Proočkovanost české populace v posledních letech postupně klesala, a to v podstatě u všech povinných očkování. A obdobný trend byl i u vakcín nepovinných. Vlivem koronavirové pandemie došlo v některých případech k dalšímu prohloubení tohoto stavu, zejména vlivem odsouvání termínů.

„Pandemie oddálila některá přeočkování, jako např. proti klíšťové meningoencefalitidě," vysvětluje MUDr. Igor Karen, místopředseda pro profesní záležitosti SVL ČLS JEP.

Byť se názory na rozvolnění očkovacích schémat různí, je důležité nenechat proočkovanost společnosti klesnout pod určitou hranici, aby se nevrátila závažná infekční onemocnění. Pandemie COVID-19 je aktuálně v chronické fázi, ordinace lékařů jsou připraveny. Je ideální situace pro návrat k očkování. Zároveň probíhají intenzivní přípravy na možnou podzimní vlnu koronaviru a úspěšným směrem se vyvíjí akcelerovaný výzkum kandidátních vakcín na COVID-19. Výsledky by mohly být k dispozici již na přelomu letošního roku. 

„V případě, že nebudeme očkovat, sníží se celková proočkovanost, tedy kolektivní ochrana. Nemoci, proti kterým očkujeme, nevymizely, děti mohou onemocnět - především černým kašlem, závažnou hemofilovou infekcí, závažnou pneumokokovou infekcí, zkušenost máme již i s epidemií spalniček," vysvětluje MUDr. Alena Šebková, předsedkyně OSPDL ČLS JEP. Intervaly očkování jsou totiž nastaveny tak, aby si organismus vytvořil optimální množství protilátek, tedy optimální ochranu. V případě, že intervaly nejsou dodrženy, účinnost očkování může klesat. 

Paradoxně období koronavirové krize, kdy děti nechodily a mnohé nadále nechodí do kolektivu, je v mnohém i přínosná. V době epidemie a mimořádných opatření, kdy byla uzavřena školská zařízení, omezeny pobyty v kolektivu, došlo k významnému poklesu nemocnosti. Nyní je tedy vhodný čas k očkování - děti jsou zdravé, odpočaté a bez příznaků infekčních onemocnění. 

„Od 1. 5. 2020 je nepovinné očkování proti meningokoku zařazeno mezi ta, která jsou hrazená z veřejného zdravotního pojištění," uvedla na online tiskové konferenci MUDr. Alena Šebková. 

Pět důvodů MUDr. Aleny Šebkové pro očkování:

1. Udržení vysokého stupně proočkovanosti, a tím zachování kolektivní ochrany a zabránění vzniku epidemií.

2. Ochrana jedince před závažnou, očkováním preventabilní, nemocí.

3. Zachování dostatečné účinnosti očkování z důvodu optimálního vytvoření protilátek a tudíž dostatečné ochrany.

4. Prevence závažných průběhů onemocnění při možném souběhu COVID-19 a preventabilní nemoci.

5. „Ideální doba" z hlediska aktuálního zdravotního stavu dětí.

Příprava na případnou 2. vlnu koronavirové nákazy

Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) se již připravuje na případnou „podzimní vlnu COVID-19" a vyzývá lékaře, aby si vytvořili rezervu ochranných osobních pomůcek na čtyřtýdenní provoz.

„Všechny kroky pro primární péči koordinujeme s Ministerstvem zdravotnictví ČR a se sesterskou organizací Sdružení praktických lékařů ČR," doplňuje MUDr. Karen.

„Lékařům primární péče by se nemělo v době epidemie jen nařizovat, ale měli by mít poradní hlas. Pokud hovoříme o budoucnosti, bylo by určitě lepší být na takovou situaci alespoň trochu připraveni," mluví o nutnosti dialogu MUDr. Šebková. 

„Vlivem koronavirové pandemie a jejímu možnému návratu na podzim letošního roku jsme svědky nárůstu poptávky po očkovacích látkách v EU. V mnoha případech výrobci zaznamenávají převis poptávky nad možnými výrobními kapacitami. Proto je nyní nezbytné, aby Ministerstvo zdravotnictví ČR a další úřady koordinovaly potřeby České republiky nejen s výrobci, ale také s dalšími evropskými státy, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství očkovacích látek pro ohrožené skupiny obyvatelstva," vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel AIFP. 

Nové vakcíny, obdobně jako všechny nové léky, procházejí velmi přísným preklinickým a klinickým hodnocením.

Než se vakcína dostane k pacientům, absolvuje čtyři fáze testování.

Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly Správné klinické praxe, pod kontrolou odborníků a lékařů.

Všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána.

Samotná registrace vakcíny před příchodem na trh je dále posuzována nezávislými regulačními autoritami.

Kdy bude dostupná vakcína proti COVID-19?

Světová zdravotnická organizace k 30. květnu 2020 evidovala 10 potenciálních vakcín v klinickém hodnocení a 121 v hodnocení preklinickém stadiu vývoje.

Například:

Společnost Astra Zeneca oznámila spolupráci s University of Oxford na vývoji potenciálně úspěšné kandidátní rekombinantní adenovirové vakcíny zaměřené na prevenci infekce COVID-19. Vakcína je ze všech vyvíjených kandidátních vakcín nejdále, a to ve 2. až 3. fázi klinického hodnocení.

Společnost Pfizer spolupracuje na vývoji vakcíny proti COVID-19 se společností BioNTech. Čtyři kandidátní vakcíny již vstoupily do fáze 1/2 klinického hodnocení, a to v EU i USA. Testované vakcíny jsou založeny na bázi mRNA, přičemž každá z nichž je jinou kombinací mRNA a cílového „koronavirového" antigenu. Vakcíny mRNA fungují na principu ovlivňování RNA (genetické informace) tak, že buňky v těle začnou produkovat proteinové antigeny stimulující imunitní systém. Vyvolávají tak imunitní odpověď vůči vakcínovému antigenu. Pfizer je připraven do konce roku 2020 distribuovat milióny dávek vakcíny, pokud budou všechny testy úspěšné a proběhne zrychlená registrace.

Společnost Sanofi ve spolupráci s Úřadem pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj (BARDA) využívá svou předchozí práci na vývoji vakcíny proti SARS, aby urychlila vývoj nové vakcíny proti COVID-19 s využitím své technologie rekombinantní DNA. Spolupracuje s firmou Translate Bio na vývoji nové mRNA vakcíny. Sanofi a GSK také podepsaly dohodu o záměru vyvinout adjuvovanou vakcínu proti COVID-19 s využitím inovativní technologie od obou společností: Sanofi přispěje svým S-proteinovým COVID-19 antigenem, který je založen na technologii rekombinantní DNA, a GSK svou osvědčenou pandemickou adjuvantní technologií.

Společnost GSK mimo jiné poskytne své adjuvantní technologie společnostem a institucím se slibnými kandidátními vakcínami proti COVID-19. Adjuvancia dokáží zvýšit imunitní reakci organismu a zároveň snižují množství vakcínového proteinu požadované na jednu očkovací dávku. To umožňuje vyrábět více dávek vakcíny aochránit tak mnohem více lidí. Tento efekt byl potvrzen během poslední chřipkové epidemie a může sehrát důležitou roli také v době celosvětové koronavirové pandemie. Společnost se zavázala vyrobit do roku 2021 miliardu dávek své adjuvantní vakcíny.

Zdroje: Tisková konference AIFP, 4. 6. 2020, tisková zpráva AIFP, https://www.aifp.cz/cs/