Zábavné aktivity jako plavání a potápění k létu prostě patří. Zároveň ale mohou vést ke vzniku zánětu zevního zvukovodu, lidově plaveckého ucha. Letní teploty totiž zlepšují podmínky pro růst patogenů ve vodě. Stačí, aby po koupání v uchu zůstala voda s bakteriemi, které se ve vlhkém prostředí rychle množí. Výsledkem pak může být bolestivý zánět, který dokáže letní dny značně znepříjemnit.
Zatímco v zimních měsících se nejčastěji vyskytuje zánět středního ucha z rýmy a nachlazení, v létě se objevuje hlavně zánět zvukovodu způsobený zanesením infekce z vnějšku. Letní zánět zevního zvukovodu se typicky projevuje bodavou nebo pulzující bolestí, svěděním, zarudnutím, pocitem zalehlého ucha a někdy i výtokem. Dojít může rovněž ke zhoršení sluchu.
Záněty uší navíc bývají úporné a vleklé, proto má smysl dbát na prevenci. Potápění nebo skákání do vody, především té znečištěné, může vodu zanést hluboko do ucha, odkud se špatně dostává ven. Pomoci mohou koupací čepice, čelenky chránící uši či speciální plavecké špunty.
Po koupání je vhodné uši jemně vytřít ručníkem, ale nikdy ne vatovou tyčinkou. Ucho má totiž přirozenou schopnost samočištění. Ušní maz se vytváří v zevní části zvukovodu, kde kůži chrání, a postupně sám putuje směrem ven. Tyčinky ho ale zatlačují směrem k bubínku, a mohou tak ucho ucpat.
Vyšší riziko zánětu se pojí s cestováním. Ke vzniku infekce přispívá voda z koupání v kombinaci s prouděním studeného vzduchu v letadle nebo autě. Rizikové je i přecházení z horka do chlazených prostor, například v obchodech.
Plavecké ucho postihuje oblast před ušním bubínkem, je často spojeno s vodními aktivitami a nebývá provázeno infekcemi horních cest dýchacích. Léčba by měla být zahájena co nejdříve, aby se zabránilo šíření infekce.
Zánět středního ucha postihuje oblast za ušním bubínkem, častěji se vyskytuje v zimě, bývá spojen s rýmou a jinými infekcemi dýchacích cest a typický je pro malé děti. Odhaduje se, že až 75 % dětí prodělá alespoň jeden zánět středního ucha před dosažením tří let. Důvodem je kratší a širší Eustachova trubice, která spojuje střední ucho s nosohltanem. To usnadňuje bakteriím a virům šíření z nosu a hrdla do středního ucha. Dalším z důvodů je ještě nedokonalý imunitní systém u dětí. Také lidé trpící kožními problémy jako ekzém jsou náchylnější k zánětům zvukovodu.
Šetrná pomoc z přírody
Pokud k onemocnění dojde, je na místě klidový režim, teplé obklady a podpora hojení šetrnými přírodními prostředky.
„Při akutním zánětu je třeba zaměřit se na likvidaci bakterií, které mohou být příčinou jeho vzniku. Proti streptokokům působí lichořeřišnice. Se zlatým stafylokokem pomůže směs česneků medvědího a setého. Také tinktura ze semene grepu pomáhá organismu s bojem proti mnoha bakteriím, ale i virům a plísním," vypočítává bylinkářka Mgr. Jarmila Podhorná.
Pozor na babské rady
Obezřetnost je na místě u takzvaných babských rad. Mezi nejčastější patří například vkládání syrového česneku do ucha. Česnek je sice skutečně prokazatelně antibakteriální a protizánětlivý, výtažky z něj se navíc přidávají do některých kapek, které záněty léčí, vkládat jej přímo do zvukovodu však může vést k podráždění, alergické reakci, popálení nebo zhoršení zánětu, zejména je-li bubínek citlivý či narušený.
Některé rady doporučují nakapat do ucha olivový olej, olej s třezalkou či tea tree. Tyto metody mohou mít mírný zklidňující efekt, avšak často jen oddalují potřebnou lékařskou péči. Odborníci proto radí ucho čistit pouze zvenku a při neustupující bolesti, horečce nebo výtoku raději vyhledat lékařskou pomoc.
Neléčený zánět může skončit operací
Pokud se potíže neléčí včas nebo se opakují, mohou přejít do chronického stavu. Léčbu chronického zánětu je opět možné podpořit bylinami.
„Pokud je zánět již chronický, může dojít k poškození nervových center. V tomto případě pomůže tinktura z pupenů třezalky nebo z bělotrnu. Na podporu prokrvení je vhodný jinan a celkově protizánětlivě působí tinktura z pupenů olše," radí Jarmila Podhorná.
Chronický zánět vyžaduje delší a cílenější léčbu, často v podobě antibiotik. Ve vážnějších případech se infekce může rozšířit hlouběji do ucha nebo okolních tkání, což vyžaduje i chirurgický zákrok. Je proto důležité nepodceňovat první příznaky a raději se včas poradit s lékařem.
Více o bylinkách na https://nadeje-byliny.eu/
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.