Inovativní farmaceutické společnosti ve spolupráci s akademiky pracují na výzkumu 103 nových vakcín, jež jsou určeny zejména k prevenci virových onemocnění (např. covid-19, chřipka, respirační onemocnění) i bakteriálních infekcí (např. meningokokové, pneumokokové či streptokokové infekce). Téměř polovina ze zkoumaných látek je určena k prevenci onemocnění, u nichž zatím účinná prevence očkováním neexistuje (např. gonorrhoea /kapavka/, lymeská borrelióza nebo norovirové gastroenteritidy).
Prosincová analýza evropské asociace Vaccines Europe „Pipeline Review 2023" přinesla aktuální informace z výzkumu nových očkovacích látek.1 Vývoj se zaměřuje zejména na přípravky pro mimořádné situace způsobené například covidem-19, virem Zika nebo Nipah a vakcíny proti endemickým nemocem i těm, jež se přenášejí ze zvířat na lidi (tzv. zoonózy).
Virus Nipah patří mezi novější zoonotické mikroorganismy, poprvé byl prokázán v roce 1999. Od té doby se objevují jeho ohniska pravidelně v Asii. Nemoc způsobená tímto virem má smrtnost mezi 40 a 75 %. Rezervoárem viru jsou pravděpodobně kaloni (fruit bats, Pteropodidae). Virus může způsobit horečku, zvracení, dýchací problémy a záněty v mozku.
V souladu s prioritami Světové zdravotnické organizace (WHO) a současnou největší zdravotnickou výzvou v podobě odolnosti bakterií na antibiotika se vyvíjí i očkovací látky, jež zpomalují vznik a šíření některých typů bakterií (např. e.coli, salmonela, streptokok). Vzrůstající odolnost bakterií vůči antibiotikům (antimikrobiální rezistence, AMR) je jednou z největších zdravotních výzev dneška. Dle WHO každoročně způsobí 1,27 milionů úmrtí a přispívá k dalším 4,95 milionům úmrtí po celém světě.2
Intenzivní výzkum probíhá také v oblasti prevence onkologických onemocnění způsobených viry (např. HPV). Novinkou posledních let je poté výzkum léčebných přípravků využívajících technologii vakcín k léčbě, tedy nejen prevenci, onemocnění způsobených infekčními choroboplodnými zárodky (tzv. agens), jako jsou hepatitida B nebo lidský herpes virus.
Výzkum probíhá nejen u onemocnění, u nichž zatím prevence prostřednictvím očkování není k dispozici, ale i v oblastech již existujících vakcín.
„Padesát osm procent kandidátních vakcín se zaměřuje na již existující očkovací látky například proti chřipce, zarděnkám, spalničkám nebo pásovému oparu. V těchto případech je cílem výzkumu rozšířit použití přípravku na novou populaci těch nejohroženějších, často seniorskou populaci, těhotné ženy nebo děti. Investuje se také do vývoje vakcín, jež kombinují protilátky proti různým onemocněním do jedné dávky. Snižuje se tak počet injekcí a zjednodušují národní očkovací schémata. Často se také zkoumá použití nového přístupu k prevenci nemocí například zacílením na jinou část protilátek," vysvětluje David Kolář, výkonný ředitel AIFP.
Většina aktuálně zkoumaných očkovacích látek je určena pro dospělé (83 z celkových 103), vyvíjí se však i vakcíny pro děti a kombinované přípravky pro dospělou i dětskou populaci. Vakcíny jsou založené na stále širším spektru technologií účinku. Jedná se například o mRNA, monoklonální protilátky, vektorové nebo proteinové vakcíny. Cílem je nejen zvyšování účinnosti vakcín, ale i zrychlení případného výrobního procesu. Vakcíny jsou v různých stadiích výzkumu. Pokud bude úspěšný a očkovací látka bude registrována, dostane se na trh v horizontu několika měsíců až let.
Vývoj ani existence vakcín nestačí. Prioritou musí být proočkovanost
Výzkum a vývoj nových očkovacích látek je komplikovaný a komplexní proces probíhající za striktních mezinárodně platných pravidel tzv. správné klinické praxe. Je zaměřen zejména na kvalitu, účinnost a bezpečnost zkoumaných vakcín. Díky němu máme pro děti i dospělé k dispozici širokou škálu očkovacích látek, jež nás pomáhají chránit před často život ohrožujícími nemoci.
„Je skvělou zprávou, že se na trh každý rok dostávají nové účinné vakcíny a řada dalších se vyvíjí. Jejich samotná existence však pro zlepšení zdraví populace stačit nebude. Prevence prostřednictvím očkování přináší řadu benefitů od zachování zdraví, zvýšení kvality života, ochranu těch, kteří z různých důvodů očkováni být nemohou, snížení ztráty pracovních dní nebo výrazné snížení nákladů na zdravotní péči. Abychom těchto benefitů mohli naplno využít, je třeba, aby se očkování stalo dlouhodobou prioritou. A to nejen zdravotnickou, ale také ekonomickou a politickou," doplňuje závěrem David Kolář.
Zdroj: AIFP
Reference:
1. VaccinesEurope-PipelineReview 2023
2. Antimikrobiální rezistence (who.int)
26. října 1959 získal Jaroslav Heyrovský jako první Čech Nobelovu cenu. Uznání se mu dostalo za objev a rozvoj polarografie. Tato metoda umožňuje analyzovat chemické látky v roztoku pomocí měření elektrického proudu. Polarografie našla široké využití v chemii, zejména v analytické, také v biologii a dalších oborech. Zajímavé je, že se u nás začal polarograf vyrábět komerčně již od roku 1929. Jaroslav Heyrovský si tedy na Nobelovu cenu počkal celých 30 let. Na Nobelovu cenu byl Heyrovský nominován celkem osmnáctkrát, z toho v oboru chemie čtrnáctkrát.
Podle SZÚ se nemocnost akutními respiračními infekcemi (ARI) pohybuje na úrovni 1323 nemocných na sto tisíc obyvatel (ve 42 KT). Nejvyšší počty nemocných eviduje Jihomoravský kraj. Sezóna respiračních infekcí se zatím vyvíjí standardně, lze očekávat, že v dalším období budou infekce horních i dolních cest dýchacích přibývat. Stále je ideální čas na očkování zejména proti chřipce a covidu-19, myslet je vhodné podle epidemiologů i na očkování proti pneumokokovým onemocněním, a to zejména u seniorů a imunitně oslabených osob.
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024.
K poslednímu zářijovému dni bylo letos nahlášeno celkem 32 090 případů pertuse. Naštěstí počty nakažených klesají. Nejvíce případů bylo u nás mezi 14. a 18. týdnem roku, tedy v dubnu a v květnu 2024. V posledních 4 týdnech bylo evidováno průměrně 673 nových případů za týden. Nejvíce případů pertuse v roce 2024 zatím hlásí kraje: Moravskoslezský (3 766x), Středočeský (3 665x), Ústecký (3 353x) a hl. m. Praha (3 011x). Státní zdravotní ústav (SZÚ) připomíná, že po období pandemie COVIDu-19, kdy se vzhledem k opatřením snížil výskyt respiračních infekcí včetně pertuse, byl v ČR od září 2023 postupně registrován nárůst potvrzených onemocnění černého kašle ve všech věkových skupinách. Podle aktuálně dostupných dat a studií SZÚ předpokládá, že se budou vyskytovat epidemie černého kašle v intervalech 3 až 6 let.