
Na nejčastější otázky kolem souvislosti virové infekce SARS-CoV-2 a zdraví našich očí odpovídá prim. MUDr. Martin Choleva z oční kliniky Lexum.
Jak se covid-19 šíří prostřednictvím očí?
Vstupní branou pro jakékoli infekce jsou jako nejzranitelnější místo sliznice. Kromě úst a nosohltanu to je i oční spojivka. Virus se kapénkami nebo dotekem dostane do spojivkového vaku, přes slzné odvodné cesty se pak dostává do nosohltanu, kde může být nadechnut až do plic. Zpočátku se předpokládalo, že oko bude jednou z hlavních bran pro koronavirus. Nyní již víme, že tomu tak není - touto cestou dochází k přenosu zřejmě pouze v řádu jednotek procent.
Nicméně i přes to je důležité dodržovat obecná doporučení: nesahat si na oči - pokud ruce skutečně nemáme právě teď důkladně umyté.
Škodí roušky očím?
Roušky mohou způsobit zhoršení potíží u pacientů s tzv. syndromem suchých očí, který se projevuje nepříjemnými pocity - pálením, řezáním očí, a paradoxně také vyšším slzením. V těchto případech je vhodné používat tzv. umělé slzy, ideálně bez konzervačních látek. Umělé slzy můžete bez receptu zakoupit v lékárně.
Tato doporučení neplatí pouze ve vztahu ke covid-19, ale ke všem infekčním onemocněním horních cest dýchacích.
Chrání nás brýle?
Jako částečná bariéra přenosu infekčních onemocnění (včetně onemocnění covid-19) skutečně brýle do jisté míry slouží. Brání nám mimoděčnému protření si oka, současně částečně chrání oko před přímým zasažením infikovanými kapénkami. Nevýhodou brýlí při nošení roušek je však jejich mlžení - a následná nutnost manipulace s brýlemi, aniž bychom si mohli předtím ruce umýt. Je proto vhodné ošetřovat v tuto dobu pravidelně brýle profesionálními přípravky, které mlžení brání nebo alespoň významně snižují. Zakoupit je lze v optikách.
MUDr. Martin Choleva je primářem Centra léčby katarakty a předního segmentu a manažer oční kliniky Lexum v Ostravě. Členem chirurgického týmu ostravské oční kliniky Lexum je od roku 2005 a jen zde provedl již přes 20 000 operací šedého zákalu. Zaměřuje se hlavně na chirurgii čočky (šedý zákal, vetchozrakost, vysoké refrakční vady) a plastickou chirurgii v rámci očního lékařství. V letech 2002 a 2003 asistoval při vývoji přístroje pro tzv. studenou fakoemulzifikaci. Ve své publikační činnosti se věnuje novým trendům v oftalmologii a problematice multifokálních čoček. Je členem České oftalmologické společnosti, České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie, European Society of Cataract and Refraktive Surgery, České lékařské komory a České vitreoretinální společnosti.
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz