Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ONE HEALTH – JEDNO ZDRAVÍ



O rezistenci na antibiotika a jejich nadužívání se ví už poměrně dlouho. Tyto informace mají nejen lékaři a lékárníci, ale i poučení laici. V současné době se objevuje projekt SZÚ nazvaný Prevence antibiotické rezistence.

Možná přichází v poměrně nešťastné době, kdy lékárníci stále ještě nemají k dispozici dostatečné množství některých antibiotik. Na druhé straně je třeba připomenout, že na následky antibiotické rezistence zemře v Evropě každý rok více než 35 tisíc osob, a například v roce 2019 to bylo v celosvětovém rámci 1,27 milionů úmrtí, které způsobily bakterie rezistentní na antibiotika.  A že je tedy žádoucí, aby o tomto problému vědělo co nejvíce lékařů a co nejvíce pacientů, kteří vyžadují antibiotika na každou nemoc.

.........................

Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci 18. - 24. 11. 2023
World AMR Awareness Week (WAAW) je celosvětová kampaň, jejímž cílem je zvýšit povědomí a porozumění o antimikrobiální rezistenci (AMR) a propagovat osvědčené postupy mezi zúčastněnými stranami One Health s cílem snížit výskyt a šíření infekcí rezistentních vůči lékům. 
WAAW se slaví každý rok od 18. do 24. listopadu.
Tématem pro WAAW 2023 je „Společná prevence antimikrobiální rezistence ", stejně jako tomu bylo v roce 2022. Protože antibiotická rezistence je hrozbou pro lidi, zvířata, rostliny a životní prostředí. 
Ovlivňuje nás všechny.
https://www.who.int/campaigns/world-amr-awareness-week/2023

.........................

 

 

Dejme tedy slovo odborníkům:

MUDr. Barbora Macková, MHA, ředitelka Státního zdravotnického ústavu:

„Proti tomu, aby ATB ztrácela sílu, musíme spolupracovat s veřejností a s odborníky. Především s praktickými lékaři, kteří mohou v první linii čelit tlakům neinformovaných pacientů na předepsání léku, které na jeho nemoc nezabírají. Stejné informace se pacienti mohou dozvědět i v lékárnách. ATB mají svou nezastupitelnou roli, ale nesmějí být užívána zbytečně a nesprávně."

MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka:

„Ze své praxe musím potvrdit fakt, že nemoci pacientů, s nimiž se setkáváme v našich ordinacích, mají obvykle virový původ, a většina z nich je tzv. samoúzdravných. Samozřejmě může dojít ke zhoršení stavu, a potom je třeba vybrat správnou cestu. Lékař by měl pacientovi vše srozumitelně a otevřeně vysvětlit, pochopitelně v souvislosti se zdravotní gramotností toho kterého jedince, že virózu antibiotika vyléčit nedokážou. Pomoci v indikaci mohou přímo v ordinaci i některé testy - antigenní, CRP. Nejsou sice stoprocentní, ale základní informaci poskytnou."

Některé bakteriální infekce mohou způsobit závažná onemocnění. Ačkoliv lékaři přistupují k antibiotické léčbě velmi obezřetně, některá bakteriální onemocnění bez ní vyléčit nelze.

„V tomto případě je velmi důležité antibiotickou léčbu nasadit v dostatečných dávkách a při jejím užívání dodržet předepsané intervaly mezi jednotlivými dávkami, které doporučil lékař. Jestliže dávku omylem vynecháte, vezměte si co nejrychleji další dávku a pokračujte dle předpisu," radí PharmDr. Ivana Lánová

„Někdy se stává, že se cítíme lépe a léčbu bychom rádi ukončili. Když to však sám lékař nedoporučí, je nutné léčbu řádně dokončit. Je to z toho důvodu, že některé bakterie i přes pocit zlepšení stavu mohou v těle stále přežívat, což by mohlo vést k tomu, že se infekce navrátí. Právě takto lze vybudovat i antibiotickou rezistenci," doplňuje Dr. Lánová, vedoucí lékárnice a odborná konzultantka BENU lékáren.

MUDr. Marek Štefan, MBA, Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny FN Motol v Praze:

„Zásady racionální léčby antibiotiky, které jsou prevencí ATB rezistence, platí pro lékaře i pro uživatele těchto léků: v první řadě - nepoužívat je, pokud není přítomná bakteriální infekce. Lékaři by měli, pokud je to možné, předepisovat antibiotika s co nejužším spektrem, aby se co nejméně ovlivnily ,přátelské' bakterie. Dávka léku musí být dostatečná, důležitý je i správný interval mezi jednotlivými dávkami. V posledních letech se zároveň doporučuje zbytečně neprodlužovat délku antibiotické léčby; čím déle se léčí antibiotiky, tím víc si na ně bakterie jakoby zvykají a odolávají jim."

MVDr. Aneta Pierzynová, Česká platforma antibiotické rezistence:

„Měli bychom se vážně zamyslet nad propojením zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Ke vzniku a šíření rezistence na antibiotika přispívá i jejich používání ve veterinární medicíně a v zemědělství. I pacienti užívající antibiotika vylučují do odpadních vod nejen zbytky těchto léků, ale i bakterie, které jsou vůči nim odolné. Zbytky ATB ve vodě a v půdě mohou vytvářet tlak na rozvoj rezistentních kmenů bakterií. Technologie čistíren odpadních vod neumějí rozlišit běžné bakterie od odolných, a tak tyto odolné tady mají dokonce ještě vyšší potenciál množení a často se dostávají i do povrchových vod a do půdy."

Cíle projektu

Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence, který byl podpořen grantem z Fondů EHP, je Státní zdravotní ústav. Cílem je v rámci Evropy snížit do roku 2030 celkovou spotřebu antibiotik (ve srovnání s rokem 2019) o 20 procent. Je třeba preferovat antibiotika skupiny „access" - úzkospektrá s relativně málo nežádoucími účinky, a také se pokusit snížit výskyt infekcí krevního řečiště vybranými bakteriemi rezistentními na určitá antibiotika, a to o 5 až 15 procent (s ohledem na konkrétní typ).

Jak je to ve světě?

Vřecku, v Portugalsku, v Rumunsku nebo na Kypru je možné si některé antibiotika volně koupit, a tyto země proto mají vysoký výskyt rezistentních bakterií. Naopak Norsko, Finsko, Irsko a Holandsko si přístup k antibiotikům regulují. Takže u nás, kde jsou tyto léky na předpis, je hlavní tíha problému na lékařích a na jejich časových i jiných schopnostech edukování pacientů.

Mgr. Jana Ulíková

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME