
Veterinární medicína bojuje v současné době stále častěji s infekčními komplikacemi drobných poranění i operačních ran a se sekundárními infekcemi komplikujícími onemocnění jiné etiologie. Častým problémem je v těchto případech vzrůstající rezistence bakterií na antibiotika, která se při léčbě často nadměrně používají.
Jednou z možností je využití nanotechnologií a přirozených antibakteriálních vlastností stříbra.
Podívejte se na krátkou ukázku z přednášky RNDr. Jiřího Oborného, garanta výzkumu a vývoje nových veterinárních preparátů, který se problematice věnuje více jak 14 let.
Hluboké znalosti těchto technologií byly využity i v preparátech řady TraumaPet® Ag, ve kterých se spolu s dalšími podpůrnými látkami stalo nanostříbro základem účinnosti.
Podívejte se na malou ukázku kazuistik z veterinární praxe MVDr. Tomáše Fichtela na Educomm.cz
Díky zvládnuté nanotechnologii jsou nanočástice stříbra v poměrně vysokých koncentracích schopné proniknout bakteriální stěnou a svým působením bakterii zlikvidovat. Stříbro po průniku do bakteriální buňky ovlivňuje látkovou výměnu, potlačuje dýchání a bazální metabolizmus buňky na elektronové úrovni a reaguje s -SH skupinami oxidačních metabolických enzymů. Bakterie tak hyne „udušením".
První klinické testy preparátů s obsahem nanotechnologicky upraveného stříbra prokázaly účinnost zejména při hojení ran a v potlačení bakteriálních i kvasinkových infekcí. Podrobné studie jednotlivých případů najdete v dalších článcích včetně fotografií. Vzhledem k tomu, že působením stříbra se u bakterií nevyvíjí rezistence, jak je to známo u antibiotik, je možné používat tyto preparáty i jako preventivní přípravky. Všechny přípravky TraumaPet® Ag vyžadují správnou indikaci, prvotní odborné ošetření postiženého místa a následnou kontrolu. Jsou tedy součástí celkového ošetření pacientů.
Klinické studie přípravků TraumaPet® Ag probíhaly ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno a na několika spolupracujících veterinárních klinikách. Odborné vedení zajišťoval MVDr. Tomáš Fichtel, Ph.D., který již řadu let pracuje na klinice Chorob psů a koček na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno. Doktor Fichtel je odborným garantem klinické části vývoje produktů TraumaPet®. Ve své klinické a výzkumné činnosti je zaměřen na obor všeobecné veterinární chirurgie a v rámci tohoto oboru se hlouběji zabývá veterinární stomatologií a stomatochirurgií. Jeho specializací je stomatologie malých zvířat. Je autorem a spoluautorem řady vědeckých a odborných publikací.
1. Nekrotizující rána končetiny
Anamnéza: Pes, RTW, s nekrotizující ránou končetiny. Prsty a metakarpus postižené končetiny silně zduřelé, rána na plantární straně končetiny silně zapáchá. Tkáň v okolí rány fragilní, šedožluté barvy. Po mechanickém očištění byla rána překryta vrstvou gelu TraumaPet® Ag a kryta obvazem. Současně nebyla aplikována žádná antimikrobiální ani jiná léčiva, a to po celou dobu léčby. Po první aplikaci rána dále nezapáchá a ustává hnisavá sekrece. Po třech dnech došlo k odloučení nekrotické tkáně. Rána je rozsahem větší, její povrch je pokryt granulační tkání s epitelizačním lemem. V této fázi byla rána vyplněna gelem a částečně uzavřena sekundární suturou. Dále ošetřována ve dvoudenních intervalech gelem TraumaPet® Ag a krycím obvazem.
2. Pyotraumatická dermatitida („Hot spot")
Anamnéza: Pacient s náhle vzniklou, intenzivně svědivou kožní lézí na levé tváři. Pacientovi byl po odstranění srsti a mechanickém očištění povrchu kůže aplikován na postižené místo 4x denně TraumaPet® cremor Ag. Pomocí mechanických prostředků (límec) bylo zabráněno mechanické iritaci léze. Po třech dnech aplikace přestal mít pacient tendenci si postižené místo škrábat a po dalších pěti dnech došlo k jeho vyhojení.
Pozn. Hot spot - „horké místo" (pyotraumatická dermatitida, akutní mokvavá dermatitida, dermatitis pyotraumatica) je onemocnění kůže postihující nejčastěji psy.
3. Otitis externa chronica
Anamnéza: Pacient s chronickou otitidou, dlouhodobě léčený konvenčními prostředky. Klinicky se stav projevuje zápachem, škrábáním a třepáním hlavou. Sliznice zvukovodu zduřelá, zarudlá, pokrytá vrstvou mazu. Pacient před aplikací klinicky vyšetřen a provedeno cytologické vyšetření výtěru ze zvukovodu - kvasinky. Poté pět dní aplikovány ušní kapky TraumaPet® Ag bez další doplňkové léčby a obě vyšetření zopakována. Po pětidenní aplikaci pacient bez klinických příznaků, sliznice mírně podrážděná, cytologickým vyšetřením nenalezeny žádné kvasinky ani bakterie.
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz