NA SEZÓNU AKUTNÍCH RESPIRAČNÍCH INFEKCÍ JE TŘEBA SE PŘIPRAVIT

Česká lékárnická komora (ČLnK) zpracovala přehled vhodných preventivních opatření a možností podpůrné terapie vedoucí ke zvýšení nespecifické imunity, aby se organismus připravil na případnou zvýšenou expozici virových onemocnění v podzimních a zimních měsících roku. Tento přehled pro laickou veřejnost vytvořila ČLnK na základě odborných podkladů PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. a PharmDr. Karla Vašuta, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity Brno.

Nespecifická imunita roste několik týdnů, na její postupné posílení je proto nyní nejvhodnější čas. Před užíváním podpůrné terapie by se měl pacient poradit se svým lékárníkem, který individuálně zohlední vhodnost vybraných léčivých přípravků a může zabránit případným lékovým chybám. 

„K vybudování dostatečné hladiny nespecifické imunity je potřeba užívat pravidelně vybrané přípravky po dobu 3-5 týdnů. Po uplynutí této doby je organismus dostatečně posílen před obdobím zvýšené expozice. S výběrem vhodné podpůrné terapie poradí pacientům lékárník, přičemž doporučujeme v tomto případě primárně vybírat z nabídky léků vydávaných bez předpisu, nikoliv ze sortimentu doplňků stravy," říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.

„V rámci podpůrné terapie vedoucí ke zvýšení nespecifické imunity lze doporučit užívání vitaminu D, betaglukanů, zinku a selenu. Vždy v doporučené denní dávce, kterou konzultujte se svým lékárníkem," vysvětluje PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D., z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity Brno.

Vhodná jsou i další opatření, která pomohou organismu v lepším boji s případnou infekcí: doporučuje se doléčit všechny chronické záněty a například u obézních osob nastartovat proces hubnutí. I nadále je základem prevence jakéhokoliv akutního respiračního onemocnění dodržování hygienických pravidel. Součástí prevence přenosu respiračních onemocnění je i nošení vhodných ochranných pomůcek (roušek a respirátorů) zakrývající nejen ústa, ale také nos. 

Jak se správně starat o ochranné pomůcky ukazuje

praktický manuál vytvořený ČLnK.

„Je vhodné, pokud možno doléčit všechny chronické záněty, které zbytečně zaměstnávají náš imunitní systém. Pokud trpíte například zánětem močových cest, prostatitidou či zánětem zubů, soustřeďte se nejprve na jejich léčbu," upřesňuje další kroky v prevenci viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.

Přehled přípravků zvyšujících nespecifickou imunitu a možnosti podpůrné terapie COVID-19 sestavila ČLnK vzhledem k hromadícím se dotazům veřejnosti i médií. ČlnK upozorňuje, že zatím u žádného léku nebyly provedeny studie přímo na to, zda je účinný proti SARS-CoV-2. Vzhledem k tomu, že pouze registrované léčivé přípravky jsou pod přísnou kontrolou složení a obsahu léčivých a pomocných látek, doporučují lékárníci upřednostnit užívání všech níže uvedených substancí ve formě léčivého přípravku, nikoliv doplňků stravy. Přípravek je nutné užívat v doporučené denní dávce, kterou by měl pacient rovněž konzultovat se svým lékárníkem.

V PREVENCI SE DOPORUČUJE:

Vitamin D - Je důležitý pro aktivaci bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů, jejichž úkolem je rozeznat buňky infikované viry nebo jinými vnitrobuněčnými parazity. Denní dávka by neměla překročit 2000 IU.

Betaglukany - Preventivní podávaní betaglukanů může ovlivnit projevy virových infekcí a zmírnit jejich průběh. Studie zabývající se ovlivněním fagocytózy, hladinou cytokinů a odpovědí na protilátky potvrzují, že podávání betaglukanů významně snížilo příznaky chřipkové́ infekce. Je třeba dbát na dostatečnou denní dávku (doporučuje se 250-500 mg) a jeho užívání na lačno.

Zinek - Tento minerál má výrazné antioxidační účinky, díky nimž dochází k ochraně lidských buněk a buněčných membrán před poškozením volnými radikály. Zinek si tělo nedokáže vyrobit, proto jej musíme přijímat potravou. Doporučuje se v denní dávce 30-50 mg.

Selen - Hraje roli při obranyschopnosti organismu. Jde o antioxidant, který v těle vychytává volné radikály, které mohou poškozovat buňky lidského organismu. Jeho doporučená denní dávka je 50-100 mcg. Tu není vhodné zvyšovat, protože přebytek selenu tělu naopak škodí.

SYMPTOMATICKÁ A PODPŮRNÁ LÉČBA:

Infekce COVID-19 nemá zatím zcela jasnou a jednoznačnou kauzální léčbu. Pacienti však podle průběhu a závažnosti onemocnění mohou po poradě s lékárníkem zahájit symptomatickou a podpůrnou léčbu, která zmírňuje příznaky infekce. Léčba je vždy individuální a vychází z konkrétních potřeb pacienta!

Pro léčbu zvýšené teploty a bolesti se užívají běžně dostupné léčivé přípravky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu.

„Paracetamol je dobrým pomocníkem při léčbě chřipky, protože mírní oba hlavní příznaky - horečku i bolest. Navíc jde o velmi účinný a bezpečný lék dostupný i bez lékařského předpisu. Důležité je však užívat jej v doporučených dávkách (i intervalu) a nepřekračovat je! Stejně tak je přinejmenším vhodné konzultovat s lékařem nebo lékárníkem vhodnost léčby paracetamolem při současném onemocnění ledvin či jater nebo při užívání dalších léků s cílem zamezit předávkování paracetamolem. Obdobně je tomu i u ostatních léčiv, včetně Ibuprofenu, jehož užívání by se měli vyhnout například pacienti s žaludečními vředy a ti, kteří užívají léky na ředění krve," uvádí Mgr. Ondřej Šimandl, lékárník a odborný konzultant z EUC Lékárny Praha.

Pro léčbu kašle je nutné zajistit dostatečnou a kvalitní expektoraci (vykašlávání). Obzvláště u koronavirových infekcí je vhodné zabezpečit důsledné odstranění hlenu z dýchacích cest, jelikož se tím snižuje riziko sekundárních plicních infekcí. Jako vhodná léčiva se doporučují např. acetylcystein¹a bromhexin².

Acetylcystein podporuje odstraňování hlenu z dýchacích cest, zároveň zvyšuje množství glutathionu (jednoho z nejsilnějších antioxidantů) a následně zlepšuje buněčnou imunitu. Doporučená denní dávka je 1200-1800 mg.

Bromhexin usnadňuje vykašlávání. Snížením viskozity a aktivováním řasinkového epitelu podporuje vylučování hlenů.

Pro podpůrnou terapii kašle a dalších příznaků lze užívat i antiviroticky působící přípravky, které jsou dostupné bez receptu a obsahují rostlinné extrakty:

Lékořice hladká (Glycyrrhiza glabra) - Výtažek z této léčivé rostliny obsahuje látku glycyrrhizin, která velmi účinně zabraňuje replikaci virů. Glycyrrhizin u velmi podobné infekce SARS snižoval přilnutí a vniknutí viru do buněk. K dispozici jsou léčivé přípravky a léčivé čajové směsi, nebo individuálně připravovaná Mixtura solvens (směs rozpouštějící hleny).

Výtažek z pelargonie (Pelargonium sidoides) - Antivirový účinek této substance je založen na inhibici replikace virů. Výtažek zabraňuje množení virů, a tak působí proti šíření infekce. Výtažek z pelargonie také podporuje nespecifickou imunitu. Může zmírnit průběh infekce i zabránit rozvoji sekundární infekce.

Hořec drsný (Gentiana scabra) - Několik studií prokázalo, že extrakt z kořene hořce drsného (Gentiana scabra) potlačuje růst viru SARS-CoV. V ČR je například registrované léčivo obsahující extrakty z kořene hořce žlutého a výtažky dalších rostlin. Studie nebyly prováděny přímo na covid-19, léčivo může zmírnit průběh onemocnění a zabránit sekundární infekci.

Zdroje: tisková zpráva ČLnK, 2. 9. 2020, tisková zpráva EUC, 3. 9. 2020