O rezistenci na antibiotika a jejich nadužívání se ví už poměrně dlouho. Tyto informace mají nejen lékaři a lékárníci, ale i poučení laici. V současné době se objevuje projekt SZÚ nazvaný Prevence antibiotické rezistence.
Možná přichází v poměrně nešťastné době, kdy lékárníci stále ještě nemají k dispozici dostatečné množství některých antibiotik. Na druhé straně je třeba připomenout, že na následky antibiotické rezistence zemře v Evropě každý rok více než 35 tisíc osob, a například v roce 2019 to bylo v celosvětovém rámci 1,27 milionů úmrtí, které způsobily bakterie rezistentní na antibiotika. A že je tedy žádoucí, aby o tomto problému vědělo co nejvíce lékařů a co nejvíce pacientů, kteří vyžadují antibiotika na každou nemoc.
.........................
Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci 18. - 24. 11. 2023
World AMR Awareness Week (WAAW) je celosvětová kampaň, jejímž cílem je zvýšit povědomí a porozumění o antimikrobiální rezistenci (AMR) a propagovat osvědčené postupy mezi zúčastněnými stranami One Health s cílem snížit výskyt a šíření infekcí rezistentních vůči lékům.
WAAW se slaví každý rok od 18. do 24. listopadu.
Tématem pro WAAW 2023 je „Společná prevence antimikrobiální rezistence ", stejně jako tomu bylo v roce 2022. Protože antibiotická rezistence je hrozbou pro lidi, zvířata, rostliny a životní prostředí.
Ovlivňuje nás všechny.
https://www.who.int/campaigns/world-amr-awareness-week/2023
.........................
Dejme tedy slovo odborníkům:
MUDr. Barbora Macková, MHA, ředitelka Státního zdravotnického ústavu:
„Proti tomu, aby ATB ztrácela sílu, musíme spolupracovat s veřejností a s odborníky. Především s praktickými lékaři, kteří mohou v první linii čelit tlakům neinformovaných pacientů na předepsání léku, které na jeho nemoc nezabírají. Stejné informace se pacienti mohou dozvědět i v lékárnách. ATB mají svou nezastupitelnou roli, ale nesmějí být užívána zbytečně a nesprávně."
MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka:
„Ze své praxe musím potvrdit fakt, že nemoci pacientů, s nimiž se setkáváme v našich ordinacích, mají obvykle virový původ, a většina z nich je tzv. samoúzdravných. Samozřejmě může dojít ke zhoršení stavu, a potom je třeba vybrat správnou cestu. Lékař by měl pacientovi vše srozumitelně a otevřeně vysvětlit, pochopitelně v souvislosti se zdravotní gramotností toho kterého jedince, že virózu antibiotika vyléčit nedokážou. Pomoci v indikaci mohou přímo v ordinaci i některé testy - antigenní, CRP. Nejsou sice stoprocentní, ale základní informaci poskytnou."
Některé bakteriální infekce mohou způsobit závažná onemocnění. Ačkoliv lékaři přistupují k antibiotické léčbě velmi obezřetně, některá bakteriální onemocnění bez ní vyléčit nelze.
„V tomto případě je velmi důležité antibiotickou léčbu nasadit v dostatečných dávkách a při jejím užívání dodržet předepsané intervaly mezi jednotlivými dávkami, které doporučil lékař. Jestliže dávku omylem vynecháte, vezměte si co nejrychleji další dávku a pokračujte dle předpisu," radí PharmDr. Ivana Lánová.
„Někdy se stává, že se cítíme lépe a léčbu bychom rádi ukončili. Když to však sám lékař nedoporučí, je nutné léčbu řádně dokončit. Je to z toho důvodu, že některé bakterie i přes pocit zlepšení stavu mohou v těle stále přežívat, což by mohlo vést k tomu, že se infekce navrátí. Právě takto lze vybudovat i antibiotickou rezistenci," doplňuje Dr. Lánová, vedoucí lékárnice a odborná konzultantka BENU lékáren.
MUDr. Marek Štefan, MBA, Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny FN Motol v Praze:
„Zásady racionální léčby antibiotiky, které jsou prevencí ATB rezistence, platí pro lékaře i pro uživatele těchto léků: v první řadě - nepoužívat je, pokud není přítomná bakteriální infekce. Lékaři by měli, pokud je to možné, předepisovat antibiotika s co nejužším spektrem, aby se co nejméně ovlivnily ,přátelské' bakterie. Dávka léku musí být dostatečná, důležitý je i správný interval mezi jednotlivými dávkami. V posledních letech se zároveň doporučuje zbytečně neprodlužovat délku antibiotické léčby; čím déle se léčí antibiotiky, tím víc si na ně bakterie jakoby zvykají a odolávají jim."
MVDr. Aneta Pierzynová, Česká platforma antibiotické rezistence:
„Měli bychom se vážně zamyslet nad propojením zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Ke vzniku a šíření rezistence na antibiotika přispívá i jejich používání ve veterinární medicíně a v zemědělství. I pacienti užívající antibiotika vylučují do odpadních vod nejen zbytky těchto léků, ale i bakterie, které jsou vůči nim odolné. Zbytky ATB ve vodě a v půdě mohou vytvářet tlak na rozvoj rezistentních kmenů bakterií. Technologie čistíren odpadních vod neumějí rozlišit běžné bakterie od odolných, a tak tyto odolné tady mají dokonce ještě vyšší potenciál množení a často se dostávají i do povrchových vod a do půdy."
Cíle projektu
Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence, který byl podpořen grantem z Fondů EHP, je Státní zdravotní ústav. Cílem je v rámci Evropy snížit do roku 2030 celkovou spotřebu antibiotik (ve srovnání s rokem 2019) o 20 procent. Je třeba preferovat antibiotika skupiny „access" - úzkospektrá s relativně málo nežádoucími účinky, a také se pokusit snížit výskyt infekcí krevního řečiště vybranými bakteriemi rezistentními na určitá antibiotika, a to o 5 až 15 procent (s ohledem na konkrétní typ).
Jak je to ve světě?
Vřecku, v Portugalsku, v Rumunsku nebo na Kypru je možné si některé antibiotika volně koupit, a tyto země proto mají vysoký výskyt rezistentních bakterií. Naopak Norsko, Finsko, Irsko a Holandsko si přístup k antibiotikům regulují. Takže u nás, kde jsou tyto léky na předpis, je hlavní tíha problému na lékařích a na jejich časových i jiných schopnostech edukování pacientů.
Mgr. Jana Ulíková
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.