Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává Mgr. Karel Šlegr. Pod krátkým informativním článkem (a případnými zdroji literatury či odkazy na studie) najdete vždy komentář autora. V pátém pokračování rubriky Nadějné molekuly se podíváme na vývoj nových antibiotik.

Odolnost bakteriálních zárodků celosvětově roste. To znepokojuje i Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), která tento vývoj klasifikuje jako „globální hrozbu pro zdraví". Podle nedávno zveřejněné studie by mohlo pomoci nové antibiotikum clovibactin.

„Vysoce účinně napadá buněčnou stěnu bakterií, včetně četných multirezistentních nemocničních zárodků," uvedli vědci o výsledcích zveřejněných v časopise "Cell".

Podle EU ECDC roste rezistence vůči antibiotikům. V Evropském hospodářském prostoru ročně v důsledku ní zemře více než 35 000 lidí, z toho 2500 v Německu. Vědci z Bonnské univerzity Německého centra pro výzkum infekcí (DZIF), Utrechtské univerzity (Nizozemsko), Northeastern University v Bostonu (USA) a společnosti NovoBiotic Pharmaceuticals v Cambridge (USA) objevili nové antibiotikum Clovibactin.

Foto: analysis121980-stock.adobe.com 

Závod s rezistencí

„Naléhavě potřebujeme nová antibiotika, abychom obstáli v závodě proti bakteriím, které se staly rezistentními," říká prof.Tanja Schneider z Institutu pro farmaceutickou mikrobiologii na Univerzitě v Bonnu a Univerzitní nemocnici v Bonnu.

"V posledních desetiletích se na trhu neobjevilo mnoho nových látek pro boj s bakteriálními patogeny," říká prof. Schneiderová, která se již v minulosti zabývala působením nových antibiotik (například teixobactinu, plektasinu či lipopeptidů) a dlouhodobě zkoumá mechanismy antibiotické rezistence.

Původ nové účinné látky byl podle ní izolován ze vzorku půdy v americkém státě Severní Karolína s bakterií Eleftheria terrae subspecies Carolina: „Ta produkuje účinnou látku clovibactin, aby se chránila před konkurenčními bakteriemi. Ta současně napadá strukturu bakteriální buněčné stěny na několika místech tím, že blokuje základní stavební bloky," říká vědkyně. Na tyto stavební bloky se naváže s neobvyklou intenzitou a bakterie zabije tím, že zničí jejich buněčný obal, uvedla dále.

Výzkumy ukázaly, že Clovibactin se uchopí kolem pyrofosfátové skupiny patogenních zárodků a uzavře je jako klec. Odtud je odvozen jeho název: z řeckého Klouvi, což znamená klec.

Rozluštění způsobu účinku

Přesný způsob účinku byl nyní rozluštěn výzkumnými skupinami z různých oborů a zemí. Týmu vedenému profesorem Kimem Lewisem z Centra pro objevování antimikrobiálních látek na Northeastern University v Bostonu (USA) a společnosti NovoBiotic Pharmaceuticals v Cambridge (USA) se podařilo objevit novou účinnou látku pomocí přístroje iCHip.

„To umožňuje pěstovat v laboratoři bakterie, které byly dříve považovány za nekultivovatelné a nedostupné pro vývoj nových antibiotik," uvedli vědci.

„Náš objev tohoto nového zajímavého antibiotika potvrzuje platnost technologie kultivace iCHip při hledání nových léčebných látek z dosud nekultivovaných mikroorganismů," řekl Dr. Dallas Hughes, prezident společnosti NovoBiotic Pharmaceuticals. Společnost prokázala, že Clovibaktin má velmi dobrou aktivitu proti širokému spektru bakteriálních patogenů. Kromě toho úspěšně léčil myši v modelových studiích.

Dlouhá cesta k hotovému léku

Podle vědců je nové antibiotikum účinné zejména proti grampozitivním bakteriím, jako je methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA), který je známý jako nemocniční bacil. S původci rozšířené tuberkulózy však lze bojovat také pomocí Clovibactinu: „Jsme si velmi jisti, že si bakterie na Clovibactin nevyvinou tak rychle rezistenci," říká Schneider. Je tomu tak proto, že "patogeny nemohou tak snadno změnit složky buněčné stěny, aby antibiotikum oslabily", a tak zůstává "Achillovou patou".

