
S roztroušenou sklerózou se u nás potýká asi 22 tisíc osob. Průběh onemocnění je prakticky u každého pacienta individuální právě tak jako její projevy. Nemoc se nedá vyléčit, ale dá se úspěšně léčit a obvykle i zpomalit progresi neurologického deficitu.
Toto chronické zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy vede k demyelinizaci nervových vláken a následně k jejich ztrátě. Bohužel postihuje i mladé lidi ve věku od 20 let, často kolem čtyřicítky, ženy dvakrát častěji než muže; u nich je nemoc diagnostikována většinou ve vyšším věku a probíhá obvykle rychleji a agresivněji. Rozhodující je ve všech případech včasná diagnostika, především pomocí magnetické rezonance, a okamžité podávání léků.
Vliv dědičnosti je u RS nemoci poměrně významný; příbuzní nemocných v první linii mají desetkrát vyšší pravděpodobnost onemocnění.
Příznaky jsou rozmanité
Mezi typické patří postižení očí (zánět očního nervu) se zamlženým viděním, poruchy citlivosti v určitých částech těla, poruchy hybnosti horní či dolní končetiny - neobratnost rukou s vypadáváním předmětů, třes, poruchy jemné motoriky, problémy se psaním na počítači apod., problémy s chůzí do a se schodů, zakopávání, zatuhlost, omezení hybnosti. Objevuje se i pocit nejistoty v prostoru, závratě, ztráta rytmu chůze s nebezpečím pádu, může dojít i k poruše řeči a k neschopnosti číst. Až 80 procent nemocných se potýká s některými sexuálními dysfunkcemi. Většina nemocných pociťuje nadměrnou únavu, která je omezuje v běžných denních aktivitách, a také bolesti, na které nereagují běžná analgetika.
Kromě rozdílných projevů - závisí na tom, na jakém místě v mozku a míše dochází k poškození neuronů - se vyvíjí i průběh nemoci u každého jinak. V některých případech je pomalejší a přechod do další fáze trvá několik let, jindy má nemoc rychlý spád a pacient se může stát invalidním; na tom ani moderní léčba bohužel nedokáže nic změnit.
Pravidelné sledování projevů onemocnění a jejich konzultování s odborným lékařem je stěžejní pro správné nasazení léků a další vývoj nemoci.
Typy onemocnění
Nejběžnější formou je relaps-remitentní forma, která se zpočátku vyskytuje u asi 85 procent nemocných. Po atace nemoci, která trvá od 24 hodin až po několik dnů, nastane asi měsíc trvající remise.
„Pacient se v obdobích klidu cítí celkem v pořádku, ale stupeň neurologického postižení s každou atakou roste," vysvětluje prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
„Tato fáze je nejlépe ovlivnitelná léčbou s možností předcházet zhoršení nemoci."
V průběhu času může relaps-remitentní fáze přejít do sekundárně progresivní. Ataky jsou méně výrazné nebo žádné, ale zánětlivý proces v těle stále pokračuje, neurologické projevy se postupně zhoršují a časem dojde k trvalé invaliditě.
„Lékaři neumějí odhadnout rychlost a závažnost nástupu změn, a proto je důležité, aby si pacienti sami sledovali nové problémy svého stavu a radili se o nich se svým lékařem - neurologem," doplňuje prof. Havrdová.
Primárně progresivní fáze je poměrně vzácná, objevuje se kolem čtyřicítky a častěji u mužů, ataky se vyskytují výjimečně, ale neurologické problémy se zhoršují už od počátku. Typicky u ní dochází k problémům s chůzí. I tady je samozřejmě nutné průběžně se radit s lékařem.
Prvním zdokumentovaným pacientem s roztroušenou sklerózou prý byl vnuk krále Jiřího III. Augustus d´Este (narozený roku 1794), u něhož se ve 20 letech rozvinuly recidivující a postupně narůstajicí neurologické symptomy.
Včas a správně
Roztroušena skleróza patři prozatím mezi nevyléčitelné choroby, ale při včasné diagnostice a správné terapii lékaři umějí výrazně snížit aktivitu onemocněni a zpomalit progresi neurologického deficitu.
Mgr. Jana Ulíková
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz