
Pneumokoková onemocnění by určitě ke spokojenému stárnutí neměla patřit. Upevňování vazeb mezi generacemi a péče o zdraví k němu naopak náleží. Mezigenerační propast se ale díky opodstatněným obavám z onemocnění covid-19 bohužel může prohlubovat a spolu s ní i osamělost seniorů. Obezřetnost vůči koronaviru by však neměla být důvodem, proč nevyužívat všech možností prevence proti nemocem a zanedbávat očkování. Příkladem je prevence proti pneumokokovým onemocněním.
Proti pneumokokovým onemocněním bylo v ČR očkováno v letech 2010-2018 jen 13,7 % seniorů.
„Pneumokoková onemocnění nelze brát na lehkou váhu v jakémkoli věku, ale zejména u seniorů mohou v horších případech představovat až smrtelné nebezpečí, přitom v tomto případě existuje očkování. Nejčastějším zdrojem nákazy dospělých pneumokoky jsou pak bohužel právě malé děti," vysvětluje prim. MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
Pokles imunity ve stáří v kombinaci s nízkou proočkovaností dětí
V seniorském věku dochází k přirozeným změnám v imunitním systému, které vedou ke zvýšené vnímavosti k infekčním onemocněním. Proočkovanost malých dětí proti pneumokokům v ČR však dlouhodobě klesá od roku 2012, kdy bylo naočkováno 80,1 % dětí, až k hranici 64,8 % očkovaných dětí v roce 2018. Až šedesát procent dětí v mateřských školkách je nosiči tohoto onemocnění, aniž by pociťovaly projevy. U dětí školního věku je to dvacet až devadesát procent.
Podle zkušeností ze zahraničí by více očkovaných dětí mohlo pomoci ochránit dospělou populaci a seniory obzvláště. Při zajištění dostatečně vysoké proočkovanosti dětské populace, která je nejčastějším zdrojem nákazy pro seniory, je v řadě zemí pozorován pokles výskytu invazivního pneumokokového onemocnění u neočkované seniorské populace.
„Chránit sebe a své okolí znamená i více dbát na očkování proti pneumokoku. Přál bych si, aby tuto výzvu vzal za své každý senior. Očkování je od 65 let zadarmo, je hrazené i rizikovým pacientům, takže to jediné, co potřebují, je vlastně jenom chtít a o to očkování si říct," říká čtyřiasedmdesátiletý divadelník, spisovatel a pedagog Arnošt Goldflam, který byl účastníkem listopadového živé streamování s primářkou Hanou Roháčovou na téma: Pneumokok do zdravého stárnutí nepatří.
Riziko onemocnění pneumokokovým onemocněním narůstá s věkem
Mezi onemocnění, kterým lze předcházet očkováním s nejvyšší účinností v seniorské populaci, patří právě pneumokoková onemocnění následovaná chřipkou. Nejpočetnější skupinou s vážným průběhem invazivního pneumokokového onemocnění byli v roce 2019 právě senioři starší 65 let, kterých bylo vloni 267, z toho jich bohužel 57 zemřelo.
„Bakterie Streptococcus pneumoniae je jedním z nejčastějších původců takzvaných komunitních pneumonií, tedy zápalů plic získaných v běžném životě a respiračních infekcí, které jsou spojeny s hospitalizací u seniorů a výskytem invazivních pneumokokových onemocnění," vysvětluje prim. Hana Roháčová.
Lékaři proto na počátku očkovací sezony, a nyní i v kontextu koronavirové situace, doporučují očkování jak proti pneumokoku, tak i proti chřipce. Možná, a nyní i doporučovaná, je i současná aplikace vakcín, a to kvůli snížení počtu návštěv v ordinaci praktického lékaře.
Zdroj: tisková konference Pneumokok do zdravého stárnutí nepatří, 5. 11. 2020, živé streamování s primářkou Hanou Roháčovou a dramatikem Arnoštem Goldflamem
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz