Dialogy o medicíně (nejen) s médii vedou odborníci, kteří mají veřejnosti co říct k řadě zajímavých zdravotních témat. Na pravidelných setkáních MEDialogy se komunikuje aktuální problematika, fakta a zkušenosti předních lékařů z výzkumu i praxe. MEDialogy přináší 1. LF UK - nejstarší lékařská fakulta ve střední Evropě. Tento projekt 1. LF UK je možné zhlédnout také ze záznamu na fakultním youtubovém kanále.

9. listopadu si k MEDdialogu nad problematikou neurodegenerativních onemocnění, jejichž prevalence v populaci roste, přizval moderátor Daniel Stach: prof. MUDr. Roberta Jecha, Ph.D., přednostu Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN, zástupce ředitele a předsedu vědecké rady Národního ústavu pro neurologický výzkum, prof. MUDr. Milana Brázdila, Ph.D., ředitele Národního ústavu pro neurologický výzkum z Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice u sv. Anny a doc. MUDr. Petra Duška, Ph.D. z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN. Všechny tři spojuje činnost v nově vzniklém Národní ústavu pro neurologický výzkum. 

Zleva: doc. Dušek, prof. Brázdil, prof. Jech a moderátor Daniel Stach 

Celosvětově lze vypozorovat nárůst výskytu neurodegenerativních chorob, jako je třeba Parkinsonova nebo Alzheimerova nemoc. Jaké mají v současnosti lékaři diagnostické a léčebné možnosti? Čím se v této oblasti zabývají vědci? Jak souvisí neurodegenerace s dalšími, například infekčními, psychiatrickými a dalšími nemocemi? Co můžeme čekat po epidemii Covidu-19? Opět jejich nárůst? Proč vzniká nový Národní ústavu pro neurologický výzkum? Na tyto a další otázky se řečníků ptal Daniel Stach.

Stárnutí není hlavním viníkem nárůstu

Neurodegenerativní poruchy jsou skupinou onemocnění způsobenou abnormálním shlukováním některých proteinů v nervovém systému. Nejčastější jsou Alzheimerova a Parkinsonova nemoc. Odhadovaný počet pacientů s Parkinsonovou nemocí v České republice je 30-50 tisíc a jejich počet se zvyšuje. Podle všeho to není způsobeno jen stárnutím populace, protože i přepočet, který stárnutí zohledňuje, ukazuj na zvýšení výskytu Parkinsonovy nemoci o 22 procent.

„Jedna ze studií ukázala, že Parkinsonova nemoc je nejrychleji rostoucím neurologickým onemocněním co do prevalence, invalidity a úmrtí. Začalo se proto hovořit o ‚parkinsonské pandemii'," upozorňuje doc. Dušek.

„Epidemiologické důkazy naznačují, že rostoucí výskyt Parkinsonovy nemoci může souviset i s expozicí chemikáliím v životním prostředí, zejména pesticidům a rozpouštědlům, ale také s rozšířením některých virových infekcí," doplňuje doc. Dušek.

Příčiny a vývoj neurodegenerativních chorob se dosud nepodařilo zcela vysvětlit, také proto pro ně neexistuje preventivní ani kauzální léčba. V souvislosti se stále se prodlužujícím věkem bude tento trend pravděpodobně pokračovat. Například podle jedné ze studií se do roku 2050 počet lidí s demencí zdvojnásobí. V posledních desetiletích byly vynaloženy miliardy dolarů na klinické studie, ale žádný ze zkoumaných léků nedokázal u lidí zastavit nebo zpomalit průběh choroby. Podle Petra Duška může být jedním z důvodů skutečnost, že první patologické změny u Parkinsonovy nemoci začínají desítky let předtím, než se objeví typické příznaky jako třes, ztuhlost a zpomalení pohybů. 

Ztráta čichu jako varovný signál

Jedny z prvních nespecifických příznaků nemoci jsou porucha čichu a porucha chování v REM spánku, kdy si člověk přehrává obsah snu - mluví, křičí, hýbe končetinami, padá z postele apod. Současný výzkum se soustřeďuje na tato časná stádia, kdy postižený člověk obvykle ještě lékaře nevyhledá.

„Věříme, že pacienti v raném, prodromálním stádiu jsou ideálními kandidáty pro studie s látkami, které by v časné fázi mohly neurodegenerativní změny zastavit," vysvětluje Petr Dušek a dodává, že v této souvislosti vyvolala porucha čichu způsobená infekcí virem SARS-CoV-2 obavy, že by virus mohl iniciovat neurodegenerativní změny.

„Právě porucha čichu spojená s covidem-19 nápadně připomíná začínající Parkinsonovu nemoc, i zde je ztráta či omezení čichu průvodním jevem. První výzkumy skutečně naznačují, že covid-19 patří mezi neurotropní viry, které mohou poruchy a úhyn mozkových buněk způsobovat," říká neurolog Jech a připomíná historickou paralelu se španělskou chřipkou, po které se do pěti let nápadně často začala objevovat encefalitida s prudkým nárůstem parkinsonismu. 

Nový Národní ústav pro neurologický výzkum se primárně zaměří na tři různé oblasti neurodegenerace - poruchy řízení pohybu, mentální poruchy a neurovývojové poruchy. Jeho hlavním posláním bude propojit, zkvalitnit a zmodernizovat neurologický výzkum v České republice a systematicky vyhledávat průlomové poznatky o mozku a nervovém systému.

„Současná věda například nabízí nástroje, kterými je možné rozpoznat neurodegenerativní procesy již v době, kdy příznaky ještě nejsou vypovídající. Jedním z našich cílů proto bude zavádět tyto moderní metody do praxe a hledat časné ukazatele neurodegenerativních chorob," přibližuje profesor Brázdil činnost ústavu. 

.....................................

Projekt Národního ústavu pro neurologický výzkum byl zahájen v červenci 2022 a bude probíhat tři a půl roku. Spolupracuje na něm jedenáct institucí z celé republiky. Hlavním příjemcem a koordinátorem vítězného projektu je Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Vedle brněnské platformy jsou dalšími hlavními institucemi 1. a 2. LF UK, zapojena jsou i další pracoviště včetně akademie věd nebo ČVUT a VUT. Projekt ústavu vznikl v rámci programu Exceles na základě výzvy Národního plánu obnovy. 

.....................................

Léčba elektrickou stimulací

Mezi moderní a účinné léčebné možnosti některých neurologických chorob, jako jsou poruchy řízení pohybu, epilepsie nebo právě Parkinsonova nemoc, patří hluboká mozková stimulace. U Parkinsonovy nemoci dramaticky potlačuje ztuhlost, zpomalení a třes, u generalizovaných dystonických syndromů zabraňuje vzniku nekontrolovaných svalových spasmů. „Léčba spočívá v trvalé elektrické stimulaci vybraných jader v hloubi mozku. Tenká stimulační elektroda je do vybraného jádra na každé straně hlavy zavedena skrze malý otvor v lebce a pomocí spojovacího kabelu podkožně spojena s programovatelným neurostimulátorem umístěným v podkoží v oblasti hrudníku," vysvětluje profesor Robert Jech, jehož tým z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN se v rámci Národního ústavu pro neurologický výzkum tématu hluboké mozkové stimulace věnuje.

„Díky této léčbě získávají pacienti zpět kontrolu nad svými vlastními pohyby, což pro mnohé z nich znamená zásadní průlom při získání soběstačnosti a zlepšení kvality života," zdůrazňuje profesor Jech.

V mozku člověka se nachází několik mozkových jader, prostřednictvím kterých lze motorické okruhy účinně „přeprogramovat". Patří sem například vnitřní pallidum, jehož stimulací se daří zvládat vůlí nekontrolovatelné dystonické spasmy končetin, trupu a šíje, které své nositele obvykle zcela invalidizují. Výborných výsledků je dosahováno zejména u dětí a mladých dospělých. V některých případech, které se označují jako dystonická bouře, jde dokonce o život zachraňující terapii. Dalším je například subtalamické jádro, které je velké přibližně jako zrnko rýže a které se využívá v léčbě Parkinsonovy nemoci. Nachází se hluboko v mozku a pro správnou funkci je třeba zasáhnout jeho motorickou část.

"Při správném umístění se krátce po zapnutí neurostimulátoru dostaví efekt v podobě zrychlení pohybů, vymizení třesu a rigidity končetin, podobně jako když si pacient vezme běžnou dávku svých léků," říká profesor Jech.

Implantační zákrok nutný pro tuto metodu v ČR nabízejí tři specializovaná centra, přičemž pražské centrum tvořené 1. lékařskou fakultou a Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze a Nemocnicí Na Homolce provádí tyto výkony již 25 let. Čeští lékaři pomáhali metodu zavést v dalších centrech střední a východní Evropy a v současné době patří mezi lídry výzkumu mechanismů souvisejících s touto léčbou.

„Přes nepochybné léčebné úspěchy víme o mechanismech léčby stále relativně málo," říká profesor Jech s tím, že mezi aktuálně řešené výzvy patří optimalizace stimulace té části mozkových jader, které jsou zapojeny do kognitivních a afektivních okruhů s cílem zlepšit kognitivní funkce a potlačit zhoršenou náladu u některých pacientů s Parkinsonovou nemocí. Zásadní průlom podle profesora Jecha nastává v souvislosti se zavedením neurostimulátorů nové generace, které umožňují adaptivní stimulaci založené na zpětné vazbě, kdy si mozek sám určí, kdy stimulaci potřebuje a kdy ne. Patří sem i programování neurostimulátorů na dálku prostřednictvím internetu, kdy moderní technologie umožňují upravit parametry stimulace, aniž by pacient musel navštívit lékaře.

„Progresivní metody založené na optogenetice již dnes umožňují exprimovat světločivé pigmenty na povrch neuronů, které tak získávají schopnost ‚vidět' a reagovat na světelnou stimulaci optickými vlákny. Otevírají se tak nejen netušené možnosti efektivnější komunikace mezi mozkem a výpočetní technikou, ale i etické otázky spojené s cílenou manipulací psychiky člověka," uzavírá profesor Robert Jech.

Zdroj: MEDialogy: Neurodegenerativní choroby jsou na vzestupu. Nový Národní ústav se zaměří na jejich výzkum, 9. 11. 2022 

K problematice dále čtěte:

PORUCHA ŘEČI NAPOVÍ O VÝVOJI I LÉČBĚ PARKINSONA
VIDEOANALÝZA MIMIKY ODHALÍ PARKINSONA
JEDNOTNÝ PŘÍSTUP K LÉČBĚ PORUCH PAMĚTI
PORUCHY PAMĚTI MOHOU OHROZIT ŽIVOT