Dobrou noc! Toto přání bývá v posledních letech pro řadu z nás opravdu jen přáním. Mladá generace chce stíhat práci i všechny možné další aktivity, starší mívají různé zdravotní potíže - zkrátka, mnozí z nás málo a špatně spí.

Víme, že bychom měli spát optimálně 7 až 9 hodin. Už před lety se zjistilo, že až 30 procent osob spí méně než 6 hodin, a to je údaj starý už 10 let. Narušený spánkový cyklus mívají při současném životním stylu dospívající i děti, a samozřejmě pracující na směny.

Co nás ruší

Během spánku se střídají tři různé fáze a každá má různě prospěšné účinky na mozek. Na kvalitu a kvantitu spánku působí nejen zdravotní stav jedince a civilizační vlivy jako hluk, noční světlo, studijní a pracovní nároky, stresy, ale i nedostatek pohybu, alkohol, kofein a nikotin, a také elektronické přístroje.

Spánek a zdraví se netýká jen u dospělých

Mezi hlavní důsledky nedostatku kvalitního spánku patří všechna nejznámější kardiovaskulární a metabolická onemocnění - infarkty, hypertenze, ischemická srdeční choroba, diabetes, metabolický syndrom, obezita, deprese, špatná imunita, snížená výkonnost a poruchy pozornosti se všemi negativy, která z toho mohou vyplynout. Je to dlouhý a smutný výčet potíží.

Až 70 procent dospívajících nespí adekvátní dobu; podle výzkumů je hlavním důvodem přehnané využívání sociálních sítí - mobilů, počítačů, ale v tomto smyslu i malá kontrola rodičů. S nedostatkem spánku souvisí, podobně jako u dospělých, výskyt obezity, a dokonce některých kardiovaskulárních a metabolických nemocí. Chronická spánková deprivace zhoršuje školní výsledky a může navozovat depresivní stavy.

Spánek a neurodegenerativní onemocnění

Prof. MUDr. Karel Šonka z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN k tomu říká: „Zjistilo se, že osoby, které mají poruchu chování v REM spánku ve vyšším věku, např. mluvení, křik, pohyby, jsou ve vyšším riziku vzniku Parkinsonovy choroby. Tyto projevy se netýkají dětské populace."

Kromě Parkinsonovy nemoci se z těchto pacientů může rozvinout i multisystémová atrofie nebo nemoc s Lewyho tělísky. Spánková porucha tohoto typu tedy může předpovědět rozvoj neurodegenerativní nemoci ještě v době, kdy je pacient bez příznaků. 

Analýza hlasu a Parkinson

Poruchou chování v REM spánku se zabývají nejen lékaři Neurologické kliniky, ale i výzkumná skupina z Fakulty elektroniky ČVUT v Praze:

„Už loni jsme představili metodu zjišťování časných stadií Parkinsonovy choroby z analýzy hlasu při řeči, a také z mimiky obličeje," vysvětluje doc. Jan Rusz. 

O metodě se speciální softwarem, který vyhodnocuje z audionahrávek parametry intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa u pacientů s Parkinsonem, jsme psali na Magazínu ZDE

Hypomimie („maskovitý obličej") je považována za jeden z nejčasnějších motorických projevů Parkinsonovy choroby, vyvíjející se až 10 let před klinickou diagnózou. O videoanalýze mimiky jsme psali na Magazínu ZDE

„Letos jsme metodu rozšířili o automatickou lingvistickou analýzu krátké spontánní řeči, a to i s pomocí metod umělé inteligence - analýzou struktury vět, slov a frází. Už v preklinickém stadiu nemoci se projevuje zhoršená kvalita řeči, potíže s hledáním slov a také změna mimiky obličeje."

Poznatky byly získány z například z pětiletého výzkumu 180 pacientů s poruchou REM spánku. Čtvrtina z nich onemocněla Parkinsonovou chorobou.

„Zatím bohužel neexistuje neuroprotektivní medikace," říká doc. Rush, „ale naše výzkumy mohou urychlit vývoj nových léků."

Spánek a mikrobiom

Složení střevní mikrobiální flory má vliv na mozkové funkce, tedy i na regulaci spánku a bdění; střevní mikrobiom spánek reguluje a zároveň je i spánkem ovlivňován. Výzkumy se zaměří na mikrobiální metabolity, které střevo produkuje, a jejich efekt na regulaci spánku. To by mohlo pomoci opři léčení poruch spánku. Novinkou už je objev vztahu mezi hyposomnií (nadměrnou denní spavostí) a změnami mikrobiomu. Tímto výzkumem se zabývá Mgr. Janet Ježková z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ve spolupráci s Neurologickou klinikou 1. LF UK a VFN: „Zjistili jsme, že pacienti s centrální hyposomnií mají odlišné složení střevních bakterií. Tento rozdíl je způsobený i odlišnými hodnotami BMI, pohlavím, věkem i rozdílným jídelníčkem."

Mozek - střevo - mikrobiom je zatím málo studované spojení: „Známe bakterie, které se tam vyskytují, ale zatím nevíme, co produkují. Ale už víme, že pacienti trpící hypersomnií mají rozdílné složení mikrobiomu."

Studie byla nedávno publikována v prestižním mezinárodním časopisu Sleep Medicine.

Chytré hodinky pod stromeček?

Možná už balíte dárky a jsou mezi nimi chytré hodinky. Prof. Karel Šonka je nedoporučuje úzkostným pacientům, protože neustálé sledování informací o spánku problémy jen zhoršuje. Lepší variantou stále zůstává návštěva pracoviště, které se problémy se spánkem zabývá.

Mgr. Jana Ulíková