
Máte pocit, že v zimě kromě rukavic, šály a teplé bundy není potřeba nic dalšího? Není tomu tak! Stejně jako musíme chránit některé části těla před mrazem, je nutné věnovat zvýšenou pozornost našim očím.
1. V zimě je UV záření silnější
Slunce je v zimních měsících položeno na obloze níže, a tak je koncentrace UV záření vstupující do oka mnohem větší. Je to dáno sněhem nebo námrazou, ze kterého se odráží. Vědci uvádí, že čerstvě napadaný sníh zvyšuje hladinu UV záření zhruba o 90 %! V porovnání se zeleným trávníkem, který záření odráží jen v rámci 3 %, je tak bílý poprašek nenápadným nepřítelem našeho zraku.
2. Sněžná slepota, strašák zimních radovánek
Vysoko v horách můžeme být vystaveni mnoha nástrahám. Většina z nás si automaticky představí sesuv laviny, málokdo už tuší, že další nebezpečí bezprostředně souvisí se zrakem. Naše oči ohrožuje nejen zvýšené množství ultrafialového záření - rostoucí úměrně s nadmořskou výškou, ale také reflexní sníh a led. Tato kombinace zapříčiňuje onemocnění nazvané sněžná slepota. Jde o stav, kdy postižený není schopen pro spálení měkkých tkání v oku a nepříjemnou bolest oči otevřít, je světloplachý, a tedy prakticky slepý. V drtivé většině problémy odezní po několika dnech, je ale nutné navštívit lékaře.
3. Sbohem, slzy!
V zimě nás dokáže potrápit pocit suchých očí spojený se začervenáním, slzením a únavou zraku. Může za to studený vzduch a vítr. Oči se v reakci na tyto faktory chtějí bránit, a tak vytváří reakční slzy. Ve větru se slzný film v přední části oka ale rychle odpařuje, čímž způsobuje takzvaný syndrom suchého oka.
„Právě nošení slunečních brýlí tento proces potlačuje a pomáhá v očích udržovat dostatečnou vlhkost. Na pozoru by se měli mýt i nositelé kontaktních čoček, které tento problém trápí ještě častěji," upozorňuje Adéla Holubcová, optometristka ze sítě FOKUS optik.
4. Náhoda si nevybírá
Tak jako nám v létě může spadnout do oka muška, tak i v zimě můžeme očekávat nemilá překvapení, ať už v podobě vloček sněhu, drobných částeček prachu nebo úlomků ledu. Tyto a další formy zdánlivě nepatrných nehod nám ale mohou pěkně zavařit - v lehčím případě se jedná o odřeniny rohovky, často to bývají ovšem i vážnější zranění či dokonce zanesení infekce. Sluneční brýle, obzvlášť pokud jsou přiléhavé a mají tvrzená skla, kontaktu s cizím tělesem efektivně zabrání.
5. Oči se namáhají, hlava poté bolí
Asi každý z nás ví, že zornice jsou citlivé na světlo a tmu. Zatímco se za jasného počasí stahují, v šeru naopak reagují svým rozšířením. Při jasném zimním slunečném počasí nemohou zornice účinně korigovat expozici světla. Kvůli tomu mžouráme a oči zatěžujeme způsobem, který může vést až k bolestem hlavy. „Obzvlášť v zimě se tak vyplatí investovat do fotochromatických čoček reagující na světlo tím, že se v závislosti na slunečním svitu samy zbarví," vysvětluje Adéla Holubcová.
Výběr brýlí
Sluneční brýle musí být v první řadě komfortní, nesmí nikde tlačit a jejich váha by se měla rovnoměrně rozprostírat na uši a nos, zejména máte-li v plánu je používat dlouhodobě. Záleží ale také na tom, při jaké příležitosti je chcete nosit, proto je vždy zkoušejte v čepci nebo i přilbě.
Sluneční polarizační brýle se v zimním období hodí zejména řidičům. Slunce je níže na horizontu a může oslepit. Také odráží sníh a námrazu z vozovky. Brýle jsou tak zárukou, že vše uvidíte a zároveň nebudete zrak zbytečně namáhat.
Klasické brýle by vám při klidném slunečném dnu jistě vystačily. Jak ale sami určitě víte, s počasím na horách je to jako na houpačce. Přestože může být zpočátku hezky, znenadání nás může zaskočit silný vítr, husté sněžení nebo mlha. Proto je na místě investovat do sportovních brýlí. Hlavní výhodou sportovních slunečních brýlí je i to, že zakrývají oči po celém obvodu, čímž chrání zrak nejen před světlem, ale také před větrem a cizími tělesy. Je-li na sjezdovce zrovna hustá mlha, déšť nebo sníh, jsou právě ony skvělým pomocníkem pro maximální zážitek z jízdy. Navíc tím, že více obepínají tvář, je v nich také tepleji. U zimních sportů se doporučuje používat skla zbarvená do hnědých, jantarových nebo žlutých tónů, protože zvyšují kontrast. Naopak šedé čočky pomáhají snížit intenzitu světla a jsou tak ideální při jasném počasí.
Zdroj: Media:list
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz