OBRAZY SI „ŘEKNOU“, JAK SE NA NĚ MÁ ČLOVĚK DÍVAT



Výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) pomůže i při pochopení duševních onemocnění. Moc obrazů, hluboce zasáhnout mysl svých diváků, je tradičně předmětem zájmu historiků umění, estetiků, ale také psychologů. Současné experimentální přístupy, především zobrazování mozku funkční magnetickou rezonancí otevírají nové perspektivy poznání toho, jak nejen umělecká díla, ale například také mediální obrazy, působí na mozek a lidskou mysl, a tím ovlivňují nejen naše duševní stavy, ale též konání. Právě touto problematikou se zabývá vědecká pracovní skupina Obraz, mysl a mozek v NUDZ.

Přínos i na medicínském poli

Cílem naší činnosti je teoretický a experimentální výzkum neurálních a psychologických pochodů, které se podílejí na vzniku zkušenosti při sledování vizuálních uměleckých děl, ale i jiných typů obrazů, např. mediálních. Takový výzkum je přínosný i z hlediska psychiatrie: abnormality ve vnímání a kognitivních i emočních mechanismech zpracování obrazu zachycené psychologickými a neurozobrazovacími metodami totiž charakterizují různé duševní poruchy, a jejich studium tak přispívá k lepšímu porozumění podstatě duševních nemocí a jejich diagnostiky. Další významnou souvislost a rozsáhlé výzkumné pole představuje působení mediálních obrazů (obrazo-textů), jimiž jsme zahlceni, na lidskou psychiku a potenciálně rozvoj duševní poruchy," říká doc. PhDr. Ladislav Kesner, Ph.D., vedoucí pracovní skupiny. 

Úsilí zjistit, co se děje v divákovi při tom, když oceňuje nějaký předmět jako esteticky působivý, můžeme sledovat již od dob britského empirismu. Mimořádný posun pak umožnilo zapojení experimentálních přístrojů, které jsou schopny naměřit biologické odezvy na konkrétní umělecká díla. Vědci z pracovní skupiny v Národním ústavu duševního zdraví tak nejčastěji využívají funkční magnetickou rezonanci v kombinaci s eye-trackerem - přístrojem, který zaznamenává pohyb očí diváka při vnímání obrazu. Díky těmto technologiím například v jednom ze starších výzkumů zjistili, že diváci se zaměřují na jiná místa stejného výjevu zachyceného na obrazu a na zdrojové fotografii, podle níž byl obraz namalován. Vědci tedy zkoumali, nakolik to koresponduje se záměrem malíře určitá místa na obraze zvýraznit, a také prostředky, které k dosažení tohoto cíle nejlépe fungují. 

Obrazy si „řeknou", jak budou vnímány

V navazujících studiích se pokoušíme potvrdit teorii, že pokud tvůrce obrazu dokáže pozornost diváka přitáhnout na začátku jeho „putování" obrazem do míst s určitou významotvornou hodnotou, bude tímto vstupním bodem ovlivněno jeho následné prohlížení, nebo ve výsledku i jeho reakce na obraz," vysvětluje docent Kesner.

Vědci z NUDZ také experimentálně potvrdili teorii pohledu, kterou zavedl psychoanalytik Jacques Lacan. Tato teorie říká, že obraz, na který se díváme, do určité míry sám určuje, jakým pohledem na něj budeme pohlížet.

Při experimentálním ověření předkládali vědci dobrovolníkům dvojice portrétů - jeden s přímým a druhý s odvráceným pohledem na diváka. Experiment prokázal, že se u každého typu portrétu v mozku aktivují jiná centra, která ovlivňují, jak je obraz vnímán. „Přímý pohled portrétovaných postav diváky skutečně donutil k sociálně angažovanějšímu pohledu, vyvolal v nich větší zaujetí dívat se postavám do očí a na ústa, a tak připravoval diváky k případné interakci obdobně jako s živým člověkem," shrnuje docent Kesner. 


doc. PhDr. Ladislav Kesner, Ph.D. absolvoval filozofickou fakultu UK v Praze a post-doktorské studium na University of California v Berkeley. V NUDZ vede výzkumnou skupinu Obraz, mysl, mozek; přednáší na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. Předtím mj. působil jako kurátor a náměstek ředitele Národní galerie v Praze, na University of Chicago a Humboldtově Univerzitě v Berlíně. Ve své vědecké práci se aktuálně zabývá teorií umění a obrazu, vnímáním obrazů a jejich psychologickými účinky a empirickým zkoumání působení obrazů s využitím neurozobrazovacích metod.


Zpět

DOPORUČUJEME

Inca Collagen Petit Drill Nové vinařství Sedatif Kongresy Alphega Družstvo lékáren Instagram

OBSAH

PROFI

LZE ZMÍRNIT POTÍŽE SPOJENÉ S NOŠENÍM ROUŠEK A RESPIRÁTORŮ? SUCHÝ KAŠEL U DĚTÍ MUŽI SI ČASTO NEUVĚDOMUJÍ DŮLEŽITOST KOLAGENU KALEIDOSKOP HOMEOPATIE ZA TÁROU: KONEČNĚ ZÁŘÍ A RÝMA KOUKÁ Z TVÁŘÍ ZAJÍMALO NÁS... CO SKRÝVAJÍ LESNÍ PLODY II. ESENCIÁLNÍ FOSFOLIPIDY V LÉČBĚ PATOLOGIE JATER PRVNÍ VOLBA LÉKÁRNÍKA 2020: KATEGORIE VITAMINY PRO TĚHOTNÉ NOVINKY Z LÉKÁRENSKÉHO SORTIMENTU MODERNÍ LÉČBA REVMATOIDNÍ ARTRITIDY: PACIENTI TRÁVÍ MINIMUM ČASU V NEMOCNICÍCH A DŘÍVE SE VRACEJÍ DO PRACOVNÍHO I BĚŽNÉHO ŽIVOTA UKÁZKA Z PORTÁLU EDUCOMM: ESENCIÁLNÍ FOSFOLIPIDY V LÉČBĚ PATOLOGIE JATER I S ROSTLINAMI CVIČÍ HORMONY TOP 5 ČLÁNKŮ SRPNA 2020 NOVINKY Z PORTÁLU EDUCOMM 9-2020 KNIŽNÍ NOVINKY NEZASTUPITELNÁ ROLE LÉKÁRNÍKA VE FARMAKOTERAPII PACIENTA NA SEZÓNU AKUTNÍCH RESPIRAČNÍCH INFEKCÍ JE TŘEBA SE PŘIPRAVIT SEZONNÍ PRODUKTOVÉ TIPY JE VŽDY NUTNÁ LOKÁLNÍ TERAPIE S ANALGETICKOU SLOŽKOU NA LÉČBU HEMOROIDÁLNÍHO ONEMOCNĚNÍ? PRVNÍ VOLBA LÉKÁRNÍKA 2020: KATEGORIE BOLEST V KRKU U DĚTÍ NEMOC MNOHA TVÁŘÍ BIODYNAMICKÉ SVĚTLO POMÁHÁ SENIORŮM SOUTĚŽNÍ HRA ZPÁTKY DO ŠKOLY KOMPLETNÍ VÝSLEDKY PRŮZKUMU PRVNÍ VOLBA LÉKÁRNÍKA 2020

RELAX

VIROVÁ NEBO BAKTERIÁLNÍ INFEKCE? NÁPLASTI DO KAŽDÉ RODINY VYHODNOCENÍ KOSMETICKÉ PÉČE SÉBIONEX KOŇSKÁ SÍLA V KLOUBNÍ VÝŽIVĚ CANVIT MOBILITA S JABLEČNOU PŘÍCHUTÍ INFORMAČNÍ PORTÁL NZIP ORGÁNY PODLE MĚSÍCŮ PRŮZKUM CHOVÁNÍ V DOBĚ KARANTÉNY LIDÉ NEROZPOZNÁVAJÍ PŘÍZNAKY DEHYDRATACE. ZA ÚNAVOU A BOLESTÍ HLAVY HLEDAJÍ JINÉ PŘÍČINY STRMÝ NÁRŮST V PRODEJI ANTIPSYCHOTIK, PŘEKVAPIVĚ NÍZKÝ U LÉKŮ NA ÚZKOST O NAŠEM PO VAŠEM: VOJTĚCH BERNATSKÝ UKÁZKA Z KNIŽNÍ NOVINKY NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
Ochrana osobních údajů
©2015-20 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz