Nemoci štítné žlázy můžeme dělit na takové, které zahrnují buď strukturální změny (ložiskové změny nezhoubného či zhoubného charakteru, cysty), nebo na ty, které se projevují poruchou její funkce - nedostatečnou či nadměrnou produkcí hormonů. Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 000 lidí, většinou ženy ve vyšším věku. Nejběžnější poruchou je snížená funkce tohoto orgánu, jejíž příčinou bývá většinou autoimunitní onemocnění.

Uzly a uzlíky

Obtíže při polykání, pocit tlaku nebo plnosti v krku či hmatatelná boule na krku, i tak se projevují uzly ve štítné žláze. Některé člověku neškodí, jiné ale mohou způsobit vážnější komplikace nebo být i zhoubné.

„Uzly ve štítné žláze jsou časté zejména ve vyšším věku. Vyskytují se u 30-40 % žen nad 50 let. Většina z nich není zhoubná a nevyžaduje žádnou léčbu. Pokud ale uzly rostou a tlačí na okolní tkáně nebo způsobují polykací či kosmetické problémy, případně tvoří hormony, doporučujeme pacientům jejich odstranění," říká doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Endokrinologové zhodnotí, o jakou variantu se jedná, a případně je operativně odstraní. Nyní mohou specialisté sáhnout po šetrnější metodě pomocí tepelného účinku elektrického proudu. To vše při plném vědomí pacienta a bez nutnosti delšího pobytu v nemocnici. Unikátní zákrok mají za sebou v Česku první desítky nemocných.

Na nové možnosti léčby upozorňují odborníci aktuálně u příležitosti květnového Týdne štítné žlázy, který připadá konkrétně na 25.-31. 5. 2025.

Zatímco dříve se uzly odstraňovaly operací, v současné době už existují méně invazivní metody, tzv. termické ablace. Jednou z nich je tzv. radiofrekvenční ablace, která je založena na tepelných účincích vysokofrekvenčního elektrického proudu na tkáně.

„Zákrok trvá asi hodinu a pacient je během něj celou dobu při vědomí. Pod kontrolou ultrazvuku zavedeme přímo do uzlu elektrodu. Ta vysílá vysokofrekvenční elektrický proud, který se přeměňuje na teplo. Uzel postupně ,opálíme'," popisuje doc. Jiskra.

Nemocní se tak vyhnou celkové narkóze - lékaři totiž lokálně umrtví pouze místo, kde se uzel nachází. Po zákroku mohou pacienti odejít domů a hned druhý den se vrací k běžným činnostem. „Po klasické operaci trvá rekonvalescence mnohem déle. Dochází při ní navíc k odstranění jednoho nebo obou laloků štítné žlázy. Tomu chceme miniinvazivními zákroky předcházet," říká předseda České endokrinologické společnosti (ČES) prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA.

V Česku zatím termální ablaci podstoupily přibližně dvě desítky pacientů. Kromě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se tento typ zákroku v současné době provádí ještě v Pardubické nemocnici a ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. 

Další miniinvazivní řešení

Uzly nejsou to jediné, kvůli čemu už pacienti nemusí na operaci - miniinvazivně se provádí například i léčba cyst ve štítné žláze, pomocí aplikace koncentrovaného alkoholu. Miniinvazivní výkony tak podle odborníků začínají být u řady pacientů vhodnou alternativou k operacím - ty ale nikdy úplně nenahradí.

„Operace je nutná u pacientů se zhoubnými nádory nebo v případech, kdy nezabírá běžná terapie některých forem zvýšené funkce štítné žlázy," vysvětluje doc. Jiskra.

Pomoci může i praktický lékař

Na problémy se štítnou žlázou pacienty v řadě případů dopředu nic neupozorňuje. Výrazným pomocníkem je laboratorní vyšetření z krevního odběru se stanovením hladin hormonů.

„Laboratorní stanovení jednotlivých hormonů a protilátek je pro ověření funkce štítné žlázy velmi důležité. Mezi nejzákladnější patří stanovení dvou hormonů - tyreotropního (TSH) a volného tyroxinu (fT4). Mezi oběma hormony je úzký vztah. I malý pokles tyroxinu způsobí násobné zvýšení tyreotropního hormonu. TSH je tedy velmi citlivým parametrem funkce štítné žlázy. Odběr krve pro laboratorní vyšetření tyreoidálních hormonů můžeme, je-li pacient bez medikace, provádět kdykoli během dne. Pokud je pacient léčen, je potřeba se o přípravě k odběru krve poradit s lékařem," vysvětluje MUDr. Petr Podroužek z EUC Laboratoří.

Počty těch, které trápí štítná žláza a pečuje o ně praktický lékař, ale naštěstí rostou. Praktičtí lékaři tak ulevují přetíženým endokrinologickým ambulancím, kde na termín čekali pacienti dlouhé měsíce. Endokrinologové díky tomu mají více času na komplikované případy nebo na těhotné, kde je třeba řešit případné problémy co nejdříve. K všeobecným praktickým lékařům by se postupně mohlo přesunout 10-20 % nemocných.

„Nemocných tak může být ve skutečnosti až milion. Ideální by bylo, kdyby praktičtí lékaři kontrolovali funkci štítné žlázy při preventivních prohlídkách. Jednoznačné doporučení, zda a od jakého věku by měla být taková kontrola součástí prevence, ale u nás stále neexistuje," říká prof. Kršek.

Více informací na www.endokrinologie.cz a na www.tydenstitnezlazy.cz.

MaVe PR