Výzkumný tým chce poznatky využít k dalšímu zvýšení účinnosti Clovibactinu: "Ještě je před námi dlouhá cesta, než bude nové antibiotikum na trhu," uzavírá prof. Schneiderová.

Zdroj: Nachrichten aus Apotheke & Pharma | APOTHEKE ADHOC (apotheke-adhoc.de)

Antibiotika jsou v posledních osmdesáti letech zásadním léčivem v boji proti bakteriálním infekcím. Antibiotická rezistence může být za pár let nejčastější příčinou úmrtí. Podle odborníků by mohlo v roce 2050 umírat zhruba 10 milionů jedinců po celém světě právě na následky rezistence bakterií. Rezistence je odolnost a necitlivost bakterií vůči antibiotikům. Na jejím rozvoji se významnou měrou podílí nesprávné užívání antibiotik. Přispívá k tomu předávkování (zejména nadměrné užívání vybraných širokospektrálních skupin), chybné používání (chyby ve volbě antibiotika a zkoušení dalších, chybné užívání jako je nedodržení časových intervalů, přerušení užívání) a chyby v dávkování vč. poddávkování a další.

Tyto hrozby jsou důvodem mnoha snah o řešení tohoto celosvětového problému. Zejména se pozornost upíná k lékařům, kteří mohou předepisováním vhodných antibiotik ovlivnit výsledek léčby a také potlačit rozvoj rezistence. K dalším možným řešením patří výzkum nových léčiv. Ze studií v článku výše se zdá, že Clovibactin účinně zabíjí grampozitivní bakteriální patogeny odolné vůči lékům bez detekovatelné rezistence. Je to ale ještě běh na dlouhou trať, buďme ale rádi za světlo v tunelu. V minulosti se vývoj nových léčiv ubíral jinými směry.

Také Státní zdravotní ústav (SZÚ) se snažil obrátit pozornost laické i odborné veřejnosti k tématu antibiotické rezistence a naučit českou veřejnost lépe s antibiotiky nakládat. Úspěšnost jeho kampaně prozrazují výsledky společného průzkumu agentur Engage Hill a Remmark z jara 2023. Z minulého průzkumu v roce 2021 vyplynulo, že téměř 40 % respondentů žádá aktivně lékaře o antibiotika i přesto, že jejich onemocnění může mít například virový původ, kdy tyto léky nepomáhají. Celých 37 % si mylně myslelo, že léčba pomocí antibiotik zkrátí třeba léčbu nachlazení. Zarážející bylo i, že třetina dotazovaných měla v lékárničce antibiotika pro případ nouze.

Díky působení kampaně SZÚ (na základě výsledků průzkumu z jara 2023 oproti průzkumu z 2021) 5,6 % respondentů uvedlo, že antibiotika působí proti nachlazení (oproti roku 2021 pokles o 5%), dále 30,6 % lidí zmínilo, že léčba antibiotiky zkrátí dobu léčby nachlazení (o 6 % méně než v roce 2021, 74,9 % populace již nyní ví, že příčinou antibiotické rezistence je nesprávné užívání antibiotik (o 9 % více než v roce 2021) a 29,3 % spotřebitelů uvádí, že má v lékárničce přípravek obsahující antibiotika pro případ urgentní potřeby  (o 4 % méně oproti 2021).

Svého lékaře o předepsání antibiotik žádalo 34,4 % spotřebitelů (o 5 % méně než v r. 2021). Protože u nás funguje poměrně kvalitní antibiotická politika a antibiotika jsou vázána na předpis od lékaře, projekt se zaměřil také na samotné lékaře. Data z výzkumu prozrazují, že je poměrně velký prostor pro to, aby lékař správnou argumentací změnil názor pacienta a naštěstí 96 % naší populace svému lékaři důvěřuje. Lékaři a lékárníci najdou doporučení na webu Antibiotickarezistence.cz v sekci pro odborníky. 

.................................................

Poznámka pod čarou:

Bohužel i zde je řada dezinformací. „Někteří lidé v současnosti dávají do souvislosti informační kampaň proti antibiotické rezistenci s nedostatkem některých léků, který v poslední době opakovaně řeší nejen Česká republika. Kampaň SZÚ začala před více než dvěma lety, a tak rozhodně nebyla, ani nemohla být, motivována současnou situací na trhu s léky" uvedla ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková.

Předchozí články ze série Nadějné molekuly od Mgr. Karla Šlegra najdete v záložce SERIÁLY na Magazínu.