Inovativní farmaceutické společnosti ve spolupráci s akademiky pracují na výzkumu 103 nových vakcín, jež jsou určeny zejména k prevenci virových onemocnění (např. covid-19, chřipka, respirační onemocnění) i bakteriálních infekcí (např. meningokokové, pneumokokové či streptokokové infekce). Téměř polovina ze zkoumaných látek je určena k prevenci onemocnění, u nichž zatím účinná prevence očkováním neexistuje (např. gonorrhoea /kapavka/, lymeská borrelióza nebo norovirové gastroenteritidy).

Prosincová analýza evropské asociace Vaccines Europe „Pipeline Review 2023" přinesla aktuální informace z výzkumu nových očkovacích látek.¹ Vývoj se zaměřuje zejména na přípravky pro mimořádné situace způsobené například covidem-19, virem Zika nebo Nipah a vakcíny proti endemickým nemocem i těm, jež se přenášejí ze zvířat na lidi (tzv. zoonózy).

Virus Nipah patří mezi novější zoonotické mikroorganismy, poprvé byl prokázán v roce 1999. Od té doby se objevují jeho ohniska pravidelně v Asii. Nemoc způsobená tímto virem má smrtnost mezi 40 a 75 %. Rezervoárem viru jsou pravděpodobně kaloni (fruit bats, Pteropodidae). Virus může způsobit horečku, zvracení, dýchací problémy a záněty v mozku.

V souladu s prioritami Světové zdravotnické organizace (WHO) a současnou největší zdravotnickou výzvou v podobě odolnosti bakterií na antibiotika se vyvíjí i očkovací látky, jež zpomalují vznik a šíření některých typů bakterií (např. e.coli, salmonela, streptokok). Vzrůstající odolnost bakterií vůči antibiotikům (antimikrobiální rezistence, AMR) je jednou z největších zdravotních výzev dneška. Dle WHO každoročně způsobí 1,27 milionů úmrtí a přispívá k dalším 4,95 milionům úmrtí po celém světě.²

Intenzivní výzkum probíhá také v oblasti prevence onkologických onemocnění způsobených viry (např. HPV). Novinkou posledních let je poté výzkum léčebných přípravků využívajících technologii vakcín k léčbě, tedy nejen prevenci, onemocnění způsobených infekčními choroboplodnými zárodky (tzv. agens), jako jsou hepatitida B nebo lidský herpes virus.

Výzkum probíhá nejen u onemocnění, u nichž zatím prevence prostřednictvím očkování není k dispozici, ale i v oblastech již existujících vakcín.

„Padesát osm procent kandidátních vakcín se zaměřuje na již existující očkovací látky například proti chřipce, zarděnkám, spalničkám nebo pásovému oparu. V těchto případech je cílem výzkumu rozšířit použití přípravku na novou populaci těch nejohroženějších, často seniorskou populaci, těhotné ženy nebo děti. Investuje se také do vývoje vakcín, jež kombinují protilátky proti různým onemocněním do jedné dávky. Snižuje se tak počet injekcí a zjednodušují národní očkovací schémata. Často se také zkoumá použití nového přístupu k prevenci nemocí například zacílením na jinou část protilátek," vysvětluje David Kolář, výkonný ředitel AIFP.

Většina aktuálně zkoumaných očkovacích látek je určena pro dospělé (83 z celkových 103), vyvíjí se však i vakcíny pro děti a kombinované přípravky pro dospělou i dětskou populaci. Vakcíny jsou založené na stále širším spektru technologií účinku. Jedná se například o mRNA, monoklonální protilátky, vektorové nebo proteinové vakcíny. Cílem je nejen zvyšování účinnosti vakcín, ale i zrychlení případného výrobního procesu. Vakcíny jsou v různých stadiích výzkumu. Pokud bude úspěšný a očkovací látka bude registrována, dostane se na trh v horizontu několika měsíců až let. 

Vývoj ani existence vakcín nestačí. Prioritou musí být proočkovanost

Výzkum a vývoj nových očkovacích látek je komplikovaný a komplexní proces probíhající za striktních mezinárodně platných pravidel tzv. správné klinické praxe. Je zaměřen zejména na kvalitu, účinnost a bezpečnost zkoumaných vakcín. Díky němu máme pro děti i dospělé k dispozici širokou škálu očkovacích látek, jež nás pomáhají chránit před často život ohrožujícími nemoci.

„Je skvělou zprávou, že se na trh každý rok dostávají nové účinné vakcíny a řada dalších se vyvíjí. Jejich samotná existence však pro zlepšení zdraví populace stačit nebude. Prevence prostřednictvím očkování přináší řadu benefitů od zachování zdraví, zvýšení kvality života, ochranu těch, kteří z různých důvodů očkováni být nemohou, snížení ztráty pracovních dní nebo výrazné snížení nákladů na zdravotní péči. Abychom těchto benefitů mohli naplno využít, je třeba, aby se očkování stalo dlouhodobou prioritou. A to nejen zdravotnickou, ale také ekonomickou a politickou," doplňuje závěrem David Kolář.

Zdroj: AIFP

Reference:
1. VaccinesEurope-PipelineReview 2023
2. Antimikrobiální rezistence (who.int)