
Úbytek slunečných dnů a sychravé podzimní počasí hrají do karet respiračním virům. S příchodem podzimu nastává hlavní sezóna šíření chřipkových virů typu A nebo B. Vyskytují se často spolu s jinými virovými respiračními onemocněními, typicky od podzimu do jara. Jedná se o vysoce infekční onemocnění postihující primárně dýchací cesty, je to ale často i těžká celková virová infekce, která ve svém průběhu může negativně zasáhnout další orgány lidského těla. Riziko rozvoje komplikací i úmrtí ve všech věkových skupinách zvyšuje přítomnost chronických onemocnění.1 Účinná ochrana před chřipkovými viry přitom existuje již několik desítek let - každoroční očkování. A to je vhodné absolvovat právě nyní!
Správné načasování je důležité
Vzhledem k poklesu hladin ochranných protilátek a průběžně probíhající změně cirkulujících kmenů je třeba každoroční přeočkování proti chřipce.2,3 Složení aktuální vakcíny pro danou sezónu doporučuje počátkem každého roku Světová zdravotnická organizace tak, aby byla ochrana v nadcházející sezóně co nejúčinnější. Důležité je i správné načasování vakcinace.
„Ideální doba pro očkování je před začátkem chřipkové sezony, tzn. od října do prosince. U seniorů se pak doporučuje z důvodu rychlejšího poklesu protilátek a tzv. vyvanutí imunity začít s očkováním spíše až v druhé polovině října,1" říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.
Obecně je možné vakcínu proti chřipce aplikovat i později než v prosinci, je pak ale potřeba počítat s dvoutýdenní ochrannou lhůtou, kdy si tělo vytváří protilátky.4
Ochrana rizikových skupin
Podobně jako v případě covidu může mít i chřipka obzvláště u seniorů či chronicky nemocných jakéhokoliv věku těžký průběh a způsobit závažné komplikace, které mohou být fatální. I proto je tzv. rizikovým skupinám každoroční přeočkování proti chřipce nejen doporučováno1, ale zároveň i plně hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Mezi rizikové skupiny patří všechny osoby starší 65 let, lidé dlouhodobě pobývající ve zdravotnických či sociálních zařízeních, diabetici, dospělí i děti s vážným chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacího systému, ledvin nebo jater, pacienti po odstranění sleziny a po transplantaci krvetvorných buněk a osoby s vrozenou nebo získanou poruchou imunitního systému.
Aktéři tiskové konference: Nedovolte, aby vás chřipka uvěznila doma. Zleva: MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., MUDr. Zdeňka Jágrová a MUDr. Michal Holásek.
„Očkování ale doporučujeme i těm, kteří jsou vystaveni zvýšenému riziku infekce v zaměstnání nebo ji mohou na rizikové skupiny přenést - tedy zdravotníkům, pečovatelům, pracovníkům v sociálních službách, školství či státní správě," uvádí praktický lékař MUDr. Michal Holásek 3,5
Věděli jste, že:
Zdroj: Fakta o chřipce (stop-chripce.cz)
Sociální izolace vs. očkování
Po zkušenostech s pandemií covid-19 se dostává do popředí i otázka sociální izolace jakožto jedné z možností ochrany před hrozící infekcí. Ta se ale v důsledku může projevit negativně potížemi v oblasti duševního zdraví. Zejména rizikové skupiny, jako jsou chronicky nemocní, lidé v pečovatelských domech či senioři, mohou nést omezení kontaktů s blízkými či rodinou hůř než ostatní.
„Psychické strádání pak může daleko výrazněji negativně ovlivnit zdravotní stav seniora. Psychosociální stopy tak mohou dalece převážit ty medicínské," upozorňuje MUDr. Zdeňka Jágrová, ředitelka Hygienické stanice hl. m. Prahy, a dodává: „Očkování tak i z tohoto pohledu představuje mnohem lepší způsob ochrany zdraví než společenská izolace."
Koho chřipka ohrožuje nejvíce?
Lidé starší 65 let s chronickými nemocemi srdce či ledvin nebo diabetem mají pak až 400x vyšší riziko vzniku bakteriálních komplikacích spojených s chřipkou ve srovnání se zdravými mladými osobami.6,7 Dalším faktorem, který se může podepsat na snížené obranyschopnosti organismu, je prodělání covid-19.
„U řady pacientů se po odeznění infekce objevují změny na plicích a s nimi spojené výrazné snížení plicních funkcí, projevující se únavou, dušností či vyčerpáním. Následkem může být též postižení kardiovaskulárního systému," říká MUDr. Holásek. To vše jsou faktory zvyšující riziko závažného průběhu chřipky. Uvádí se, že kardiaci mají až 52x vyšší riziko úmrtí, astmatici dokonce 120x vyšší a pacienti s plicním a současně kardiovaskulárním onemocněním až 435x vyšší.8,9
......
Latinský název chřipky - influenza - pochází z italštiny a původně šlo o termín označující jakýsi vliv.
Například výrazy „influenza di freddo" (vliv chladu) a „influenza di stelle" (vliv hvězd), jsou doloženy od 14. století. Příčinu tehdy neznámé nemoci připisovali lidé astrologickým vlivům.
......
Každoroční očkování jako nejúčinnější prevence
Chřipkové vakcíny jsou bezpečné a prověřené, ve světě se používají přes 60 let a mohou se podávat již dětem od 6 měsíců věku. Není jasné, do jaké míry bude SARS-CoV-2 nadále cirkulovat v souběhu s chřipkovou sezónou 2021 /2022 a jaký to bude mít dopad na šíření chřipky a dalších původců respiračních onemocnění. Chřipka s covidem nezmizela, je stále přítomna v populaci a očkování proti covid-19 nechrání proti onemocnění chřipkou. Je třeba se připravit na kocirkulaci původců chřipky a covid-19.
„Vakcína proti chřipce se každoročně upravuje podle očekávaných mutací, takže i při zásadní změně viru bude stále chránit. Letos bych ale více než kdy jindy chtěl vyzvat rizikové skupiny, jako jsou starší nebo chronicky nemocní lidé, aby se naočkovat přišli," zval k očkování proti chřipce již na konci srpna MUDr. Igor Karen, praktický lékař a místopředseda SVL. Podle něj praktici neočekávají loňský extrémní zájem, kdy se řada lidí snažila chřipkovou vakcínou posílit imunitu proti covidu, a tak by se mělo dostat na všechny zájemce.
„V minulé sezoně u nás poprvé překročila poptávka po chřipkových vakcínách nabídku. Letos bude proto objem dovezených vakcín oproti loňsku ještě navýšen," potvrzuje MUDr. Zdeňka Jágrová.
Zdroj: Tisková konference k očkování proti chřipce: Nedovolte, aby vás chřipka uvěznila doma (6. 10. 2021)
Literatura:
1. Doporučení ČVS ČLS JEP k očkování proti chřipce ze dne 10. 6. 2021 https://www.vakcinace.eu/doporuceni-a-stanoviska
2. SZÚ: Pozor! Chřipka útočí. 2016. http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Chripka/POZOR_CHRIPKA.pdf
3. Kynčl, J.: Očkování proti chřipce. SZÚ. Publikováno 5. 9. 2018. http://www.szu.cz/tema/prevence/ockovani-proti-chripce-2
4. Kynčl, J., Havlíčková, M.: Chřipka - opomíjené preventabilní onemocnění. Medicína pro praxi 2011; 8(9): 351-353.
5. Kapla, J.: Chřipka. Medicína pro praxi 2009; 6(1): 14-16.
6. Beran, J.: Chřipka - očkování je základem prevence. Klinická farmakologie 2010; 24(1): 25-28.
7. Pokorná, A., Lacíková, J.: Očkování proti chřipce z pohledu seniorské populace. Hygiena 2012. 57 (3). s 94-99.
8. Kynčl, J.: Epidemiologie akutních respiračních infekcí. SZÚ. 2017.
9. Peichl, P.: Kardiaci a očkování proti chřipce. Practicus 2016; 7:16.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.