Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NOŠENÍ ROUŠEK NA VEŘEJNOSTI SNIŽUJE REPRODUKČNÍ ČÍSLO POD HODNOTU 1



Mezinárodní kolektiv autorů, ke kterým patří i inženýr Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR, v rozsáhlém článku podrobně informuje, jak je užitečné nošení roušek na veřejnosti v boji proti pandemii covid-19. Přehled všech dosavadních důkazů o tom, jak účinně roušky přispívají k omezení šíření SARS-CoV-2, vychází v aktuálním vydání prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS). 1

„Vzhledem k tomu, že hlavní cestou přenosu koronaviru, který způsobuje covid-19, je přenos vzduchem, tedy ve větších kapénkách nebo menších aerosolových částicích, jsou roušky beze vší pochybnosti zásadním opatřením pro ochranu veřejného zdraví," říká Vladimír Ždímal, který byl jako jediný zástupce České republiky přizván do autorského týmu článku v časopisu PNAS. 

Jeho tým se od března 2020 podílel na přímém testování účinnosti textilních roušek a respirátorů proti přenosu nákazy covid-19, a to metodikou vyvinutou před více než deseti lety v rámci evropského projektu EUSAAR. Kromě dlouholetých zkušeností s filtračními schopnostmi různých materiálů byl Vladimír Ždímal coby expert na fyziku aerosolu do týmu přiván i s odkazem na jeho rychlé zapojení do iniciativy #Masks4All v březnu 2020.

Enormní zájem vědců o fakta o rouškách

Mezinárodní tým spoluautorů tvořili odborníci z různých oborů.

„Cílem bylo získat co nejkomplexnější obrázek problematiky. Kromě schopnosti různých typů prostředků ochrany dýchacích cest chránit svého nositele před nákazou jsme posuzovali i epidemiologické důkazy, ekologické studie, modely šíření podobných respiračních onemocnění, výsledky experimentů na vzorcích populace porovnávané s kontrolními skupinami (tzv. randomized controlled trials), vlivy nošení ochranných prostředků na psychologii populací při pandemii a ekonomické dopady," vysvětluje ing. Ždímal. Přehledový článek nakonec využil data a výsledky přibližně 150 dříve publikovaných prací souvisejících s tématikou.


Textilní ochrana úst a nosu se používala od 14. století, přestože se o šíření moru vzduchem vědělo již ve 13. století.

Používaly se bavlna a hedvábí. Právě u těchto materiálů spolu s dalšími textiliemi jako šifon a flanel se nedávno zjistilo, že filtrují částice větší než 0,3 μm s účinností větší než 96 %.


Autoři studie doporučují, aby lidé nosili textilní roušky, protože se tak sníží komunitní přenos viru SARS-Cov-2.

„Na základě uvedených poznatků přináší článek v PNAS důkazy o tom, že v kombinaci s dalšími opatřeními ochrany veřejného zdraví, jako je omezení sociálních kontaktů a dodržování rozestupů, přispívá nošení roušek na veřejnosti ke snížení reprodukčního faktoru Re pod hodnotu 1," dodává Vladimír Ždímal.

Text do časopisu PNAS začal vznikat na přelomu března a dubna minulého roku. V nerecenzované formě byl v dubnu představen na serveru Preprints.org, kde vyvolal obrovský zájem vědecké obce.

„Je to podle informací na serveru Preprints.org - nejvíce prohlížený a zároveň nejvíce stahovaný rukopis v historii serveru, měřeno napříč vědeckými obory. Vidělo jej 360 000 zájemců, stažen byl 87000krát, mám z toho obrovskou radost," dodává ing. Ždímal.

Z historie ochranných masek

Všeobecné nošení textilních roušek na veřejnosti doporučoval již v roce 1910 Wu Lien Teh, první Číňan s medicínským titulem z univerzity v Cambridge, při epidemii mandžuského moru. Jeho doporučení se považuje za milník v systematickém boji proti šíření infekčních chorob. Dříve, než svět ochromila španělská chřipka, objevil se v Číně na přelomu let 1910 a 1911 plicní mor, který „řádil" jen 4 měsíce, přesto si vyžádal na 63 000 obětí. Epidemie dostala označení mandžuský mor. Nemoc se na člověka přenesla ze svišťů. K jejímu zvládnutí sloužila opatření, jako například: zákaz vycházení, izolace nemocných, povolení kremací, intenzivní desinfekce. A hlavně - obyvatelům Mandžuska bylo nařízeno, aby nosili gázové nebo bavlněné masky.


Maska dle Wu Lien Teha byla pak široce vyráběna, přičemž sám lékař dohlížel na výrobu a distribuci.

Předpokládá se, že respirátor N95 je „potomkem" designu této masky.

fastcompany.com/90479846/the-untold-origin-story-of-the-n95-mask


Literatura:

1. PNAS January 26, 2021 118 (4) e2014564118; https://doi.org/10.1073/pnas.2014564118

Zdroj: Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Fotografie na úvodní dlaždici od uživatele Anna Shvets ze služby Pexels

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME