Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



OBEZITA A IMUNITA



MUDr. Zlatko Marinov

Metabolická poradna MedaFit, Penta Clinic Praha

 

Obezita vzniká při takovém zmnožení tukové tkáně, které vede k rozvoji patofyziologických procesů. V klinické praxi se nejčastěji setkáváme s běžnou obezitou, která představuje chronické onemocnění s kardiometabolickými, genomově-imunologickými a psychosociálními následky. Běžná obezita se vyznačuje pozvolným nástupem a k jejímu rozvoji je nutná kombinace proobezitogenního genomu a nepřiměřeně zvýšeného příjmu potravy vzhledem k energetickému výdeji v obezitogenním prostředí. Jedná se o progresivní epidemické onemocnění, které postihuje přibližně čtvrtinu populace.

Vliv obezity na složky imunitního systému

Vrozená imunita: Malnutrice vitaminů rozpustných v tucích. Zvýšení počtu monocytů a neutrofilů, aktivace makrofágů především ve viscerální tukové tkáni. Narušení funkce Natural Killer (NK) buněk  - snížená schopnost likvidace virových a nádorových buněk, chronicky zvýšený leptin.

Adaptivní imunita: Snížená proliferace T- a B-lymfocytů, změny v poměru CD4+/CD8+ T-buněk, omezená produkce protizánětlivých cytokinů.

Imunitní dysregulace: Zhoršená odpověď na očkování, zvýšené riziko infekcí a horší hojení ran. Zvýšená reaktivita u astma bronchiale.

OBEZITA JAKO CHRONICKÝ ZÁNĚTLIVÝ STAV

Tuková tkáň není jen zásobárnou energie, ale i aktivní endokrinní orgán produkující adipokiny a cytokiny. U obezity dochází k infiltraci tukové tkáně prozánětlivými imunitními buňkami (makrofágy M1, T-lymfocyty, B-lymfocyty), což vede k mírnému chronickému zánětu (hs CRP ≥ 1 mg/l ). Změna rovnováhy mezi protizánětlivými a prozánětlivými adipokiny (pokles adiponektinu, vzestup leptinu, TNF-α, IL-6). Oxidační stres v hypertrofické tukové tkáni a produkce reaktivních forem kyslíku při spánkové apnoi prohlubuje mechanismus apoptózy a tkáňového poškození.

Klinické důsledky zánětlivé aktivace u obezity

  • Chronická zánětlivá reakce

Obezita způsobuje dlouhodobý, mírný zánět v těle, zejména v tukové tkáni, kde dochází k infiltraci prozánětlivých imunitních buněk a ke zvýšené produkci zánětlivých cytokinů. Tato chronická zánětlivá aktivace (hs CRP ≥ 2 mg/l ) je základem pro rozvoj inzulinové rezistence, metabolického syndromu, diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. 85% diabetiků 2. typu a 80% nemocných s chronickým kardivaskulárním onemocněním má obezitu.

  • Narušení funkce imunitních buněk

Obezita mění složení i funkci imunitních buněk. Dochází ke snížení aktivity přirozených NK buněk, které jsou klíčové pro obranu proti virovým infekcím a nádorům. Dlouhodobě zvýšená hladina leptinu, typická pro obezitu, může paradoxně snížit cytotoxicitu NK buněk, což zvyšuje náchylnost k infekcím a zvyšují riziko rozvoje nádorů v průměru o 30-50% a dvoj až trojnásobně u nádorů jícnu, tlustého střeva, prsu, endometria a ledvin.

  • Snížená účinnost očkování a horší průběh infekcí

Obézní jedinci mají prokazatelně horší odpověď na očkování (například proti covidu-19 a chřipce o 50 %) a jejich tělo se pomaleji vypořádává s virovými infekcemi. U obézních osob je vyšší riziko závažného průběhu infekčních nemocí a vyšší mortalita. Například při covidu-19 a chřipce o 10% a na jednotce intenzivní péče až o 50%!

  • Poruchy mikrobiomu

Obezita je spojena s méně rozmanitou střevní mikrobiotou, což dále oslabuje imunitní odpověď a zvyšuje náchylnost k prozánětlivým onemocněním. Více než 90 % střevní mikroflóry u obézních tvoří bakterie ze skupiny Firmicutes, zatímco bakterie ze skupiny Bacteroidetes jsou zastoupeny jen asi 3 % oproti 30 % u lidí s normální hmotností.

  • Zvýšené riziko autoimunitních onemocnění

Dlouhodobý zánět a narušená imunita přispívají ke vzniku autoimunitních chorob jako jsou revmatoidní artritida, nespecifické střevní záněty a roztroušená skleróza.

  • Zkrácení délky života

Kombinace chronického zánětu, poškození imunitního systému a vyššího rizika závažných onemocnění vede ke zkrácení střední délky života osob s obezitou v průměru o 3-5-13 let (dle stadia obezity).

Možnosti prevence a léčby

  • Význam zdravého životního stylu a prevence obezity pro zachování zdravé imunity.
  • Včasná farmakologická léčba při prozánětlivém stavu u obezity.
  • Důsledná léčba obezity bariatrické chirurgie a farmakoterapie vede ke zlepšení imunitních funkcí a snížení rizika komplikací.
  • Význam suplementace probiotik, hepatoprotektiv a vitaminů E a D u obézních osob (nižší hladiny v důsledku ukládání v tukové tkáni).

Obezita dlouhodobě narušuje rovnováhu imunitního systému, podporuje vznik chronického zánětu, snižuje obranyschopnost proti infekcím i nádorům, zhoršuje odpověď na očkování a zvyšuje riziko metabolických, kardiovaskulárních, respiračních, nefrologických a autoimunitních onemocnění. Ale dobré je připomenout, že se obezita stala léčitelným onemocněním s perspektivou kompletního vyléčení. 


Zajímá vás téma vlivu obezity na imunitu? Co může při edukaci a diagnostice udělat pro obézního pacienta zkušený lékárník?

Nenechte si ujít podzimní 2D tematický kongres Healthcomm Professional od 3. 9. do 2. 10. 2025, kde v rámci odborného programu vystoupí se svojí přednáškou „Imunita a obezita aneb Jak obezita ovlivňuje imunitní systém a jaké jsou zdravotní důsledky" obezitolog a pediatr s bohatou přednáškovou a publikační činností, MUDr. Zlatko Marinov.

REGISTRACE JE JIŽ OTEVŘENA! STAČÍ KLIKNOUT NA BANNER:

Zpět

ZAMĚŘENO NA SPÁNEK

Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.

CHŘIPKA V ČR

Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.

SUCHEJ ÚNOR 2026

Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.

SITUACE KOLEM HIV V ČR

Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.

DOPORUČUJEME