
Srdeční arytmie mají na svědomí pětkrát vyšší riziko cévní mozkové příhody, fibrilace síní je u 20 procent pacientů přímým důvodem mozkové mrtvice a smrti. Nemocných, kteří potřebují dlouhodobé léčení, stále přibývá. Pokud odstanou včas správné léky, mohou kvalitně žít řadu let.
„V současnosti musí indikovaný pacient nejdříve absolvovat antikoagulační léčbu tradičními léky na ředění krve, která snižuje srážlivost krve a zabraňuje vzniku sraženin," vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti. „Teprve v případě neudržitelnosti můžeme předepsat NOAC."
Nejčastější příčina smrti
V Evropě každý rok zemře více než 500 tisíc lidí, a to i z mladší generace, na některou formu tromboembolismu, ischemických iktů se léčí asi 22 tisíc ročně. Cévní mozková příhoda je ve světě třetí nejčastější příčinou úmrtí. U nás postihne asi 40 tisíc osob ročně a více než čtvrtina z nich na ni zemře. A mnoho těch, kteří přežili, mají různě silné a nepříjemné postižení.
Warfarin má své výhody i nevýhody
Samozřejmě stále patří mezi léky, které zachraňují životy, ale má svá pravidla užívání a určité nevýhody - pacient musí dodržovat stravovací omezení a nejméně jednou za měsíc absolvovat Quick test. Warfarin se kromě prevence iktů u pacientů s fibrilací síní, ischemické srdeční choroby a u nemocných s mechanickou náhradou chlopně uplatňuje i v předcházení tromboembolismu v ortopedii, především po totální endoprotéze a při prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy a plicní embolie.
Nová orální antikoagulancia
Jsou to především čtyři léky, které jsou účinné, bezpečné, nenáročné, ale ne levné. Jejich síla se projevuje v nižším výskytu ischemických příhod a v bezpečnosti podávání. Ti, kteří je užívají, netrpí tolik krvácivými příhodami, ke kterým může dojít při přílišném zředění krve. Tyto moderní léky jsou například v sousedním Německu běžně dostupné.
„Chceme, aby byly k dispozici pro co nejvíce nemocných, ale obávám se," dodává prof. Linhart, „že debata o uvolňování preskripčních omezení se kvůli ekonomickým důsledkům pandemie Covid může výrazně zpomalit."
Moderní tzv. „NOAC" (nová orální antikoagulancia) jsou podle lékařů účinnější, bezpečnější a nenáročné. Přesto je užívá pouze 24 % pacientů s diagnózou fibrilace síní. Největší překážkou většímu rozšíření je fakt, že je lékaři nemohou napsat pacientům rovnou, ale až v „druhé linii, tedy až ve chvíli, kdy nevyhovují tradiční léky.
Nejen léčení, ale i prevence
NOAC znamenají nejen kvalitní léčbu, ale i významnou prevenci popisovaných nemocí, pokud jsou nasazeny včas.
„Pokud by všichni pacienti s fibrilací síní mohli užívat NOAC, ubyly by tisíce mozkových příhod a zdravotnictví by ušetřilo stovky tisíc, možná miliony korun," tvrdí MUDr. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku iHETA. Nahrazení warfarinu u přibližně třetiny pacientů s fibrilací síní mělo podle statistik významný dopad na jejich zdraví a délku života. Rozšíření léčby tohoto typu podle něj brání neuskutečnění dohody o úhradě mezi zdravotními pojišťovnami, SÚKL a výrobci.
Rychlé srdce
„Lidé riziko fibrilace síní někdy podceňují a nejdou k lékaři, mnozí o své diagnóze ani neví," říká PhDr. Ivana Plechatá, ředitelka organizace Průvodce pacienta.
Návštěvníci lékáren by se mohli dozvědět o projektu „Rychlé srdce", kde najdou řadu informací a zajímavostí o svých potížích se srdcem a samozřejmě i rad, jak jim čelit.
SEZNAM SPECIALIZOVANÝCH CENTER
Centra vysoce specializované péče o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním
naleznete na stránkách projektu „Rychlé srdce", který realizuje již druhým rokem nezisková organizace Průvodce pacienta, z.ú.
Mgr. Jana Ulíková
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.