Kardiovaskulární choroby vezmou ročně život asi 45 000 Čechů, to je asi 40 % všech úmrtí. Přestože mají kardiologové k ruce čím dál vyspělejší léky, technologie a postupy, pacientů s chorobami srdce a cév stále přibývá.

Velký podíl má nezdravý životní styl a s ním faktory, které zvedají riziko. Většinu rizikových faktorů ale mohou lidé ovlivnit, proto je důležitá prevence. A zrovna v ní Češi za západní Evropou výrazně pokulhávají. Prevence je přitom účinným nástrojem, jak snížit počet nemocných a dosáhnout prodloužení života ve zdraví. Stovky expertů budou i o tom mluvit od 4. do 7. května na XXXII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti v Brně.

„Nějakou formu nemocí srdce a cév u nás mají téměř 3 miliony obyvatel - jejich počet rok od roku roste. Na tomto trendu se rapidně podílí obezita, kouření a nedostatek pohybu. Češi prožívají až 15 let života v nemoci, a protože je náš systém plně solidární, stojí péče o ně desítky miliard korun ročně," říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC.

Příkladem pasivity Čechů je například fakt, že hodnoty cholesterolu si nechá změřit pouze polovina rizikové populace. Česká populace se vyznačuje také vysokým počtem aktivních kuřáků, vysokou spotřebou alkoholu, vysokým podílem obézních jedinců nebo nízkou pohybovou aktivitou. Kardiologové věří, že stávající stav může výrazně zlepšit důsledné informování veřejnosti o tom, že každý má své zdraví z velké části ve vlastních rukou.

„Bohužel česká populace se na rozdíl od západních evropských zemí nezapojuje aktivně do péče o vlastní zdraví. Je to historická věc - 40 let komunismu v nás nastolilo určitou pasivitu a víru, že naše zdraví je věc ostatních - že se lékař postará. Češi se stále drží starých návyků, nechtějí se měnit a podílet se na rozhodování o vlastní budoucnosti. A to platí jak v primární prevenci, tak i poté, co k nějaké srdeční či cévní příhodě dojde, tedy v sekundární prevenci," pokračuje prof. Ošťádal.

Individuální přístup i očkování dle Doporučených postupů

Lékaři na svém kongresu také představí nové Doporučené postupy, které určují, jak k pacientům s nemocemi srdce a cév nejlépe přistupovat.

„Nová doporučení pro léčbu srdečního infarktu kladou mimo jiné velký důraz na individualizaci léčby. Mnohem agresivněji léčíme relativně mladého, jinak zdravého pacienta s prvním infarktem a jinak člověka, který má řadu jiných přidružených chorob a vyšší riziko komplikací spojených s léčbou," vysvětluje kardiolog. Připomíná také, že by se všichni lidé, kteří už se s nějakou formou srdeční či cévní nemoci potýkají, měli nechat očkovat proti chřipce. Nejnovější mezinárodní studie totiž prokázaly, že u pacientů po infarktu právě očkování snížilo riziko úmrtí o více než 40 %.

Nemoci srdečního svalu

Kardiomyopatie se v Česku týkají desítek tisíc lidí. Varovné zjištění je, že řada z nich o své nemoci neví, protože je dlouho bezpříznaková. Kardiomyopatie lékaři obvykle zachytí náhodně, například na základě EKG provedeného v rámci preventivní prohlídky u praktika. Podchytit nemocné včas, nasadit jim léčbu a zabránit zbytečným úmrtím pomůže 10 nově vznikajících center pro léčbu hypertrofické kardiomyopatie.

„Kardiomyopatie jsou onemocnění srdečního svalu, která jsou často vrozená. Mají řadu projevů i forem," říká přednosta II. interní kliniky - kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA.

Pokud pacienti začnou mít potíže, bývá podle prof. Linharta někdy na léčbu pozdě: „Mohou náhle zemřít nebo zkolabují a musíme je resuscitovat. To nás straší nejvíc. Proto chceme tyto jedince podchytit včas a nebezpečným situacím předejít. V pozdějším věku pak mohou kardiomyopatie vést k srdečnímu selhání. Pacienti jsou dušní a nevýkonní a objevují se u nich například poruchy srdečního rytmu."

Centra pokryjí celou Českou republiku

„Diagnostika kardiomyopatií, které jsou spojeny s vysokým rizikem náhlé srdeční smrti, není jednoduchá. Specializovat se na ni bude 10 nových center. Pacienti se díky diagnostickým zkušenostem týmu a léčebným možnostem dostanou k moderní léčbě, která se nyní dostává nově do praxe, včas. Správné ‚vytipování' pacientů je důležité i proto, že se jedná o poměrně nákladnou terapii. Sledování nemocných na této terapii také není úplně snadné," říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a zároveň předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.

Prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D., zástupce přednosty I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové, zdůrazňuje, že ve specializovaných centrech budou mít kardiologové k dispozici pokročilé zobrazovací metody jako je CT, magnetická rezonance srdce, případně provedou endomyokardiální biopsii. Nově vzniklá centra poskytnou pacientům komplexní péči. Ta zahrne i genetické testování rodinných příslušníků nemocných, aby se u nich předešlo případným komplikacím a minimalizovalo riziko náhlého úmrtí. Pomoci jim může například implantace defibrilátoru, který dokáže zvrátit těžké poruchy srdečního rytmu.

„Léčba kardiomyopatií je u nás dostupná, zdaleka ne všichni pacienti se k ní ale dostanou. Nelze ji vždy poskytnout v terénu, proto usilujeme o to, aby byla centralizovaná. O vzniku nových center v současné době jednáme se zdravotními pojišťovnami, Ministerstvem zdravotnictví a fakultními nemocnicemi," doplňuje prof. Linhart.

Sportovní kardiologie

Výkyvy teplot, které jsou pro jarní období typické, zatěžují cévy a srdce. Při sportu by tak měli být opatrnější nejen kardiaci, ale i rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vrací k běhu nebo cyklistice.

„Tělu trvá asi 14 dnů, než se na změnu teplot adaptuje. Je proto důležité dávat si při sportu pozor, zvláště když náhle nastoupí vyšší teploty," přibližuje doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., vedoucí Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky - kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze.

Prudké změny teplot výrazně zatěžují oběhový aparát. Srdce se totiž musí kromě přečerpávání krve věnovat i termoregulaci těla, a vzniká tak větší riziko, že člověk při sportu zkolabuje. Zprvu mohou sportující osoby cítit bušení srdce a tlak na hrudi. Varovným signálem, že se srdcem není vše v pořádku, je i neobvykle časté zadýchávání.

Pokud se problémy při sportu objeví, je vhodné, aby se člověk nechal zkontrolovat svým praktickým lékařem nebo kardiologem. Opakované potíže totiž mohou poukazovat na hypertenzi, v horším případě i na kardiomyopatii, selhání srdce nebo ischemickou chorobu srdeční. Ve včasném stanovení diagnózy a případném zahájení léčby pomáhají centra sportovní kardiologie, která jsou v Praze, v Olomouci a Třinci. Ta jsou určena sportovcům se zdravotními problémy nebo těm, u nichž se na preventivních prohlídkách zjistí, že mají podezřelý srdeční nález. Ve specializovaných centrech pacienty kardiolog vyšetří, natočí EKG a provede rozšířené echokardiografické vyšetření. V případě potřeby zde sportovci podstoupí i doplňková vyšetření, jako je magnetická rezonance nebo vyšetření věnčitých tepen.

„Častěji děláme například zátěžové testy, u kterých musíme volit poněkud jiné protokoly než u běžné populace, abychom sportovce vytížili," říká doc. Tuka.

V centru pomohou nemocným sportovcům vhodně nastavit pohybovou aktivitu tak, aby se mohli ke sportu vrátit.

„Fyzická zdatnost je předpokladem příznivé prognózy jak u obecné populace, tak u pacientů s onemocněním srdce. Pravidelná aktivita proto patří k základním doporučením, přičemž úroveň tréninku je třeba přizpůsobit tíži srdečního onemocnění," uzavírá prof. Ošťádal.

 Zdroj: MaVe PR

PŘIHLASTE SE NA JEDINEČNÝ ON-LINE KONGRES O PREVENCI NEMOCÍ SRDCE A CÉV