
Onemocnění dásní je spojeno se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Čím závažnější je parodontóza, tím vyšší je riziko. Zjištění byla prezentována na kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) na konci srpna 2021. 1
Autorka studie, Dr. Giulia Ferrannini z Karolinska Institute ve švédském Stockholmu, uvedla: „Naše studie naznačuje, že programy zubního screeningu zahrnující pravidelné kontroly a vzdělávání o správné zubní hygieně mohou pomoci předcházet prvním a následným srdečním příhodám."
Švédská studie PAROKRANK dříve ukázala, že parodontitida byla výrazně častější u pacientů s infarktem poprvé ve srovnání s jejich zdravými vrstevníky stejného věku a pohlaví a žijícími ve stejné oblasti.2 Toto dlouhodobé sledování účastníků PAROKRANKU zkoumalo, zda přítomnost onemocnění dásní, a to jak u pacientů s infarktem, tak u jejich zdravých vrstevníků, souvisela se zvýšeným rizikem nových kardiovaskulárních příhod v průběhu času.
Analýza zahrnovala 1587 účastníků s průměrným věkem 62 let. Účastníci podstoupili zubní vyšetření v letech 2010 až 2014: 985 bylo klasifikováno jako zdraví, 489 mělo středně těžkou parodontitidu a 113 mělo těžkou parodontitidu. Účastníci byli sledováni kvůli výskytu kardiovaskulárních příhod a úmrtí. Primárním cílovým parametrem byl souhrn úmrtí ze všech příčin, nefatálního srdečního záchvatu nebo mrtvice nebo závažného srdečního selhání. Následná data byla sbírána do konce roku 2018 ze švédských národních registrů úmrtí a pacientů.
Během průměrného sledování 6,2 roku došlo k 205 událostem primárního cílového parametru. V celkové kohortě měli účastníci s parodontózou na počátku o 49 % vyšší pravděpodobnost primárního cílového parametru ve srovnání se zdravými dásněmi. Pravděpodobnost primárního cílového parametru stoupala s rostoucí závažností onemocnění dásní.
„Riziko výskytu kardiovaskulárních příhod během sledování bylo vyšší u účastníků s parodontitidou, přičemž se zvyšovalo souběžně se závažností. To bylo zvláště patrné u pacientů, kteří již prodělali infarkt myokardu, "vysvětlila Dr. Ferrannini.
„Předpokládáme, že poškození parodontálních tkání u lidí s onemocněním dásní může usnadnit přenos zárodků do krevního oběhu. To by mohlo urychlit škodlivé změny na cévách a/nebo zesílit systémový zánět, který je pro cévy škodlivý," konstatovala dále Dr. Ferrannini.
A uzavřela: „Je důležité zdůraznit, že kvalita péče ve Švédsku je vysoká, což potvrzuje celkově nízký počet celkových událostí během sledování. Navzdory tomu byla onemocnění dásní spojena se zvýšenou pravděpodobností kardiovaskulárních onemocnění nebo úmrtí. "
Zdroj: Tiskové oddělení ESC
Reference:
1. Abstrakt: Parodontitida a kardiovaskulární výsledek - prospektivní pokračování kohorty PAROKRANK.
2 . Rydén L, Buhlin K, Ekstrand E, de Faire U, Gustafsson A, Holmer J, Kjellström B, Lindahl B, Norhammar A, Nygren Å, Näsman P, Rathnayake N, Svenungsson E, Klinge B. Periodontitis Increases the Risk of a First Myocardial Infarction: A Report From the PAROKRANK Study. Circulation. 2016 Feb 9;133(6):576-83. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.115.020324. Epub 2016 Jan 13. PMID: 26762521.
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz