Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



O TECHNICE GROUNDINGU



Pravděpodobně jste již slyšeli, například z úst ortopeda či neurologa, jak prospěšná je bosá chůze po kamenitém nebo travnatém povrchu.

Chůzí naboso:

  • zlepšíte kontrolu postavení nohou při dopadu na zem
  • uvědomíte si své tělo, páteř a svaly a zlepšíte rovnováhu
  • docílíte lepšího využití chodidel, což povede i k vyrovnání pánve, kolen a beder
  • udržíte adekvátní sílu v chodidlech, kloubech a svalech
  • ulevíte si od otlaků a deformit způsobených obuví
  • prospějete svému zdraví i psychice

Můžete praktikovat tzv. vědomou procházku či dvacetiminutovou meditaci chůzí, při které vnímáte každý dotyk bosé nohy se zemí. Vyčistíte si hlavu a oprostíte se od spousty myšlenek, které vás zatěžují tím, že se soustředíte na své tělo, na každou fázi kroku.

Grounding nebo také earthing se dá přeložit jako UZEMNĚNÍ. Jde o proces, při kterém se naše tělo přímo spojuje se zemským povrchem. Takový ozdravný okamžik nejen pro psychiku, ale také pro fyzické zdraví.1 Vždyť i reflexologie učí, že každou část lidského organismu lze ovlivňovat tlakem na různě velké zóny či body umístěné na chodidle, prstech, ale i na dlaních rukou.

Energii uzemnění nemusí zprostředkovat pouze dotyk plosek nohou, lze ji dosáhnout i kontaktem ruky nebo celého těla. Jen tak si lehnout na trávu, rozložit celou plochu zad na písečnou pláž - tím se celým tělem spojíte se zemí a ukotvíte se. Ukotví se i vaše myšlenky. A ten osvobozující pohled na oblohu!

MUDr. Karel Nešpor, CSc., psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, se principu groundingu věnuje i na své webu2, kde popisuje svoji vlastní zkušenost:

„V šestnácti letech jsem se zúčastnil semináře americké jógínky českého původu paní Ossius. Ta v souvislosti s jógovou relaxací řekla, že nelze myslet na prst u nohy a zároveň být ve stresu. Bral jsem to jako nadsázku. Až o mnoho let později jsem si uvědomil, že se vlastně jedná o techniku, která se v psychoterapii nazývá „grounding". Ta se používá k mírnění úzkostných stavů, zvládání stresu, překonávání nepříjemných a vtíravých vzpomínek u posttraumatické stresové poruchy, proti sebepoškozování, při flashbacku nebo ke zvládání bažení. Existují desítky možností, na co konkrétně se soustředit."

A přidává některé příklady:

To, že existuje tolik možností, je jistě výhoda. Naskýtá se ale otázka, zda jsou tyto možnosti rovnocenné. Domníváme se, že nikoliv, a ukážeme to na příkladech.

Hněv a bažení připravují tělo na boj a krev i energie stoupá do hlavy a rukou. V této situaci bude účinnější se zaměřit na pocity v chodidlech a prstech nohou nebo brániční dýchání spíše než na pocity v rukách.

Naopak strach připravuje tělo na útěk a energie se stahuje dolů do nohou. Vhodnější proto bývá soustředění na prsty u rukou. Klidné brániční dýchání bude ovšem užitečné i v tomto případě.

A jedno doporučení Karla Nešpora na závěr: Grounding se nesmí používat při rizikových činnostech, jako je např. řízení motorového vozidla. Jinak považujeme grounding za prospěšnou a bezpečnou techniku. Ta se často kombinuje s jinými postupy, např. relaxačními technikami nebo uvědomovaným, pomalým pohybem, jak k tomu dochází při cvičení jógy nebo čchi-kungu. Vhodná je také kombinace s jinými psychoterapeutickými postupy.

Reference:
1. Oschman JL, Chevalier G, Brown R. Účinky uzemnění na zánět, imunitní odpověď, hojení ran a prevence a léčba chronických zánětlivých a autoimunitních onemocnění. J Inflamm Res . 2015; 8: 83-96. Zveřejněno 2015 24. března doi: 10.2147/JIR.S69656 
2. www.drnespor.eu

Fotografie od uživatele Daria Shevtsova ze služby Pexels 

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME