Na ženy se odjakživa nahlíží jako na nositelky a dárkyně života. S rozvojem znalostí reprodukce se ale postupem času zjistilo, že na vzniku potomka se muž podílí, alespoň co se genů týče, do stejné míry jako žena. Lidská genetická výbava je totiž složená z celkem 46 chromozomů a z toho přesně polovina pochází od otce. Které naše znaky, vlastnosti a rysy jsme podědili po tatínkovi?

1. Holka, nebo kluk?

Jednou z obecně známých, ale vůbec nejzásadnějších věcí, o které v životě svého potomka „rozhodne" otec, je pohlaví. „Zda se narodí holčička, či chlapeček, je dáno hned na počátku tím, jaký pohlavní chromozom nese spermie, která úspěšně splyne s matčiným vajíčkem. Pokud je totiž nositelkou chromozomu X, pár bude mít děvče. Bude-li úspěšnější spermie s chromozomem Y, bude to chlapec," vysvětluje Kateřina Veselá, lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda.

2. Krásná po tatínkovi

Ze studie Davida Perretta a Elisabeth Cornwellové z University of St Andrews z roku 2008 vyplynulo, že maskulinní muži přivádějí na svět syny s podobně mužnými rysy. To, jestli budou synové také krásní, už ale neovlivní. Kdo však z krásy svých otců těží, jsou prý právě dcerky. Pozorováním velkého množství rodinných snímků vědecký tým navíc zjistil, že atraktivita matky nehraje v kráse roli nejen u děvčat, ale ani u chlapců.

3. Duševní zdraví 

Je poměrně známým faktem, že těhotenství v pozdním věku matky zvyšuje u potomka riziko výskytu vývojových vad. Vysoký věk ovšem hraje roli i u otce. „U dětí tatínků starších 45 let se zvyšuje pravděpodobnost některých psychických onemocnění. Jde například o autismus, schizofrenii, bipolární poruchu, ADHD a další," popisuje MUDr. Veselá. „S věkem u muže klesá kvalita spermií a v průběhu jejich tvorby dochází k častějším mutacím, které vedou ke vzniku zmíněných nemocí," dodává.

4. Strach ze zubařů

Paniku, kterou někteří jedinci při prohlídce u zubního lékaře prožívají, podle vědců přebíráme socializací od svých rodičů. A to především ze strany otce. Aby toho nebylo málo, také zdravotní potíže se zuby dědí potomci spíše ze strany tatínka. Ačkoliv má zásadní vliv na zdraví zubů především strava a pravidelná péče, dítě může po otci zdědit například stěsnaný chrup, což vede k ukládání plaku, a tedy vyšší kazivosti.

5. Srdeční záležitosti

V roce 2012 tým vědců z univerzity v Leicestru zjistil, že určitá forma genu, který se nachází na mužském chromozomu Y, zvyšuje pravděpodobnost srdečního selhání u svého nositele o celých 50 % oproti zdravé populaci. Zjistili také, že tuto variantu genu vlastní přibližně 20 % britských mužů. „Zplodí-li takto postižený muž syna, pravděpodobně mu tento svůj ‚nešťastný' gen předá spolu s chromozomem Y," popisuje princip dědičnosti Kateřina Veselá. Vedle kouření, špatných stravovacích návyků a stresu tak jde o jeden z nejvýraznějších faktorů, které se na srdečním selhání podílejí.

Klinika reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky REPROMEDA vznikla v roce 1999. Tým kliniky vede odborný zástupce centra primář MUDr. Jan Veselý, CSc., dlouholetý odborník na asistovanou reprodukci, a ředitelka centra MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., členka mezinárodních organizací zabývajících se výzkumem a organizací léčby neplodnosti s využitím genetické diagnostiky. Na kvalitu postupů a procesů dohlíží prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc., člen týmu podílejícího se na narození prvního středoevropského dítěte po mimotělním oplodnění. V roce 2000, celkem 18 let po narození prvního českého dítěte ze zkumavky, se stala právě klinika REPROMEDA prvním pracovištěm ve střední a východní Evropě, kde došlo k těhotenství po užití preimplantačního genetického testování (PGT). 

Zdroj: LESENSKY.CZ s.r.o.