Jen málokterá kožní nemoc se zpočátku projevuje tak málo nápadně. Nejdřív je to jen jakési zhrubění pokožky anebo nenápadné šupinky, které mívají především starší lidé se suchou pletí. Může to ale být problém, který odborníci označují jako prekancerózní stav.
Aktinická (solární) keratóza se může u disponovaných jedinců objevit především na kůži, která je dlouhodobě vystavovaná slunečnímu záření. Vyskytuje se převážně u starších lidí, častěji na hlavě u mužů s řídkými vlasy nebo s pleší. Dnes, při módě vyholených hlav i u mladších jedinců, je žádoucí o tomto problému vědět co nejvíc. Více ohrožení jsou i jedinci se světlou kůží s fototypem I a II.
Jak se nemoc projevuje
Šupinkami a později i typickými červenými skvrnkami, někdy i mírně vyvýšenými bouličkami ve svrchní vrstvě kůže. Mohou vyskytnout na obličeji, na rtech, na ušních boltcích i na pokožce rukou (na hřbetech a na předloktích) nebo ve výstřihu u žen, které se rády a často opalují bez patřičných opalovacích přípravků, anebo u těch, které často navštěvují solária. Barva těchto útvarů bývá od růžové, červené až po světle hnědou a pokožka může někdy svědit.
A není to jen problém nesprávné letní péče. Chytat bronz se dnes jezdí do hor v zimě a na jaře, kdy jsou sluneční paprsky velmi intenzivní.
Aktinická neboli solární keratóza: zpočátku nenápadné růžové až načervenalé kožní útvary se mohou pomalu měnit a podle údajů odborníků mohou v některých případech vést až ke zhoubnému nádoru.
Foto: archiv prof. Arenbergerové
Nenápadné, ale pozor na ně
„Aktinická keratóza nejdříve vypadá jako malé růžové ložisko, které však má hrubší povrch. Později ložisko změní barvu na růžovočervenou a je pokryté šupinou. V pokročilé fázi je už šupina znatelně vyvýšená nad povrch kůže," popisuje problém prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP. U mužů se nemoc týká asi 15 procent populace, ve věku nad 70 let už 34 procent, u žen po 70. roce věku se výskyt zvyšuje na 18 procent.
„Výskyt onemocnění je tradičně vysoký například v Austrálii nebo v jižních státech Evropy. Ovšem ani naše sluníčko nesmíme podceňovat a měli bychom se před ním chránit také," dodává prof. Arenbergerová.
Méně agresivní, ale přece jen nebezpečný
„Je to přednádorový stav, který se až v pětině případů může rozvinout v invazivní spinocelulární karcinom neboli spinaliom, a ten by se v krajních případech mohl rozšířit do uzlin nebo do plic. Ale poměrně dobrou zprávou je, že není tak agresivní jako melanom. A navíc - dává o sobě dlouho vědět tím, že je vidět. Pacientům umíme pomoci i v poměrně pokročilých stadiích," doplňuje informaci i MUDr. Radek Litvik, dermatolog z Fakultní nemocnice Ostrava.
Novinky v léčbě
Současná medicína už má několik možností léčby. Lékaři nejčastěji využívají kryoterapii; kůže se ošetřuje kapalným dusíkem, ale tento proces bývá nepříjemný a pacienti na zákroky musejí docházet opakovaně. Další možností je léčba pomocí laseru nebo fotodynamická terapie:
„Tímto způsobem ošetříme pouze viditelné projevy, ale chorobou už může být zasaženo i okolí, aniž by to bylo na první pohled zřejmé. V poslední době nám pomáhá nová léčba pomocí krému, který stimuluje imunitní reakci kůže, brání množení buněk a ničí nádorové a přednádorové změny na kůži. Pro pacienty je jeho užívání pohodlné, nanáší si jej sami po dobu několika týdnů," říká prof. Arenbergerová.
Jednou z forem léčby je i chirurgické odstranění lézí, a to zejména v případě, že se již choroba rozvinula v nádor.
Prevence je jednoduchá - 3K
Nejdůležitější je chránit se před slunečním zářením. Nejen pečlivým a častým nanášením vhodného opalovacího přípravku (poradí vám v lékárně), ale ještě lépe podle „zákona 3K" - košile, kalhoty a klobouk. Chodit do solárií a vystavovat se dalšímu UV záření je zbytečné.
Rozhodně je také vhodné se na vlastní kůži občas lépe podívat, pomocí zrcadla i zezadu, a i s malým podezřením přijít k lékaři.
Mgr. Jana Ulíková
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.