
Mezinárodní kolektiv autorů, ke kterým patří i inženýr Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů AV ČR, v rozsáhlém článku podrobně informuje, jak je užitečné nošení roušek na veřejnosti v boji proti pandemii covid-19. Přehled všech dosavadních důkazů o tom, jak účinně roušky přispívají k omezení šíření SARS-CoV-2, vychází v aktuálním vydání prestižního časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS). 1
„Vzhledem k tomu, že hlavní cestou přenosu koronaviru, který způsobuje covid-19, je přenos vzduchem, tedy ve větších kapénkách nebo menších aerosolových částicích, jsou roušky beze vší pochybnosti zásadním opatřením pro ochranu veřejného zdraví," říká Vladimír Ždímal, který byl jako jediný zástupce České republiky přizván do autorského týmu článku v časopisu PNAS.
Jeho tým se od března 2020 podílel na přímém testování účinnosti textilních roušek a respirátorů proti přenosu nákazy covid-19, a to metodikou vyvinutou před více než deseti lety v rámci evropského projektu EUSAAR. Kromě dlouholetých zkušeností s filtračními schopnostmi různých materiálů byl Vladimír Ždímal coby expert na fyziku aerosolu do týmu přiván i s odkazem na jeho rychlé zapojení do iniciativy #Masks4All v březnu 2020.
Enormní zájem vědců o fakta o rouškách
Mezinárodní tým spoluautorů tvořili odborníci z různých oborů.
„Cílem bylo získat co nejkomplexnější obrázek problematiky. Kromě schopnosti různých typů prostředků ochrany dýchacích cest chránit svého nositele před nákazou jsme posuzovali i epidemiologické důkazy, ekologické studie, modely šíření podobných respiračních onemocnění, výsledky experimentů na vzorcích populace porovnávané s kontrolními skupinami (tzv. randomized controlled trials), vlivy nošení ochranných prostředků na psychologii populací při pandemii a ekonomické dopady," vysvětluje ing. Ždímal. Přehledový článek nakonec využil data a výsledky přibližně 150 dříve publikovaných prací souvisejících s tématikou.
Textilní ochrana úst a nosu se používala od 14. století, přestože se o šíření moru vzduchem vědělo již ve 13. století.
Používaly se bavlna a hedvábí. Právě u těchto materiálů spolu s dalšími textiliemi jako šifon a flanel se nedávno zjistilo, že filtrují částice větší než 0,3 μm s účinností větší než 96 %.
Autoři studie doporučují, aby lidé nosili textilní roušky, protože se tak sníží komunitní přenos viru SARS-Cov-2.
„Na základě uvedených poznatků přináší článek v PNAS důkazy o tom, že v kombinaci s dalšími opatřeními ochrany veřejného zdraví, jako je omezení sociálních kontaktů a dodržování rozestupů, přispívá nošení roušek na veřejnosti ke snížení reprodukčního faktoru Re pod hodnotu 1," dodává Vladimír Ždímal.
Text do časopisu PNAS začal vznikat na přelomu března a dubna minulého roku. V nerecenzované formě byl v dubnu představen na serveru Preprints.org, kde vyvolal obrovský zájem vědecké obce.
„Je to podle informací na serveru Preprints.org - nejvíce prohlížený a zároveň nejvíce stahovaný rukopis v historii serveru, měřeno napříč vědeckými obory. Vidělo jej 360 000 zájemců, stažen byl 87000krát, mám z toho obrovskou radost," dodává ing. Ždímal.
Z historie ochranných masek
Všeobecné nošení textilních roušek na veřejnosti doporučoval již v roce 1910 Wu Lien Teh, první Číňan s medicínským titulem z univerzity v Cambridge, při epidemii mandžuského moru. Jeho doporučení se považuje za milník v systematickém boji proti šíření infekčních chorob. Dříve, než svět ochromila španělská chřipka, objevil se v Číně na přelomu let 1910 a 1911 plicní mor, který „řádil" jen 4 měsíce, přesto si vyžádal na 63 000 obětí. Epidemie dostala označení mandžuský mor. Nemoc se na člověka přenesla ze svišťů. K jejímu zvládnutí sloužila opatření, jako například: zákaz vycházení, izolace nemocných, povolení kremací, intenzivní desinfekce. A hlavně - obyvatelům Mandžuska bylo nařízeno, aby nosili gázové nebo bavlněné masky.
Maska dle Wu Lien Teha byla pak široce vyráběna, přičemž sám lékař dohlížel na výrobu a distribuci.
Předpokládá se, že respirátor N95 je „potomkem" designu této masky.
fastcompany.com/90479846/the-untold-origin-story-of-the-n95-mask
Literatura:
1. PNAS January 26, 2021 118 (4) e2014564118; https://doi.org/10.1073/pnas.2014564118
Zdroj: Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Fotografie na úvodní dlaždici od uživatele Anna Shvets ze služby Pexels
Po celý měsíc, od 18. 3. do 16. 4. 2026, se můžete ponořit do virtuálního 3D prostředí a vystudovat si odborný i doprovodný program inspirovaný australskou farmaceutickou tradicí. Navíc můžete získat potřebné body do CVL. Program je pestrý a rozdělený do 3 samostatně akreditovaných bloků přednášek. Za absolvování můžete celkem získat až 38 bodů od ČLnK! Objevte expozice partnerů plné užitečných informací. Nahlédněte do historické 3D místnosti zaměřené na australskou lékárenskou tradici. Také na Magazínu jsme pro vás v záložce SPECIÁL připravili zajímavé informace o Austrálii. V neposlední řadě můžete na dalším z on-line kongresů z dílny Healthcomm Professional soutěžit o atraktivní ceny. Australané se v Evropě vesměs označují za protinožce, ale není to tak zcela pravda. Co dalšího se dozvíte o této zemi, jejích tradicích a o tamním lékárenství? Odborný obsah je akreditován 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Pro registraci a vstup zdarma použijte kód: PHAR26SY.
Druhý březnový týden tradičně startuje festival Týden mozku, který přibližuje veřejnosti nejnovější poznatky o fungování lidské mysli. Akademie věd ČR zve zájemce od 9. do 15. března 2026 na přednášky, workshopy, debaty i interaktivní vystoupení v Praze, Brně a v dalších městech po celé ČR. Festival je součástí celosvětové iniciativy Brain Awareness Week. Do Týdnu mozku se zapojují nejen ústavy Akademie věd ČR, ale také univerzity a další instituce. Vstup na všechny akce je zdarma, na některé je nutná předchozí registrace. Kompletní a průběžně aktualizovaný program je k dispozici na webu www.tydenmozku.cz.
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.