 
     
Zábavné aktivity jako plavání a potápění k létu prostě patří. Zároveň ale mohou vést ke vzniku zánětu zevního zvukovodu, lidově plaveckého ucha. Letní teploty totiž zlepšují podmínky pro růst patogenů ve vodě. Stačí, aby po koupání v uchu zůstala voda s bakteriemi, které se ve vlhkém prostředí rychle množí. Výsledkem pak může být bolestivý zánět, který dokáže letní dny značně znepříjemnit.
Zatímco v zimních měsících se nejčastěji vyskytuje zánět středního ucha z rýmy a nachlazení, v létě se objevuje hlavně zánět zvukovodu způsobený zanesením infekce z vnějšku. Letní zánět zevního zvukovodu se typicky projevuje bodavou nebo pulzující bolestí, svěděním, zarudnutím, pocitem zalehlého ucha a někdy i výtokem. Dojít může rovněž ke zhoršení sluchu.
Záněty uší navíc bývají úporné a vleklé, proto má smysl dbát na prevenci. Potápění nebo skákání do vody, především té znečištěné, může vodu zanést hluboko do ucha, odkud se špatně dostává ven. Pomoci mohou koupací čepice, čelenky chránící uši či speciální plavecké špunty.
Po koupání je vhodné uši jemně vytřít ručníkem, ale nikdy ne vatovou tyčinkou. Ucho má totiž přirozenou schopnost samočištění. Ušní maz se vytváří v zevní části zvukovodu, kde kůži chrání, a postupně sám putuje směrem ven. Tyčinky ho ale zatlačují směrem k bubínku, a mohou tak ucho ucpat.
Vyšší riziko zánětu se pojí s cestováním. Ke vzniku infekce přispívá voda z koupání v kombinaci s prouděním studeného vzduchu v letadle nebo autě. Rizikové je i přecházení z horka do chlazených prostor, například v obchodech.
Plavecké ucho postihuje oblast před ušním bubínkem, je často spojeno s vodními aktivitami a nebývá provázeno infekcemi horních cest dýchacích. Léčba by měla být zahájena co nejdříve, aby se zabránilo šíření infekce.
Zánět středního ucha postihuje oblast za ušním bubínkem, častěji se vyskytuje v zimě, bývá spojen s rýmou a jinými infekcemi dýchacích cest a typický je pro malé děti. Odhaduje se, že až 75 % dětí prodělá alespoň jeden zánět středního ucha před dosažením tří let. Důvodem je kratší a širší Eustachova trubice, která spojuje střední ucho s nosohltanem. To usnadňuje bakteriím a virům šíření z nosu a hrdla do středního ucha. Dalším z důvodů je ještě nedokonalý imunitní systém u dětí. Také lidé trpící kožními problémy jako ekzém jsou náchylnější k zánětům zvukovodu.
Šetrná pomoc z přírody
Pokud k onemocnění dojde, je na místě klidový režim, teplé obklady a podpora hojení šetrnými přírodními prostředky.
„Při akutním zánětu je třeba zaměřit se na likvidaci bakterií, které mohou být příčinou jeho vzniku. Proti streptokokům působí lichořeřišnice. Se zlatým stafylokokem pomůže směs česneků medvědího a setého. Také tinktura ze semene grepu pomáhá organismu s bojem proti mnoha bakteriím, ale i virům a plísním," vypočítává bylinkářka Mgr. Jarmila Podhorná.
Pozor na babské rady
Obezřetnost je na místě u takzvaných babských rad. Mezi nejčastější patří například vkládání syrového česneku do ucha. Česnek je sice skutečně prokazatelně antibakteriální a protizánětlivý, výtažky z něj se navíc přidávají do některých kapek, které záněty léčí, vkládat jej přímo do zvukovodu však může vést k podráždění, alergické reakci, popálení nebo zhoršení zánětu, zejména je-li bubínek citlivý či narušený.
Některé rady doporučují nakapat do ucha olivový olej, olej s třezalkou či tea tree. Tyto metody mohou mít mírný zklidňující efekt, avšak často jen oddalují potřebnou lékařskou péči. Odborníci proto radí ucho čistit pouze zvenku a při neustupující bolesti, horečce nebo výtoku raději vyhledat lékařskou pomoc.
Neléčený zánět může skončit operací
Pokud se potíže neléčí včas nebo se opakují, mohou přejít do chronického stavu. Léčbu chronického zánětu je opět možné podpořit bylinami.
„Pokud je zánět již chronický, může dojít k poškození nervových center. V tomto případě pomůže tinktura z pupenů třezalky nebo z bělotrnu. Na podporu prokrvení je vhodný jinan a celkově protizánětlivě působí tinktura z pupenů olše," radí Jarmila Podhorná.
Chronický zánět vyžaduje delší a cílenější léčbu, často v podobě antibiotik. Ve vážnějších případech se infekce může rozšířit hlouběji do ucha nebo okolních tkání, což vyžaduje i chirurgický zákrok. Je proto důležité nepodceňovat první příznaky a raději se včas poradit s lékařem.
Více o bylinkách na https://nadeje-byliny.eu/
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz