Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PACIENTI HRAJÍ O ČAS



Srdeční arytmie mají na svědomí pětkrát vyšší riziko cévní mozkové příhody, fibrilace síní je u 20 procent pacientů přímým důvodem mozkové mrtvice a smrti. Nemocných, kteří potřebují dlouhodobé léčení, stále přibývá. Pokud odstanou včas správné léky, mohou kvalitně žít řadu let.

„V současnosti musí indikovaný pacient nejdříve absolvovat antikoagulační léčbu tradičními léky na ředění krve, která snižuje srážlivost krve a zabraňuje vzniku sraženin," vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. „Teprve v případě neudržitelnosti můžeme předepsat NOAC."

Nejčastější příčina smrti

V Evropě každý rok zemře více než 500 tisíc lidí, a to i z mladší generace, na některou formu tromboembolismu, ischemických iktů se léčí asi 22 tisíc ročně. Cévní mozková příhoda je ve světě třetí nejčastější příčinou úmrtí. U nás postihne asi 40 tisíc osob ročně a více než čtvrtina z nich na ni zemře. A mnoho těch, kteří přežili, mají různě silné a nepříjemné postižení.

Warfarin má své výhody i nevýhody

Samozřejmě stále patří mezi léky, které zachraňují životy, ale má svá pravidla užívání a určité nevýhody - pacient musí dodržovat stravovací omezení a nejméně jednou za měsíc absolvovat Quick test. Warfarin se kromě prevence iktů u pacientů s fibrilací síní, ischemické srdeční choroby a u nemocných s mechanickou náhradou chlopně uplatňuje i v předcházení tromboembolismu v ortopedii, především po totální endoprotéze a při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy a plicní embolie. 

Nová orální antikoagulancia

Jsou to především čtyři léky, které jsou účinné, bezpečné, nenáročné, ale ne levné. Jejich síla se projevuje v nižším výskytu ischemických příhod a v bezpečnosti podávání. Ti, kteří je užívají, netrpí tolik krvácivými příhodami, ke kterým může dojít při přílišném zředění krve. Tyto moderní léky jsou například v sousedním Německu běžně dostupné.

„Chceme, aby byly k dispozici pro co nejvíce nemocných, ale obávám se," dodává prof. Linhart, „že debata o uvolňování preskripčních omezení se kvůli ekonomickým důsledkům pandemie Covid může výrazně zpomalit."


Moderní tzv. „NOAC" (nová orální antikoagulancia) jsou podle lékařů účinnější, bezpečnější a nenáročné. Přesto je užívá pouze 24 % pacientů s diagnózou fibrilace síní. Největší překážkou většímu rozšíření je fakt, že je lékaři nemohou napsat pacientům rovnou, ale až v „druhé linii, tedy až ve chvíli, kdy nevyhovují tradiční léky.


Nejen léčení, ale i prevence

NOAC znamenají nejen kvalitní léčbu, ale i významnou prevenci popisovaných nemocí, pokud jsou nasazeny včas.

„Pokud by všichni pacienti s fibrilací síní mohli užívat NOAC, ubyly by tisíce mozkových příhod a zdravotnictví by ušetřilo stovky tisíc, možná miliony korun," tvrdí MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. Nahrazení warfarinu u přibližně třetiny pacientů s fibrilací síní mělo podle statistik významný dopad na jejich zdraví a délku života. Rozšíření léčby tohoto typu podle něj brání neuskutečnění dohody o úhradě mezi zdravotními pojišťovnami, SÚKL a výrobci. 

Rychlé srdce

„Lidé riziko fibrilace síní někdy podceňují a nejdou k lékaři, mnozí o své diagnóze ani neví," říká PhDr. Ivana Plechatá, ředitelka organizace Průvodce pacienta.

Návštěvníci lékáren by se mohli dozvědět o projektu „Rychlé srdce", kde najdou řadu informací a zajímavostí o svých potížích se srdcem a samozřejmě i rad, jak jim čelit.


SEZNAM SPECIALIZOVANÝCH CENTER

Centra vysoce specializované péče o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním

naleznete na stránkách projektu „Rychlé srdce", který realizuje již druhým rokem nezisková organizace Průvodce pacienta, z.ú

ZDE


Mgr. Jana Ulíková

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME