Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NEMOC MNOHA TVÁŘÍ



S roztroušenou sklerózou se u nás potýká asi 22 tisíc osob. Průběh onemocnění je prakticky u každého pacienta individuální právě tak jako její projevy. Nemoc se nedá vyléčit, ale dá se úspěšně léčit a obvykle i zpomalit progresi neurologického deficitu.

Toto chronické zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy vede k demyelinizaci nervových vláken a následně k jejich ztrátě. Bohužel postihuje i mladé lidi ve věku od 20 let, často kolem čtyřicítky, ženy dvakrát častěji než muže; u nich je nemoc diagnostikována většinou ve vyšším věku a probíhá obvykle rychleji a agresivněji. Rozhodující je ve všech případech včasná diagnostika, především pomocí magnetické rezonance, a okamžité podávání léků.

Vliv dědičnosti je u RS nemoci poměrně významný; příbuzní nemocných v první linii mají desetkrát vyšší pravděpodobnost onemocnění.

Příznaky jsou rozmanité

Mezi typické patří postižení očí (zánět očního nervu) se zamlženým viděním, poruchy citlivosti v určitých částech těla, poruchy hybnosti horní či dolní končetiny - neobratnost rukou s vypadáváním předmětů, třes, poruchy jemné motoriky, problémy se psaním na počítači apod., problémy s chůzí do a se schodů, zakopávání, zatuhlost, omezení hybnosti. Objevuje se i pocit nejistoty v prostoru, závratě, ztráta rytmu chůze s nebezpečím pádu, může dojít i k poruše řeči a k neschopnosti číst. Až 80 procent nemocných se potýká s některými sexuálními dysfunkcemi. Většina nemocných pociťuje nadměrnou únavu, která je omezuje v běžných denních aktivitách, a také bolesti, na které nereagují běžná analgetika.

Kromě rozdílných projevů - závisí na tom, na jakém místě v mozku a míše dochází k poškození neuronů - se vyvíjí i průběh nemoci u každého jinak. V některých případech je pomalejší a přechod do další fáze trvá několik let, jindy má nemoc rychlý spád a pacient se může stát invalidním; na tom ani moderní léčba bohužel nedokáže nic změnit.


Pravidelné sledování projevů onemocnění a jejich konzultování s odborným lékařem je stěžejní pro správné nasazení léků a další vývoj nemoci.


Typy onemocnění

Nejběžnější formou je relaps-remitentní forma, která se zpočátku vyskytuje u asi 85 procent nemocných. Po atace nemoci, která trvá od 24 hodin až po několik dnů, nastane asi měsíc trvající remise.

„Pacient se v obdobích klidu cítí celkem v pořádku, ale stupeň neurologického postižení s každou atakou roste," vysvětluje prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

„Tato fáze je nejlépe ovlivnitelná léčbou s možností předcházet zhoršení nemoci."

V průběhu času může relaps-remitentní fáze přejít do sekundárně progresivní. Ataky jsou méně výrazné nebo žádné, ale zánětlivý proces v těle stále pokračuje, neurologické projevy se postupně zhoršují a časem dojde k trvalé invaliditě.

„Lékaři neumějí odhadnout rychlost a závažnost nástupu změn, a proto je důležité, aby si pacienti sami sledovali nové problémy svého stavu a radili se o nich se svým lékařem - neurologem," doplňuje prof. Havrdová.

Primárně progresivní fáze je poměrně vzácná, objevuje se kolem čtyřicítky a častěji u mužů, ataky se vyskytují výjimečně, ale neurologické problémy se zhoršují už od počátku. Typicky u ní dochází k problémům s chůzí. I tady je samozřejmě nutné průběžně se radit s lékařem.


Prvním zdokumentovaným pacientem s roztroušenou sklerózou prý byl vnuk krále Jiřího III. Augustus d´Este (narozený roku 1794), u něhož se ve 20 letech rozvinuly recidivující a postupně narůstajicí neurologické symptomy. 


Včas a správně

Roztroušena skleróza patři prozatím mezi nevyléčitelné choroby, ale při včasné diagnostice a správné terapii lékaři umějí výrazně snížit aktivitu onemocněni a zpomalit progresi neurologického deficitu.

Mgr. Jana Ulíková

Zpět

ŽLOUTENKA TO NEVZDÁVÁ

V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME