 
     
Atopický ekzém je chronické zánětlivé onemocnění kůže spojené s úporným svěděním a bolestí. Vzniká nejčastěji kombinací několika faktorů: oslabená ochranná vrstva kůže, imunologická reakce, vliv životního prostředí a v neposlední řadě také genetická predispozice. Pokud má jeden z rodičů atopický ekzém, riziko potíží u jeho dítě je asi 30 %. V případě onemocnění u obou rodičů riziko šplhá až na 75 %.
Atopickým ekzémem trpí v Česku desítky tisíc lidí, z toho čtvrtina dětí a dospívajících. S těžkou formou atopického ekzému se pak potýká asi 10 % z nich. Nemoc provází rovněž úzkosti a deprese, ale i další zdravotní potíže jako mírné astma či potravinové alergie.
Přestože existuje moderní cílená terapie, dostane se k ní jen zlomek pacientů. Na problém spojený s podléčeností upozorňují odborníci u příležitosti Světového dne atopického ekzému, který připadá na 14. září. Téma roku 2025 je: „Naše kůže, naše cesta."
„Víme, že se v Česku pomocí moderní cílené léčby loni léčilo 2 020 osob. Pokud bereme v potaz, že téměř 10 % lidí s atopickým ekzémem má jeho těžkou formu, tak zde máme několik tisíc pacientů, kterým by moderní léčba pomohla," upozorňuje prof. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., MBA, primář Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Podle prof. Gkalpakiotise se nemoc často zlehčuje a veřejnost ji vnímá jen jako kosmetický problém: „Kůže je ale největší orgán našeho těla a její zánět prokazatelně ovlivňuje například nervový systém. Nejnovější studie ukazují, že tento zánět bývá jedním z důvodů, proč pacienti častěji trpí úzkostmi, sebevražednými myšlenkami a dochází u nich i k vyššímu procentu pokusů o sebevraždu."
Obzvlášť citlivým obdobím je puberta, která u dospívajících zdravotní stav často zhoršuje - tělo totiž prochází výraznými hormonálními změnami. Mladí lidé se potýkají se změnami vzhledu, stresem ze školy i s omezeními při sportu.
„U starších dětí a dospívajících hraje psychika obrovskou roli a je potřeba s ní aktivně pracovat. Našim pacientům se kromě moderní terapie dostává také pomoci psychologa," doplňuje MUDr. Blanka Pinková, Ph.D., vedoucí lékařka dětského kožního oddělení Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
..........................................
Moderní terapie ve specializovaných centrech
..........................................
Dříve byly možnosti léčby atopického ekzému omezené, ale v posledních letech mají lékaři v boji s nemocí novou zbraň - moderní cílenou terapii.
„Je velmi účinná, ale především také bezpečná, což je pro nás zcela zásadní. Bavíme se o léčbě chronického onemocnění, která u dospělých často trvá několik let. Ostatní dostupné terapie atopické dermatitidy mají při delším užívání prokazatelně více nežádoucích účinků," říká doc. MUDr. Filip Rob, Ph.D., přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.
Přelomová léčba se bohužel stále nedostává ke všem, kteří ji potřebují. Podle odborníků v tom hraje roli omezená kapacita specializovaných center, kde je léčba dostupná, a také zdlouhavá cesta k jejímu schválení. Moderní léky mohou specialisté nasadit až ve chvíli, kdy selžou jiné terapeutické metody - léčba lokálními mastmi, světloléčba a imunosupresiva.
„Řada ambulantních dermatologů si navíc dospělé pacienty nechává dlouhá léta ve své péči, a ti tak zůstávají mimo specializovaná centra a k moderní léčbě se nedostanou," připomíná prof. Gkalpakiotis.
Podle doc. Roba lékařské studie jasně ukazují, že čím dříve nemocní s terapií začnou, tím větší je šance, že budou bez příznaků.
V České republice poskytuje moderní cílenou terapii 50 specializovaných center. Nachází se ve všech regionech, nejvíce pracovišť je v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji. Jejich kompletní seznam je dostupný na webu České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.
MaVe PR
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz