
Mezinárodní kolektiv autorů, ke kterým patří i inženýr Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR, v rozsáhlém článku podrobně informuje, jak je užitečné nošení roušek na veřejnosti v boji proti pandemii covid-19. Přehled všech dosavadních důkazů o tom, jak účinně roušky přispívají k omezení šíření SARS-CoV-2, vychází v aktuálním vydání prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS). 1
„Vzhledem k tomu, že hlavní cestou přenosu koronaviru, který způsobuje covid-19, je přenos vzduchem, tedy ve větších kapénkách nebo menších aerosolových částicích, jsou roušky beze vší pochybnosti zásadním opatřením pro ochranu veřejného zdraví," říká Vladimír Ždímal, který byl jako jediný zástupce České republiky přizván do autorského týmu článku v časopisu PNAS.
Jeho tým se od března 2020 podílel na přímém testování účinnosti textilních roušek a respirátorů proti přenosu nákazy covid-19, a to metodikou vyvinutou před více než deseti lety v rámci evropského projektu EUSAAR. Kromě dlouholetých zkušeností s filtračními schopnostmi různých materiálů byl Vladimír Ždímal coby expert na fyziku aerosolu do týmu přiván i s odkazem na jeho rychlé zapojení do iniciativy #Masks4All v březnu 2020.
Enormní zájem vědců o fakta o rouškách
Mezinárodní tým spoluautorů tvořili odborníci z různých oborů.
„Cílem bylo získat co nejkomplexnější obrázek problematiky. Kromě schopnosti různých typů prostředků ochrany dýchacích cest chránit svého nositele před nákazou jsme posuzovali i epidemiologické důkazy, ekologické studie, modely šíření podobných respiračních onemocnění, výsledky experimentů na vzorcích populace porovnávané s kontrolními skupinami (tzv. randomized controlled trials), vlivy nošení ochranných prostředků na psychologii populací při pandemii a ekonomické dopady," vysvětluje ing. Ždímal. Přehledový článek nakonec využil data a výsledky přibližně 150 dříve publikovaných prací souvisejících s tématikou.
Textilní ochrana úst a nosu se používala od 14. století, přestože se o šíření moru vzduchem vědělo již ve 13. století.
Používaly se bavlna a hedvábí. Právě u těchto materiálů spolu s dalšími textiliemi jako šifon a flanel se nedávno zjistilo, že filtrují částice větší než 0,3 μm s účinností větší než 96 %.
Autoři studie doporučují, aby lidé nosili textilní roušky, protože se tak sníží komunitní přenos viru SARS-Cov-2.
„Na základě uvedených poznatků přináší článek v PNAS důkazy o tom, že v kombinaci s dalšími opatřeními ochrany veřejného zdraví, jako je omezení sociálních kontaktů a dodržování rozestupů, přispívá nošení roušek na veřejnosti ke snížení reprodukčního faktoru Re pod hodnotu 1," dodává Vladimír Ždímal.
Text do časopisu PNAS začal vznikat na přelomu března a dubna minulého roku. V nerecenzované formě byl v dubnu představen na serveru Preprints.org, kde vyvolal obrovský zájem vědecké obce.
„Je to podle informací na serveru Preprints.org - nejvíce prohlížený a zároveň nejvíce stahovaný rukopis v historii serveru, měřeno napříč vědeckými obory. Vidělo jej 360 000 zájemců, stažen byl 87000krát, mám z toho obrovskou radost," dodává ing. Ždímal.
Z historie ochranných masek
Všeobecné nošení textilních roušek na veřejnosti doporučoval již v roce 1910 Wu Lien Teh, první Číňan s medicínským titulem z univerzity v Cambridge, při epidemii mandžuského moru. Jeho doporučení se považuje za milník v systematickém boji proti šíření infekčních chorob. Dříve, než svět ochromila španělská chřipka, objevil se v Číně na přelomu let 1910 a 1911 plicní mor, který „řádil" jen 4 měsíce, přesto si vyžádal na 63 000 obětí. Epidemie dostala označení mandžuský mor. Nemoc se na člověka přenesla ze svišťů. K jejímu zvládnutí sloužila opatření, jako například: zákaz vycházení, izolace nemocných, povolení kremací, intenzivní desinfekce. A hlavně - obyvatelům Mandžuska bylo nařízeno, aby nosili gázové nebo bavlněné masky.
Maska dle Wu Lien Teha byla pak široce vyráběna, přičemž sám lékař dohlížel na výrobu a distribuci.
Předpokládá se, že respirátor N95 je „potomkem" designu této masky.
fastcompany.com/90479846/the-untold-origin-story-of-the-n95-mask
Literatura:
1. PNAS January 26, 2021 118 (4) e2014564118; https://doi.org/10.1073/pnas.2014564118
Zdroj: Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Fotografie na úvodní dlaždici od uživatele Anna Shvets ze služby Pexels
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz