
Společnost IBSA (Institut Biochimique SA) brzy uvede na český trh nový doplněk stravy s obsahem železa a kyseliny listové v uživatelsky příjemné aplikační formě.
Inovace jsou hnací silou a jedním ze základních pilířů společnosti IBSA. Především hledání a zlepšování tradičních forem podání vedly k vytvoření celé řady vylepšení. Patentovaná technologie FilmTec®, tenké filmy na bázi maltodextrinu, které se snadno rozpouští v ústech, kde dochází k absorpci obsažených látek, jsou zářným příkladem těchto inovací. A IBSA využívá tuto technologii hned u několika přípravků, například i u doplňku stravy s obsahem vitaminu D3 v dávce 2000 IU.
Také novinka - Železo Plus IBSA - přichází na lékárenský trh v inovativní formě proužků tenkých filmů, které lze užít kdykoliv během dne.
Použitá forma železa pyrofosforečnan železitý má dobrou rozpustnost v ústech, snášenlivost a vstřebatelnost. Tenké filmy jsou velmi praktické a nabízejí možnost užití bez potřeby zapíjení vodou.
Některé formy železa mohou mít nižší vstřebatelnost. Pyrofosforečnan železitý se vyznačuje vysokou biologickou dostupností, kdy tělo dokáže efektivně využít dodané železo. Jedním z hlavních problémů u některých doplňků železa mohou být gastrointestinální potíže, jako je zácpa, průjem, křeče v břiše, nevolnost nebo zvracení. Pyrofosforečnan železitý je k zažívacímu traktu šetrnější. Je tak dobrou volbou pro ty, kteří potřebují doplnit železo, ale špatně snášejí jiné formy, nebo pro ty, kteří hledají co nejefektivnější způsob suplementace.
Zdravotní tvrzení: Železo a kyselina listová přispívají ke snížení únavy a vyčerpání organismu
Železo a kyselina listová (vitamín B9) mají několik dalších schválených zdravotních tvrzení, což svědčí o jejich důležitosti v řadě biochemických procesů v těle. Oba mikronutrienty spolu úzce souvisí a vzájemně se doplňují, zejména v oblasti krvetvorby a správné funkce imunitního systému. Železo je nezbytné pro tvorbu červených krvinek a hemoglobinu, který přenáší kyslík v těle. Kyselina listová je zase důležitá pro správnou tvorbu krve a růst zárodečných tkání, zejména během těhotenství. Také přispívá k normální činnost psychiky a k normálnímu metabolismu homocysteinu.
Železa je v lidském organismu kolem 4 gramů, což pro představu představuje váhu jedné pětikorunové mince. Většina tohoto prvku se nachází vázána na červené krvinky. Dalším velkým rezervoárem železa je protein feritin, který slouží jako zásobárna železa pro případ potřeby jeho využití a je uložen převážně v buňkách. Poměrově významně menší, ovšem naprosto nezanedbatelná porce železa, je také přítomna ve svalech a v neposlední řadě v enzymech. Hlavní funkcí železa v organismu jsou oxidačně-redukční reakce, s nimiž je spojena i jeho relativně vysoká reaktivita, a tím i toxicita. Proto se železo vyskytuje výhradně vázané, obvykle na bílkovinové struktury kulovitého tvaru, které jednak chrání samotné železo před samovolnou oxidačně-redukční reakcí, ale především samotný organismus před jeho toxickým potenciálem.
Nedostatek železa je poměrně rozšířený problém...
...a to překvapině i v rozvinutých zemích. Existují rizikové skupiny, u kterých je nedostatek železa častější. Jsou to ženy se silným menstruačním krvácením, těhotné a kojící ženy, děti v období rychlého růstu a dospívání, vegani a vegetariáni a osoby se zdravotními problémy způsobujícími ztrátu krve. Mezi významné faktory ovlivňující příjem železa (pokud pomineme nezdravou a nevyváženou stravu) jsou další přidružené choroby nebo užívání léků vedoucí k oslabení kyselého pH v žaludku, zánětlivá onemocnění zažívací soustavy apod.
Z nedostatku železa, především chronického a hlubokého, pramení následné významné zdravotní komplikace, a to buď jako samostatné diagnózy (sideropenická anemie) nebo i zhoršení již existujicích původně nesouvisejicích onemocnění (např. srdeční selhání).
Nedostatek železa v těhotenství představuje samostatnou kapitolu a pro vyvíjející se plod je mimořádně rizikovou záležitostí ve smyslu vývoje jeho vlastního mozku a nervové soustavy.
Příznaky nedostatku železa:
Tělo má sofistikované mechanismy pro regulaci vstřebávání železa, které se snaží zabránit jeho nadměrnému hromadění. Železem se přesto, z důvodu absence specifické vylučovací cesty, lze i otrávit. Doporučené denní dávky železa se liší podle věku, pohlaví a fyziologického stavu (např. těhotenství, kojení). Doporučené množství příjmu železa za den je 15 mg u dětí a žen (u těhotných a kojících více) a 10 mg u mužů.
Víte, kolik mg železa ztratíte, když Vám odeberou krev na stanovení jeho hladiny v organismu? Je to asi 150 až 200 mg.
NA VLASTNÍ KŮŽI
Zapojte se během července do naší rubriky Na vlastní kůži. Získáte šanci vyzkoušet doplněk stravy Železo Plus IBSA v inovativní aplikační formě proužků tenkých filmů.
Prvním předpokladem je správná odpověď na soutěžní otázku, kterou zašlete do 29. července na magazin@hcoim.cz, heslo Železo.
Soutěžní otázka: Víte kolik železa investuje ženské tělo do donošení jednoho dítěte?
a) 300 mg
b) 1000 mg
Správná odpověď bude hračkou pro ty, kteří pečlině pročetli celý článek až do konce :-).
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.