
Máte pocit, že v zimě kromě rukavic, šály a teplé bundy není potřeba nic dalšího? Není tomu tak! Stejně jako musíme chránit některé části těla před mrazem, je nutné věnovat zvýšenou pozornost našim očím.
1. V zimě je UV záření silnější
Slunce je v zimních měsících položeno na obloze níže, a tak je koncentrace UV záření vstupující do oka mnohem větší. Je to dáno sněhem nebo námrazou, ze kterého se odráží. Vědci uvádí, že čerstvě napadaný sníh zvyšuje hladinu UV záření zhruba o 90 %! V porovnání se zeleným trávníkem, který záření odráží jen v rámci 3 %, je tak bílý poprašek nenápadným nepřítelem našeho zraku.
2. Sněžná slepota, strašák zimních radovánek
Vysoko v horách můžeme být vystaveni mnoha nástrahám. Většina z nás si automaticky představí sesuv laviny, málokdo už tuší, že další nebezpečí bezprostředně souvisí se zrakem. Naše oči ohrožuje nejen zvýšené množství ultrafialového záření - rostoucí úměrně s nadmořskou výškou, ale také reflexní sníh a led. Tato kombinace zapříčiňuje onemocnění nazvané sněžná slepota. Jde o stav, kdy postižený není schopen pro spálení měkkých tkání v oku a nepříjemnou bolest oči otevřít, je světloplachý, a tedy prakticky slepý. V drtivé většině problémy odezní po několika dnech, je ale nutné navštívit lékaře.
3. Sbohem, slzy!
V zimě nás dokáže potrápit pocit suchých očí spojený se začervenáním, slzením a únavou zraku. Může za to studený vzduch a vítr. Oči se v reakci na tyto faktory chtějí bránit, a tak vytváří reakční slzy. Ve větru se slzný film v přední části oka ale rychle odpařuje, čímž způsobuje takzvaný syndrom suchého oka.
„Právě nošení slunečních brýlí tento proces potlačuje a pomáhá v očích udržovat dostatečnou vlhkost. Na pozoru by se měli mýt i nositelé kontaktních čoček, které tento problém trápí ještě častěji," upozorňuje Adéla Holubcová, optometristka ze sítě FOKUS optik.
4. Náhoda si nevybírá
Tak jako nám v létě může spadnout do oka muška, tak i v zimě můžeme očekávat nemilá překvapení, ať už v podobě vloček sněhu, drobných částeček prachu nebo úlomků ledu. Tyto a další formy zdánlivě nepatrných nehod nám ale mohou pěkně zavařit - v lehčím případě se jedná o odřeniny rohovky, často to bývají ovšem i vážnější zranění či dokonce zanesení infekce. Sluneční brýle, obzvlášť pokud jsou přiléhavé a mají tvrzená skla, kontaktu s cizím tělesem efektivně zabrání.
5. Oči se namáhají, hlava poté bolí
Asi každý z nás ví, že zornice jsou citlivé na světlo a tmu. Zatímco se za jasného počasí stahují, v šeru naopak reagují svým rozšířením. Při jasném zimním slunečném počasí nemohou zornice účinně korigovat expozici světla. Kvůli tomu mžouráme a oči zatěžujeme způsobem, který může vést až k bolestem hlavy. „Obzvlášť v zimě se tak vyplatí investovat do fotochromatických čoček reagující na světlo tím, že se v závislosti na slunečním svitu samy zbarví," vysvětluje Adéla Holubcová.
Výběr brýlí
Sluneční brýle musí být v první řadě komfortní, nesmí nikde tlačit a jejich váha by se měla rovnoměrně rozprostírat na uši a nos, zejména máte-li v plánu je používat dlouhodobě. Záleží ale také na tom, při jaké příležitosti je chcete nosit, proto je vždy zkoušejte v čepci nebo i přilbě.
Sluneční polarizační brýle se v zimním období hodí zejména řidičům. Slunce je níže na horizontu a může oslepit. Také odráží sníh a námrazu z vozovky. Brýle jsou tak zárukou, že vše uvidíte a zároveň nebudete zrak zbytečně namáhat.
Klasické brýle by vám při klidném slunečném dnu jistě vystačily. Jak ale sami určitě víte, s počasím na horách je to jako na houpačce. Přestože může být zpočátku hezky, znenadání nás může zaskočit silný vítr, husté sněžení nebo mlha. Proto je na místě investovat do sportovních brýlí. Hlavní výhodou sportovních slunečních brýlí je i to, že zakrývají oči po celém obvodu, čímž chrání zrak nejen před světlem, ale také před větrem a cizími tělesy. Je-li na sjezdovce zrovna hustá mlha, déšť nebo sníh, jsou právě ony skvělým pomocníkem pro maximální zážitek z jízdy. Navíc tím, že více obepínají tvář, je v nich také tepleji. U zimních sportů se doporučuje používat skla zbarvená do hnědých, jantarových nebo žlutých tónů, protože zvyšují kontrast. Naopak šedé čočky pomáhají snížit intenzitu světla a jsou tak ideální při jasném počasí.
Zdroj: Media:list
Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.