
Preventivní, protektivní, nebo dokonce léčebný účinek rostlinných extraktů v boji proti virózám se dostává do popředí zájmu nejen u laické veřejnosti, ale i u výzkumných týmů odborníků, kteří hledají látky k omezení incidence onemocnění COVID-19. Od počátku epidemie proběhla řada slibných studií in vitro s rostlinnými extrakty používanými nejen v tradiční čínské medicíně, ale i s bylinami, které se již řadu let využívají v evropském regionu a mají své kořeny v místním lidovém léčitelství. K takovým tradičním rostlinám patří i středomořský stálozelený keř - cist krétský (Cistus creticus). Rostliny Cistus se používají v lidové medicíně jako protizánětlivé, antialergické, rány hojící, antimikrobiální, cytotoxické a vazodilatační látky. Příznivé vlastnosti rostlin Cistus jsou spojeny hlavně s obsahem polyfenolů, které jsou klasifikovány jako silné antioxidanty a lapače volných radikálů.1
Některé druhy cistů se silnými antivirotickými účinky se používaly v lidovém léčitelství už v období starověku, dostaly se i do řecké mytologie (měly sloužit k léčení bohů na Olympu) a své místo mají také v moderní medicíně. Odborníci z maďarské Complex Medical Centre Déli Kliniky v Budapešti se proto zaměřili na výzkum účinků polyfenolů cistu krétského, jehož extrakt obsahuje vysoké množství polárních sloučenin. Tyto sloučeniny se dobře vážou na povrch virů a buněk, narušují jejich bílkovinový obal, čímž se zvyšuje jejich přímý inhibiční účinek. Maďarský vědecký tým ověřil své hypotézy in vitro na kultivacích tzv. Vero buněk z ledvin kočkodana zeleného, které se standardně používají právě při testování virové replikace.
„Buněčná kultura ledviny kočkodana zeleného je velmi citlivá a SARS-CoV-2 se v ní výborně rozmnožuje. Po dosažených výsledcích se proto dá předpokládat, že extrakty cistu budou schopny zabránit rozmnožování viru a předcházet infekci i na sliznici dýchacích cest savců," uvedl Dr. István Jankovics, virolog a klinický mikrobiolog. V dalších fázích se chce tým Dr. Istvána Jankovicse zaměřit na testování in vivo.
Dosažené výsledky navíc potvrdily, že extrakt cistu krétského nejen že zamezuje růstu virů, ale zároveň usměrňuje patologické imunologické reakce, způsobené virovou infekcí, čímž pomáhá snižovat závažnost onemocnění.
„V případě onemocnění SARS, MERS a ptačí chřipky extrakt z cistu usměrňuje takzvané cytokinové bouře, tedy závažné imunitní reakce, při nichž napadený lidský organismus produkuje imunitní buňky a proteiny, které mohou zničit jiné orgány. Právě tato imunitní reakce může podle některých expertů vysvětlovat úmrtí mladších pacientů s onemocněním covid - 19," dodal Dr. István Jankovics.
Ve snaze vyléčit virovou infekci si začne imunitní systém vytvářet zánětlivé cytokiny, které mohou způsobit víc problémů než samotná virová infekce, a to rozvojem výše jmenované cytokinové bouře. I další studie ukázaly, že mezi nejdůležitější složky, které inhibují koronaviry, patří právě polyfenoly z cistu, které jsou slibným materiálem pro vývoj vědecky ověřených antivirových fytoterapeutik.2 Extrakt cistu inhibuje růst virů, ale usměrňuje rovněž i patologické imunologické reakce (vyvolané virovou infekcí) správným směrem.
Tým Dr. Jankovicse, držitele ceny Semmelweis za práci při chřipkové pandemii, nepodrobil výzkumu jen samotný cist krétský, ale protože zadavatelem studie byla maďarská společnost Fytofontana Kft., výrobce volně prodejné zdravotnické pomůcky I. třídy VIROSTOP ústní sprej, byly sledovány i další rostlinné výtažky (z echinacey, aceroly a dalších obsahových látek) z přípravku VIROSTOP ústní sprej, určeného k prevenci a odstranění příznaků chřipky a onemocnění z nachlazení. Studie ukázala, že kombinace obsahových složek posiluje účinek samotného cistu.
„Inhibiční účinek samotného cistu, byť trval i po 96 hodinách inkubace viru, byl nižší než v případě vzorku VIROSTOP u ústního spreje. V dalších testech proto chceme prověřit inhibiční účinek dalších rostlinných složek a jejich synergie," upozornil Dr. István Jankovics.
Potenciál extraktu cistu krétského při řešení virových infekcí, včetně koronavirové, se zdá jako nadějný.
-red-
Zdroj: Tisková online konference Před novým koronavirem SARS-CoV-2 účinně chrání středomořský keř cist krétský, Ogilvy, 15. 10. 2020
Reference:
1. Attaguile G., Russo A., Campisi A., Savoca F., Acquaviva R., Ragusa N., Vanella A. Antioxidační aktivita a ochranný účinek na štěpení DNA extraktů z Cistus incanus L. a Cistus monspeliensis L. Cell Biol. Toxicol. 2000; 16 : 83-90. doi: 10,1023 / A: 1007633824948.
2. Rebensburg S, Helfer M, Schneider M, et al. Silná in vitro antivirová aktivita extraktu Cistus incanus proti HIV a Filovirům se zaměřuje na virové obálkové proteiny. Sci Rep . 2016; 6: 20394.
Úvodní fotografie: "pink rock rose Cistus creticus" od "Paul Asman and Jill Lenoble" licencovaná pod CC BY 2.0.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.