Evropská léková agentura (EMA) každoročně doporučuje Evropské komisi ke schválení zcela nové léky na základě rozsáhlých klinických studií, jichž se účastní desítky až tisíce pacientů a stovky výzkumných týmů po celém světě.

V roce 2024 byly nejčastěji schvalovány léky na rakovinu (celkem 28), imunologická a revmatologická onemocnění nebo nemoci krve. Významné pokroky však přinesla i endokrinologie, preventivní medicína, oftalmologie, neurologie a další oblasti. Kromě nových léčiv doporučuje EMA ke schválení také rozšíření užití stávajících léků na další nemoci, schvaluje i generické nebo biosimilární přípravky, což jsou biologické léky, vysoce podobné již schválenému biologickému originálu. Ačkoliv biosimilární přípravek může vykazovat drobné rozdíly, nemá klinicky významné rozdíly v účinnosti a bezpečnosti.

Poprvé za 15 let doporučila EMA ke schválení více než 100 nových léčiv a preventivních přípravků během jediného roku. Z celkového počtu 114 nových registrací obsahuje 46 z nich zcela nové účinné látky, které mohou znamenat průlom v léčbě tisíců pacientů. Tyto inovace přinášejí naději například lidem s rakovinou plic nezpůsobenou kouřením, specifickým typem rakoviny vaječníků, hemofilií A nebo plicní arteriální hypertenzí. Nové léky výrazně přispějí k prodloužení délky života pacientů a zlepšení jeho kvality. V dlouhodobém horizontu mohou také přinést úspory pro systémy veřejného zdravotního pojištění i sociálního zabezpečení a přispět k jejich udržitelnosti. V České republice mohou být tyto nové terapie dostupné v řádu několika měsíců.

„Je již poměrně běžné, že i pacient se závažným (např. nádorovým) onemocněním se po úspěšné léčbě vrátí zpět do práce, může bez větších omezení sportovat, je nezávislý na pomoci druhých a vrací se tak zpět do ‚normálního' života. S tím samozřejmě souvisí, že místo toho, aby čerpal dávky invalidního či jiného důchodu, je ekonomicky produktivní, a to i v horizontu několika desítek let," vysvětluje David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Inovativní léky bychom měli vnímat jako dlouhodobou investici, která přináší nejen zdravotní, ale i ekonomické přínosy.

„V České republice bohužel přetrvává striktní oddělení zdravotních a sociálních rozpočtů, což brání plnému ocenění přínosů nejen nových léků, ale celkově i všech nových terapií a technologií," upozorňuje David Kolář, který ukazuje na příkladu Švédska, kde se zdravotní a sociální dopady posuzují společně, jak lze lépe vyhodnotit a ocenit přínosy jednotlivých částí zdravotní péče.

„Stát díky novým léčivům ušetří na snížení počtu a zkrácení hospitalizací nebo snížení dávek invalidních důchodů. Zároveň může profitovat ze včasnějšího návratu pacientů a jejich pečovatelů do zaměstnání. Hovoříme o úsporách v řádu stovek milionů korun každý rok," vysvětluje ekonomické úspory David Kolář.

Kde mohou nové přípravky pomoci?

Tisková zpráva AIFP, únor 2025