
Zdravá a vyvážená strava je základním předpokladem pro hladký průběh celého těhotenství. Těhotné ženy i jejich nenarozené dítě mají ale v různých fázích těhotenství na některé látky zvýšené požadavky.
První trimestr je klíčové období pro formování všech hlavních orgánů a tělesných struktur, ale zároveň období největšího rizika rozvoje vývojových vad. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění dostatečného přísunu folátů. Podle autorit WHO i EFSA je žádoucí suplementace kyselinou listovou ještě před početím, aby každá žena včas dosáhla doporučené, preventabilní hladiny folátů (906 nmol / l) v krvi. 1,2 Nízká hladina folátů v těle matky je rizikovým faktorem pro vznik defektů neurální trubice plodu. Z tohoto důvodu se ženám doporučuje doplňovat 400 μg kyseliny listové minimálně měsíc před početím a dále až do konce 12. týdne těhotenství. Kyselina listová se ale v těle musí metabolizovat (ve 4 krocích), aby ji tělo mohlo plně využít. Ale až 50 % žen může mít geneticky narušenou schopnost přeměny kyseliny listové na aktivní formu methylfolátu. Přípravek Femibion® obsahuje kombinaci kyseliny listové a L-methylfolátu (L-5-MTHF), což je bioaktivní forma folátu, která je připravena k přímému využití tělem. V prvním trimestru jsou dále důležité dostatečné hladiny vitaminů, minerálů a cholinu.
Ve druhém trimestru plod rychle roste a zdokonalují se funkce jeho orgánů. Velice důležitou látkou v této fázi těhotenství je kyselina dokosahexaenová (DHA), která je důležitou složkou všech buněčných membrán v celém těle a je zvláště vysoce koncentrovaná v mozku a oční sítnici. Příjem omega-3 DHA v těhotenství přispívá k normálnímu vývoji zraku a mozku dítěte. K dítěti se v těhotenství dostává stejně jako všechny látky přes pupeční šňůru a po narození kojením, protože i po porodu přispívá DHA k vývoji zraku a stále podporuje vývoj mozku, a to až do 12 měsíců jeho věku.
1. Doporučení WHO: Doporučená hladina folátů v erytrocytech u žen v reprodukčním věku k dosažení co největšího snížení NTD. Ženeva: World Health Organization; 2015.
2. EFSA 2017
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.