
Farmaceutické výrobky jsou na českém trhu přísně dozorovány. Některé doplňky stravy nejsou v naší zemi ani dostupné, protože mají pro správní orgány problematické složení. Velmi ožehavým tématem jsou například doplňky stravy s melatoninem.
Melatonin patří mezi hormony, které je naše tělo schopno vytvářet si samo. Říká se mu také „hormon spánku", a to proto, že k jeho tvorbě dochází právě hlavně v noci, ve spánku. Pokud byste však chtěli začít tento hormon užívat i v doplňcích stravy, narazili byste - volný prodej doplňků stravy s melatoninem je v České republice přísně zakázán. Je k tomu důvod?
Koupit v ČR melatonin není zcela nemožné, jen to není jednoduchý proces. Volný prodej je zakázaný a jinak je přísně regulován Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL).
„Někteří dovozci sice prodávají v ČR melatonin na principu volného pohybu zboží v rámci EU, ale SÚKL s každým z nich důsledně vede správní řízení a postupně je z českého trhu eliminuje," upřesňuje Mgr. Martina Šímová, předsedkyně představenstva České a slovenské asociace pro speciální potraviny (ČASP).
S ohledem na farmakologické účinky melatoninu považuje SÚKL přípravky, které tuto látku obsahují, za léčivé přípravky. Oddělení dozoru nad reklamou SÚKL pak informuje o výskytu nelegálních léčivých přípravků s obsahem melatoninu, které naplňují definici léčivého přípravku (uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) zákona o léčivech, ale není u nich prověřena bezpečnost, jakost a účinnost v rámci registračního řízení, ani jiným způsobem upraveným zákonem o léčivech. Takové výrobky nesplňují požadavky na bezpečnost a musí se z trhu stáhnout a bezodkladně vrátit dodavateli. Za porušení zákazu prodejcům navíc hrozí pokuta.
Asociace výrobců a distributorů doplňků stravy ČASP reprezentuje společné zájmy svých členů - výrobců a distributorů doplňků stravy, a to jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni, a jejím hlavním cílem je aktivně se podílet na utváření přiměřeného a vyváženého legislativního rámce pro produkty podporující zdraví. Zároveň se všichni členové asociace zavazují dodržovat vlastní etický kodex pro prodej a marketing, který jde nad rámec platné legislativy v ČR a SR. Právě ČASP se snaží, aby se Česká republika zařadila po bok většiny ostatních zemí Evropské unie a aby SÚKL povolil aspoň rozumné minimální množství melatoninu v doplňcích stravy u nás prodávaných. Pro ilustraci, ve všech sousedních státech je prodej melatoninu v suplementech možný.
K problematice se vyjadřuje i prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., jeden z předních českých odborníků na poruchy spánku a bdění, působící na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty UK a VFN: „Jsem přesvědčen, že melatonin má být dostupný, protože jej v některých případech považuji za indikovaný. Melatonin je v obecné rovině bezpečná látka, bezpečnější než některé volně prodejné léky."
Doplňky stravy s obsahem melatoninu by tak neměly být podle ČASP vnímány jako nebezpečí, ale pokud by došlo k jejich správné regulaci v kategorii doplňků stravy, není důvod se jich obávat a odpírat je české populaci. I u nás by měli lidé mít možnost tento „hormon spánku" užívat. Česká republika by se měla zařadit mezi ostatní vyspělé evropské státy, povolit tyto doplňky stravy bez zbytečných omezení, a eliminovat tak v podstatě již existující černý trh s nimi.
Zdroj: Tisková zpráva ČASP
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.