Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence, která postupně připravuje člověka o paměť, úsudek i soběstačnost. Jednou z klíčových oblastí mozku, která je nemocí zasažena, je hipokampus. To je ona mozková struktura důležitá pro různé formy paměti a učení, včetně sociální paměti.

Alzheimerova nemoc je v rozvinutých zemích nejčastějším neurodegenerativním onemocněním centrálního nervového systému, jehož výskyt se exponenciálně zvyšuje s prodlužujícím se věkem. Náklady na péči o pacienty jsou velmi vysoké a účinná léčba doposud neexistuje. Podle dnešních poznatků je primární příčinou tohoto onemocnění zvýšení produkce polypeptidů ß-amyloidu, které postupnou agregací tvoří charakteristické amyloidové plaky. Příčina zvýšené tvorby ß-amyloidu je známá jen u dědičných forem onemocnění způsobených známými defekty genů, které však představují pouze 1-2 % všech onemocnění. Nejběžnější genetický rizikový faktor Alzheimerovy choroby je apolipoprotein E4 (apoE4), který snižuje věk nástupu onemocnění. Vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR se studiem vlivu apoE4 na neurony a synapse se snaží pochopit neuronální specificitu neurodegenerace u této nemoci. Jedním z neměnných rysů tohoto onemocnění je totiž poškození cholinergních neuronů přenášejících signál pomocí acetylcholinu.

Kromě toho se u Alzheimerovy nemoci snaží vědci na behaviorální úrovni porozumět procesům spojeným s poruchami kognitivních funkcí: paměť, prostorová orientace, učení.

Nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR ale ukazuje, že změny v mozku a v chování mohou nastávat mnohem dřív, než se projeví známé rozpoznávací poruchy.

Studie, která probíhala v rámci projektu EXCELES NEUR-IN, sledovala transgenní (geneticky upravené) laboratorní potkany s příznaky Alzheimerovy nemoci - zejména s ukládáním amyloidních plaků neboli mimobuněčných ložisek beta-amyloidu v mozku. Už u šest měsíců starých jedinců badatelé zaznamenali snížený zájem o sociální kontakt a potíže s rozpoznáváním jiných jedinců. To může naznačovat, že narušení tzv. sociální paměti je jedním z vůbec prvních příznaků onemocnění.

Větší dopad na samice

Zvláštní pozornost vědci věnovali hipokampu, konkrétně oblasti CA2, která hraje důležitou roli právě ve schopnosti navazovat a pamatovat si sociální vazby. Zjistili, že samice s Alzheimerovou nemocí měly v této oblasti méně specializovaných nervových buněk zajišťujících rovnováhu mozkové aktivity. U samců sice tento úbytek nebyl patrný, ale i u nich docházelo ke změnám mozkové aktivity - konkrétně k narušení synchronizace mozkových změn během sociálních kontaktů.

„Naše výsledky naznačují, že deficity v sociálním chování mohou být jedním z prvních příznaků Alzheimerovy choroby," říká vedoucí autor studie RNDr. David Levčík Ph.D. z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

„Změny v hipokampu, zejména v oblasti CA2, se zdají být klíčové pro pochopení těchto raných symptomů," dodává vědec.

Výsledky studie by mohly přispět k vývoji nových způsobů včasné diagnostiky Alzheimerovy choroby a k hledání léčby, která by zasáhla nemoc ještě před nástupem výrazných potíží s pamětí.

Tisková zpráva Fyziologického ústavu AV ČR

NENECHTE SI UJÍT tematický online kongres SENIOR - křehký pacient v lékárně.

Bude přístupný na webu www.healthcomm.cz v období 7. 5. 2025 - 5. 6. 2025.

Během 30dnů máte možnost vystudovat odborné přednášky akreditované u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. 

V přednášce doc. MUDr. Ivy Holmerové, Ph.D.: Demence a Alzheimerova nemoc - diagnostika, prevence a možnosti léčby, se dozvíte více o charakteristice AN i o typických příznacích a rizikových faktorech, a to ve světle současných poznatků. Docentka Holmerová se zastaví také u nových možností léčby AN.