
Mezinárodní kolektiv autorů, ke kterým patří i inženýr Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR, v rozsáhlém článku podrobně informuje, jak je užitečné nošení roušek na veřejnosti v boji proti pandemii covid-19. Přehled všech dosavadních důkazů o tom, jak účinně roušky přispívají k omezení šíření SARS-CoV-2, vychází v aktuálním vydání prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS). 1
„Vzhledem k tomu, že hlavní cestou přenosu koronaviru, který způsobuje covid-19, je přenos vzduchem, tedy ve větších kapénkách nebo menších aerosolových částicích, jsou roušky beze vší pochybnosti zásadním opatřením pro ochranu veřejného zdraví," říká Vladimír Ždímal, který byl jako jediný zástupce České republiky přizván do autorského týmu článku v časopisu PNAS.
Jeho tým se od března 2020 podílel na přímém testování účinnosti textilních roušek a respirátorů proti přenosu nákazy covid-19, a to metodikou vyvinutou před více než deseti lety v rámci evropského projektu EUSAAR. Kromě dlouholetých zkušeností s filtračními schopnostmi různých materiálů byl Vladimír Ždímal coby expert na fyziku aerosolu do týmu přiván i s odkazem na jeho rychlé zapojení do iniciativy #Masks4All v březnu 2020.
Enormní zájem vědců o fakta o rouškách
Mezinárodní tým spoluautorů tvořili odborníci z různých oborů.
„Cílem bylo získat co nejkomplexnější obrázek problematiky. Kromě schopnosti různých typů prostředků ochrany dýchacích cest chránit svého nositele před nákazou jsme posuzovali i epidemiologické důkazy, ekologické studie, modely šíření podobných respiračních onemocnění, výsledky experimentů na vzorcích populace porovnávané s kontrolními skupinami (tzv. randomized controlled trials), vlivy nošení ochranných prostředků na psychologii populací při pandemii a ekonomické dopady," vysvětluje ing. Ždímal. Přehledový článek nakonec využil data a výsledky přibližně 150 dříve publikovaných prací souvisejících s tématikou.
Textilní ochrana úst a nosu se používala od 14. století, přestože se o šíření moru vzduchem vědělo již ve 13. století.
Používaly se bavlna a hedvábí. Právě u těchto materiálů spolu s dalšími textiliemi jako šifon a flanel se nedávno zjistilo, že filtrují částice větší než 0,3 μm s účinností větší než 96 %.
Autoři studie doporučují, aby lidé nosili textilní roušky, protože se tak sníží komunitní přenos viru SARS-Cov-2.
„Na základě uvedených poznatků přináší článek v PNAS důkazy o tom, že v kombinaci s dalšími opatřeními ochrany veřejného zdraví, jako je omezení sociálních kontaktů a dodržování rozestupů, přispívá nošení roušek na veřejnosti ke snížení reprodukčního faktoru Re pod hodnotu 1," dodává Vladimír Ždímal.
Text do časopisu PNAS začal vznikat na přelomu března a dubna minulého roku. V nerecenzované formě byl v dubnu představen na serveru Preprints.org, kde vyvolal obrovský zájem vědecké obce.
„Je to podle informací na serveru Preprints.org - nejvíce prohlížený a zároveň nejvíce stahovaný rukopis v historii serveru, měřeno napříč vědeckými obory. Vidělo jej 360 000 zájemců, stažen byl 87000krát, mám z toho obrovskou radost," dodává ing. Ždímal.
Z historie ochranných masek
Všeobecné nošení textilních roušek na veřejnosti doporučoval již v roce 1910 Wu Lien Teh, první Číňan s medicínským titulem z univerzity v Cambridge, při epidemii mandžuského moru. Jeho doporučení se považuje za milník v systematickém boji proti šíření infekčních chorob. Dříve, než svět ochromila španělská chřipka, objevil se v Číně na přelomu let 1910 a 1911 plicní mor, který „řádil" jen 4 měsíce, přesto si vyžádal na 63 000 obětí. Epidemie dostala označení mandžuský mor. Nemoc se na člověka přenesla ze svišťů. K jejímu zvládnutí sloužila opatření, jako například: zákaz vycházení, izolace nemocných, povolení kremací, intenzivní desinfekce. A hlavně - obyvatelům Mandžuska bylo nařízeno, aby nosili gázové nebo bavlněné masky.
Maska dle Wu Lien Teha byla pak široce vyráběna, přičemž sám lékař dohlížel na výrobu a distribuci.
Předpokládá se, že respirátor N95 je „potomkem" designu této masky.
fastcompany.com/90479846/the-untold-origin-story-of-the-n95-mask
Literatura:
1. PNAS January 26, 2021 118 (4) e2014564118; https://doi.org/10.1073/pnas.2014564118
Zdroj: Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Fotografie na úvodní dlaždici od uživatele Anna Shvets ze služby Pexels
V ČR přibývá nemocných se žloutenkou typu A i C. Loni testy odhalily hepatitidu C u 1 452 osob – nejvíce za posledních deset let. Do konce srpna letošního roku přibylo dalších 935 případů. Současně se ale navíc objevila plošná epidemie žloutenky A. Od začátku roku bylo hlášeno 1 348 nemocných, což je několikanásobně více než v předchozích letech. „Naše populace je vůči viru hepatitidy A velmi vnímavá, protože od poslední velké epidemie v roce 1979 uplynulo více než 45 let. Většina lidí se tak s virem nikdy nesetkala a nemá protilátky. Proto je ohrožena prakticky celá společnost,“ říká MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. Hepatitida A má akutní průběh s příznaky podobnými chřipce (únava, teplota, nechutenství, nevolnost, bolesti břicha), následně zežloutne kůže a bělmo očí. Žloutenka typu C naopak postupuje nenápadně a roky ničí játra. Řada lidí tak o své infekci vůbec neví, protože onemocnění probíhá bez bolesti a bez výraznějších příznaků. Testování na hepatitidu C provádějí praktičtí lékaři i specialisté. Anonymně a zdarma je možné nechat se otestovat také v checkpointech, které fungují po celé republice. Vyšetřuje se zde HIV, hepatitida C a syfilis. Hepatitida A se zde netestuje – pokud má člověk podezření na infekci virem hepatitidy A, musí se obrátit na svého praktického lékaře.
Druhý tematický on-line kongres tohoto roku spustila společnost Healthcomm Professional 3. 9. 2025. Na webu www.healthcomm.cz poběží celých 30 dní. 2D tematický on-line kongres IMUNITA je určen všem lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z celého Česka i Slovenska. Akreditováno u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Stále se můžete registrovat. Využijte kód pro přihlášení PHAR25IM a vstup v hodnotě 1000 Kč máte zcela zdarma.
S datem 4. září je spojen Světový den sexuálního zdraví (World Sexual Health Day), který od roku 2010 vyhlašuje a celosvětově propaguje World Association for Sexual Health - organizace na podporu sexuálního zdraví jako základního lidského práva. Motto pro rok 2025 zní: „Sexuální spravedlnost: Co pro to můžeme udělat?“ Sexuologický ústav VFN se k letošnímu Světovému dni připojuje zveřejněním edukačních materiálů na webu a sociálních sítích, zahájením kampaně k otevření nízkoprahového Centra psychosexuální pomoci a současně i nabídkou bezplatné anonymní on-line konzultace pro nové zájemce během září 2025. Pro zajištění prvního kontaktu funguje specifická e-mailová adresa: SexPomoc@vfn.cz. Tato možnost slouží jako první vstupní brána pro klienty, kteří se často nacházejí v psychosexuální krizi a potřebují anonymitu.
Pilotní projekt preventivního očkování proti chřipce proběhne v oddělených konzultačních místnostech Center prevence s poradenstvím v rámci vybraných lékáren BENU v Praze, Brně a Ostravě. Očkování bude provádět vždy praktický lékař, a to během říjnových víkendů od 4. do 26. 10. 2025 v čase 10-18 hodin. Cena za očkovací látku a její aplikaci bude 629 Kč. Pacient bude hradit platbu na místě v lékárně. Očkování proti chřipce mají z veřejného zdravotního pojištění plně hrazeno pouze pojištěnci nad 65 let a zákonem stanovené skupiny. Od 1. září 2025 si mohou dospělí samoplátci ve věku 18–65 let rezervovat termín očkování proti chřipce prostřednictvím webových stránek benuprevence.cz