. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., MBA, primář Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Podle prof. Gkalpakiotise se nemoc často zlehčuje a veřejnost ji vnímá jen jako kosmetický problém: „Kůže je ale největší orgán našeho těla a její zánět prokazatelně ovlivňuje například nervový systém. Nejnovější studie ukazují, že tento zánět bývá jedním z důvodů, proč pacienti častěji trpí úzkostmi, sebevražednými myšlenkami a dochází u nich i k vyššímu procentu pokusů o sebevraždu."
Obzvlášť citlivým obdobím je puberta, která u dospívajících zdravotní stav často zhoršuje - tělo totiž prochází výraznými hormonálními změnami. Mladí lidé se potýkají se změnami vzhledu, stresem ze školy i s omezeními při sportu.
„U starších dětí a dospívajících hraje psychika obrovskou roli a je potřeba s ní aktivně pracovat. Našim pacientům se kromě moderní terapie dostává také pomoci psychologa," doplňuje MUDr. Blanka Pinková, Ph.D., vedoucí lékařka dětského kožního oddělení Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
..........................................
Moderní terapie ve specializovaných centrech
..........................................
Dříve byly možnosti léčby atopického ekzému omezené, ale v posledních letech mají lékaři v boji s nemocí novou zbraň - moderní cílenou terapii.
„Je velmi účinná, ale především také bezpečná, což je pro nás zcela zásadní. Bavíme se o léčbě chronického onemocnění, která u dospělých často trvá několik let. Ostatní dostupné terapie atopické dermatitidy mají při delším užívání prokazatelně více nežádoucích účinků," říká doc. MUDr. Filip Rob, Ph.D., přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.
Přelomová léčba se bohužel stále nedostává ke všem, kteří ji potřebují. Podle odborníků v tom hraje roli omezená kapacita specializovaných center, kde je léčba dostupná, a také zdlouhavá cesta k jejímu schválení. Moderní léky mohou specialisté nasadit až ve chvíli, kdy selžou jiné terapeutické metody - léčba lokálními mastmi, světloléčba a imunosupresiva.
„Řada ambulantních dermatologů si navíc dospělé pacienty nechává dlouhá léta ve své péči, a ti tak zůstávají mimo specializovaná centra a k moderní léčbě se nedostanou," připomíná prof. Gkalpakiotis.
Podle doc. Roba lékařské studie jasně ukazují, že čím dříve nemocní s terapií začnou, tím větší je šance, že budou bez příznaků.
V České republice poskytuje moderní cílenou terapii 50 specializovaných center. Nachází se ve všech regionech, nejvíce pracovišť je v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Jejich kompletní seznam je dostupný na webu České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.
MaVe PR
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.